Prezident Zeman se chystá na další návštěvu své oblíbené země — Čínské lidové republiky. Zúčastní se zde Druhého summitu mezinárodní spolupráce Pásu a stezky. Pro česká média zdůrazňuje, že provádí ekonomickou diplomacii a svými přátelskými styky s nejvyšším vedením Komunistické strany Číny prospívá našemu hospodářství.

Z čínského pohledu se nicméně jeho ekonomická diplomacie jeví především jako akt politický, přitakání Si Ťin-pchingovu projektu globalizace pod čínským vedením. Je to pochopitelné, z čínské perspektivy, to jest v perspektivě státu, kde všechny pravomoci jsou v rukou politické strany leninského typu, a všechna rozhodnutí — i ta ekonomická — nakonec na prvním místě slouží zachování jejího výlučného postavení, neexistuje mezi ekonomickou a politickou sférou žádná hranice.

Zatímco v České republice Zeman bájí o stovkách miliard, které přitečou do našeho hospodářství, v Číně papouškuje politickou rétoriku Si Ťin-pchingova projevu předneseného 7. září 2013 v kazašské Astaně, ve kterém generální tajemník ÚV KS Číny vyhlásil projekt Nové Hedvábné cesty. Si Ťin-pching tehdy jako předpoklad úspěchu čínského projektu označil „pět konektivit“, mezi kterými na prvním místě zmínil „propojení politik“ států zapojených do globálního projektu.

Teprve poté uvedl propojení dopravní infrastruktury, propojení bezbariérového obchodu a propojení finančních toků. Jako poslední konektivitu uvedl „propojení lidských srdcí“, jinými slovy získávání sympatií pro Čínu a podporu veřejného mínění v zahraničí pro čínský projekt.

„Propojování lidských srdcí“ se stalo důležitým bodem mnoha dalších Si Ťin-pchingových projevů věnovaných propagaci Nové Hedvábné cesty. Opakovaně v nich uvedl, že Čínská lidová republika musí v zájmu úspěchu svého projektu podporovat „kulturní výměnu a ideologickou práci“ s cílem „získat porozumění pro čínskou cestu rozvoje“. Například na pracovní konferenci k tématu Nové Hedvábné cesty — mezitím přejmenované na Pás a stezku — v srpnu 2016 se Si Ťin-pching vyslovil v tom smyslu, že „je třeba hledět na budování měkké moci a šířit normy, pravidla a ideje naší země s cílem postupně vytvořit pravidla multilaterálního vládnutí, v nichž by se výrazně otiskla Čína“.