Čínský zákon o celonárodní špionáži

Přinášíme překlad čínského Zákona o národní bezpečnosti, o němž se mluví v souvislosti s kauzou Huawei. Obsah zákona ukazuje, že obavy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a dalších bezpečnostních složek jsou oprávněné.

Dr_logo

Redakce DR

17.02.2019 09:56

Telemmglpict000123922117_trans_nvbqzqnjv4bqpvlberwd9egfpztclimqfy2dmclwgbjjulyfpteliba

Znění zákona dává jasně za pravdu všem, kteří pokládají čínské informační technologie za bezpečnostní riziko. Repro DR

Případ Huawei

Flag_of_the_people_s_republic_of_china

a čínský zákon o národní bezpečnosti


Mezi důvody, jež vedou českou vládu k obezřetnosti vůči čínské firmě Huawei, patří zákon přijatý čínským parlamentem v roce 2017, který nařizuje všem čínským jednotlivcům i firmám v případě státního zájmu provádět špionáž ve prospěch Čínské lidové republiky. Předseda KSČM Vojtěch Filip po návratu ze své poslední návštěvy v ČLR označil obezřetnost vůči firmě Huawei za projev konkurenčního boje a existenci čínského zákona o špionáži v národním zájmu popřel.

Čtenářům proto tento zákon předkládáme v úplném znění. Jedná se také o výmluvný doklad o atmosféře v současné Číně, země aspirující na pozici globálního leadera.

Zákon de facto mobilizuje veškeré obyvatelstvo ke spolupráci na špionážních aktivitách, zaručuje v té věci beztrestnost a slibuje sociální zabezpečení a odměny. Zákon předpokládá masovou mobilizaci v tradici politiky známé jako „linie mas“, čili koncept maoistické ideologie, v jehož jádru je myšlenka, že komunistická strana realizuje svoji politiku s cílem prospět masám a činit tak prostřednictvím masového zapojení obyvatelstva.

Navenek se linie mas prezentuje jako cosi na způsob přímé demokracie, realizuje se však prostřednictvím systematické politické výchovy řízené shora. A slouží naplňování politiky stranického vedení.

Zákon úzce souvisí s koncepcí tak zvané komplexní národní bezpečnosti, kterou vytyčil Si Ťin-pching v dubnu 2014 na prvním zasedání svého nově zřízeného Státního výboru pro bezpečnost. Si Ťin-pching tehdy hovořil o „integrálním národním bezpečnostním systému“, který zahrnuje jedenáct oblastí a mezi nimi na prvním místě „politickou bezpečnost“ (tj. zachování vedoucí úlohy strany a politického systému socialismu s čínskými rysy), „územní bezpečnost“ (tj. nedělitelnost čínského území ve smyslu, jak je chápe strana a vláda ČLR, tj. včetně v současné době nezávislého Tchaj-wanu), ale také „kulturní bezpečnost“ (tu zajišťuje cenzura), společenskou bezpečnost (kterou podle socialismu s čínskými rysy ohrožuje nezávislost soudů) nebo informační bezpečnost (již má chránit kontrola internetu).

OLGA LOMOVÁ

Odstavec 1: Základní ustanovení

  • 1. článek: V zájmu posílení a ochrany národní zpravodajské činnosti a k ochraně národní bezpečnosti a národních zájmů je v souladu s Ústavou stanoven tento zákon.
  • 2. článek: Národní zpravodajská činnost se řídí Komplexním pojetím národní bezpečnosti, poskytuje zpravodajské informace pro potřeby důležitých státních rozhodnutí, poskytuje informační podporu s cílem být ve střehu proti nebezpečím ohrožujícím bezpečnost státu a eliminovat je, ochraňovat politickou moc, suverenitu, jednotu a územní celistvost, blahobyt lidu, udržitelný rozvoj ekonomiky a společnosti a další důležité národní zájmy.
  • 3. článek: Stát zřizuje robustní, centralizovaný a jednotný národní zpravodajský systém s koordinovanou dělbou práce, který je vědecký a vysoce efektivní.

    Centrální řídící orgán národní bezpečnosti jednotně vede národní zpravodajskou činnost, určuje směr a politiku (angl. policy) národní zpravodajské činnosti, plánuje celkový rozvoj národní zpravodajské činnosti, buduje robustní mechanismy koordinace národní zpravodajské činnosti, navrhuje celkový plán koordinace všech oblastí národní zpravodajské činnosti a zkoumá a rozhoduje ve výsostně důležitých záležitostech národní zpravodajské činnosti.

    Ústřední vojenská komise jednotně vede a organizuje zpravodajskou činnost armády.
  • 4. článek: Národní zpravodajská činnost se řídí principy komplementarity a propojování veřejné a tajné činnosti, práce profesionálů a linie mas, dělby práce a spolupráce. 
  • 5. článek: Instituce národní bezpečnosti se v souladu se svými kompetencemi a úkoly vzájemně doplňují se zpravodajskými orgány bezpečnostních institucí a armádními zpravodajskými orgány (níže společně označovány jako národní orgány zpravodajské činnosti), důkladně provádějí zpravodajskou činnost a rozvíjejí zpravodajské akce.

    Veškeré příslušné státní instituce mají za povinnost podílet se na [zpravodajské] činnosti v souladu se svými kompetencemi a úkoly a úzce spolupracovat s národními orgány zpravodajské činnosti.
  • 6. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti musí být věrné státu a lidu, řídit se Ústavou a zákony, věrně dodržovat své povinnosti, zachovávat přísnou disciplínu, neúplatnost a poctivost, nehledět na osobní zájmy a se vší rozhodností chránit bezpečnost a zájmy státu.
  • 7. článek: Každá organizace i občan musí v souladu se zákonem podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti a zachovávat v tajnosti vše, co je jim známo o národní zpravodajské činnosti. Stát poskytuje ochranu jednotlivcům a organizacím, které podpoří národní zpravodajskou činnost, napomohou jí a podílejí se na ní. 
  • 8. článek: Národní zpravodajská činnost musí být prováděna v souladu se zákonem, musí respektovat a chránit lidská práva a chránit zákonné zájmy jednotlivců i organizací. 
  • 9. článek: Stát odměňuje a vyznamenává jednotlivce a organizace, kteří se významně zaslouží o národní zpravodajskou činnost.
Odstavec 2: Mechanismy a pravomoci národních zpravodajských orgánů
  • 10. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti podle potřeby rozvíjejí zpravodajskou činnost na území státu i v zahraničí a v souladu se zákonem využívají potřebné formy, metody a prostředky.
  • 11. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti jsou povinny v souladu se zákonem shromažďovat a zpracovávat relevantní informace o činnosti poškozující bezpečnost a zájmy Čínské lidové republiky, kterou vyvíjejí, k níž navádějí či kterou podporují zahraniční instituce, organizace a jednotlivci, a informace o institucích, organizacích a jednotlivcích doma i v zahraničí spolčujících se k jejich realizaci.
  • 12. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti mohou v souladu s příslušnými státními nařízeními navazovat spolupráci s příslušnými jednotlivci a organizacemi a pověřovat je k rozvíjení relevantní činnosti.
  • 13. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti mohou v souladu s příslušnými státními nařízeními rozvíjet mezinárodní výměnu a spolupráci.
  • 14. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti mohou požadovat od příslušných institucí, organizací a občanů potřebnou podporu, pomoc a spolupráci.
  • 15. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti podle potřeby a v souladu s příslušnými státními nařízeními mohou po splnění přísných schvalovacích formalit činit opatření technologického prověřování a osobní ochrany.
  • 16. článek: V době, kdy pracovníci národních orgánů zpravodajské činnosti v souladu se zákonem plní úkoly, podle příslušných státních nařízení, po schválení a když se prokážou osobním průkazem, mohou vstupovat do prostoru a míst, kam je vstup omezen, a mohou od příslušných institucí, organizací a jednotlivců žádat příslušné údaje a informace, mohou nahlížet do, případně zajišťovat informace z archivů, písemných materiálů a hmotných dokladů.
  • 17. článek: Pracovníci národních orgánů zpravodajské činnosti, pokud to vyžaduje plnění naléhavých úkolů, mohou po prokázání se příslušným dokladem požívat volnosti pohybu.

    Pracovníci národních orgánů zpravodajské činnosti mohou podle potřeb své práce v souladu s příslušnými státními nařízeními přednostně využít, případně v souladu se zákonem zabavit dopravní prostředek instituce, organizace či jednotlivce, využít jejich nástroje komunikace, jejich prostory a budovy; v případě nutnosti zde mohou zřídit příslušné pracovní místo, instalovat příslušné zařízení a vybavení; po splnění úkolu pak musí vše vrátit a uvést do původního stavu a v souladu s nařízením bezodkladně poskytnout příslušnou finanční náhradu; v případě vzniku škod je musí uhradit. 
  • 18. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti mohou podle potřeby a v souladu s příslušným státním opatřením žádat na celnicích a u orgánů bezpečnostní kontroly na hranicích osvobození od kontroly. 
  • 19. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti a jejich pracovníci musí postupovat přísně v souladu se zákonem, nesmí překračovat a zneužívat své pravomoci, nesmí narušovat zákonná práva občanů a organizací, nesmí zneužívat svých úředních výhod k osobnímu prospěchu či k prospěchu dalších osob, nesmí vyzradit státní tajemství, obchodní tajemství ani osobní informace.
Odstavec 3: Ochrana národní zpravodajské činnosti
  • 20. článek: Národní zpravodajské orgány a jejich pracovníci rozvíjejí zpravodajskou činnost podle zákona a požívají právní ochrany.
  • 21. článek: Stát posiluje budování národních zpravodajských orgánů, realizuje speciální administrativu ve věci zřizování těchto orgánů, jejich zaměstnanců, systemizace pracovních míst, financování a majetku a poskytuje jim zvláštní ochranu.

    Stát podle potřeb zpravodajské práce zřizuje adekvátní administrativní systém týkající se náboru pracovníků, jejich přeřazování a úředního postupu, přezkušování, vzdělávání, odměňování a odchodu ze služby.
  • 22. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti musí podle potřeb zpravodajské činnosti zvyšovat své schopnosti rozvíjet zpravodajskou činnost.

    Národní orgány zpravodajské činnosti musí využívat vědeckotechnické metody a zvyšovat svou úroveň rozpoznávání zpravodajských dat, jejich filtrování, syntézy a zkoumání a analýzy.
  • 23. článek: V případě, že v důsledku plnění povinností nastane ohrožení pracovníka národních orgánů zpravodajské činnosti či jeho blízkých příbuzných, anebo se ocitne v ohrožení osoba, která navázala spolupráci s národními orgány zpravodajské činnosti a napomáhala národní zpravodajské činnosti, a její blízcí příbuzní, příslušné státní orgány musí přijmout náležitá opatření k jejich ochraně a záchraně.
  • 24. článek: Těm, kdo se zasloužili o práci v oblasti národní bezpečnosti a potřebují, aby se o ně stát postaral, stát to adekvátním způsobem provede.

    Příslušné orgány policie, státní správy, financí, zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení lidských zdrojů, péče o demobilizované vojáky, zdravotního zabezpečení jakož i instituce státních podniků poskytující sociální zabezpečení musí pomáhat národním zpravodajským orgánům v realizaci péče.
  • 25. článek: Lidem, kteří v průběhu práce pro národní bezpečnost nebo spolupráce a podpory této práci jsou zraněni, zahynou či zemřou, stát v souladu s příslušnými nařízeními poskytne adekvátní náhradu.

    Pokud jednotlivec či organizace podporují, jsou nápomocné a podílejí se na národní zpravodajské práci a dojde k jejich materiální újmě, jsou jim v souladu s příslušným státními nařízeními poskytnuty náhrady.
  • 26. článek: Národní orgány zpravodajské činnosti si musí vybudovat přísný systém dozoru a bezpečnostních prověrek, dohlížet na to, že jejich zaměstnanci respektují zákony a dodržují disciplínu, a v souladu se zákonem přijímat potřebná opatření a pravidelně i nepravidelně provádět bezpečnostní prověrky.
  • 27. článek: Každý člověk či organizace má právo oznámit a žalovat národní orgány zpravodajské činnosti a jejich zaměstnance, pokud překročí své úřední pravomoci, zneužijí úřední pravomoci i ve věci dalšího nezákonného jednání. Úřad, který obdrží oznámení či žalobu je povinen bezodkladně věc přešetřit a výsledky svého šetření oznámit žalujícímu.

    Žádný jednotlivec ani organizace nesmí potlačovat jednotlivce či organizace, které podají oznámení či žalobu na národní orgány zpravodajské činnosti ani se jim mstít.

    Národní orgány zpravodajské činnosti musí vytvořit příznivé podmínky pro to, aby jednotlivci a organizace směly podávat stížnosti, žaloby a oznámení a musí zachovávat oznamovatele v anonymitě.
Odstavec 4: Právní odpovědnost
  • 28. článek: V případě toho, kdo se provinil proti ustanovení tohoto zákona a bránil národním orgánům zpravodajské činnosti a jejich pracovníkům rozvíjet v souladu se zákonem zpravodajskou činnost, národní orgán zpravodajské činnosti navrhne jeho zaměstnavateli potrestání nebo požádá orgány státní bezpečnosti a policie, aby mu vydaly varování, případně jej zadrželi po dobu maximálně 15 dnů; v případě, že se ukáže, že se jedná o trestnou činnost, bude pohnán k trestní zodpovědnosti podle zákona.
  • 29. článek: V případě vyzrazení státního tajemství souvisejícího s národní zpravodajskou činností, národní orgán zpravodajské činnosti navrhne potrestání jeho zaměstnavateli nebo požádá orgány státní bezpečnosti a policie, aby mu vydaly varování, případně jej zadrželi po dobu maximálně 15 dnů; v případě, že se ukáže, že se jedná o trestnou činnost, bude pohnán k trestní zodpovědnosti podle zákona.
  • 30. článek: Ten, kdo se bude vydávat za pracovníka národního orgánu zpravodajské činnosti či za jinou relevantní osobu za účelem vychloubání se, podvodu a vydírání, bude potrestán v souladu se Zákonem Čínské lidové republiky o trestním zodpovědnosti veřejné bezpečnosti; v případě, že mu bude prokázána trestná činnost, bude vydán trestní zodpovědnosti.
  • 31. článek: Pokud se orgán národní zpravodajské činnosti, jakož i jeho zaměstnanci dopustí činů porušujících zákon a disciplínu, jako je překročení či zneužití pravomocí, poškození zákonných práv občanů či organizací, využití úředních výhod ke svému osobnímu prospěchu či ve prospěch další osoby, vyzrazení státního tajemství, obchodního tajemství či osobních informací, bude postižen podle zákona; v případě, že mu bude prokázána trestná činnost, bude vydán trestní zodpovědnosti.
Odstavec 5: Dodatek
  • 32. článek: Tento zákon vstupuje v platnost 28. června 2017
překlad OLGA LOMOVÁ


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.