Vyznamenat čínskou bohemistku u příležitosti státního svátku je výborný nápad, za který by si český prezident oprávněně zasloužil potlesk. Musel by ale vědět víc o historii československo-čínských vztahů a znát obětavé dílo první generace čínských bohemistů vznikající navzdory politickým poměrům v jejich zemi.

Mezi osobnostmi, které Miloš Zeman vyznamenal u příležitosti státního svátku je také paní Xu Weizhu (Sü Wej-ču 徐伟珠), docentka českého jazyka a literatury na Pekingské univerzitě cizích jazyků (neplést s prestižní Pekingskou univerzitou, kde se bohemistika nepěstuje).

Podle informace na webových stránkách Hradu obdržela Medaili Za zásluhy I. stupně. Seznam zprávy v krátkém životopisném medailonku paní Sü uvedly že „se věnuje především českému jazyku a literatuře, česko-čínským vztahům a dále také překladům knih“ a „specializuje se na překlady Bohumila Hrabala“. Údaj o překladech není úplně přesný, na rozdíl od jiných čínských překladatelů české literatury rozhodně nepatří k nejvýznamnějším propagátorům díla Bohumila Hrabala v Číně.

Toto ocenění Miloš Zeman avizoval již v září 2019 v projevu na slavnostní recepci u příležitosti 70. výročí založení Čínské lidové republiky. Zde uvedl, že „na znamení přátelství mezi Čínou a Českem“ hodlá udělit medaili za zásluhy na základě doporučení Evy Kantůrkové, prezidentky Akademie literatury české, a Jana Cimického, člena téže akademie.

Velikáni čínské bohemistiky

Ocenit čínskou bohemistku by samo o sobě bylo možné chápat jako kultivovanou podporu mezinárodní spolupráce, mnohem případnější, než angažmá dnes nezvěstného čínského poradce i s jeho pochybnou firmou CEFC. Přesto je to volba nedomyšlená a mezi znalci poměrů působí rozpaky.

Problém je v tom, že paní docentka Sü, na rozdíl od generace svých učitelů, zatím nevykonala nic mimořádného, při vší úctě k tomu, že vedle nového čínského překladu Fučíkovy Reportáže psané na oprátce přeložila dva české romány (jeden od Ivana Klímy a jeden právě od Evy Kantůrkové), povídky Zdeňka Svěráka a povídky Bohumila Hrabala.