Cesta člověka mezi démony

Nervozita čínského vedení v souvislosti s blížícím se 30. výročím studentských protestů a masakru na náměstí Nebeského klidu dosáhla takové míry, že cenzuruje popmusic.

Nedávno byla v Čínské lidové republice zakázaná píseň s názvem Cesta člověka. Jedná se o ústřední melodii hongkongského filmu z roku 1990 A Chinese Ghost Story II. Zpívá ji známý hongkongský zpěvák Jacky Cheung Hok-yau, který ve filmu ztvárnil vedlejší roli.

Film je typickým produktem hongkongského zábavního průmyslu. Je zasazen do doby císařské Číny a žánrově je na pomezí kostýmního dramatu, hororu a komedie vystavěné kolem pomýlených identit. Ústředním tématem je boj mladých hrdinů proti nepřemožitelnému démonovi, vedle honiček a soubojů se uplatňují také taoistická kouzla a černá magie.

V tomto kontextu je označení „cesta člověka“ primárně protikladem k cestě temných sil, které člověka ohrožují. Film zpracovává i milostné téma, které výrazněji tematizoval předchozí film se stejným názvem.

Jacky Cheung patří k největším hvězdám sinofonní popmusic a již v 90. letech si vysloužil označení „bůh písní“. „Cesta člověka“ je všeobecně známý hit a Jacky Cheung ho zařadil na tři svoje alba, až donedávna běžně legálně dostupná i v Číně.

JackyZakázanou píseň zpívá hongkongský zpěvák Jacky Cheung, jedna z největších hvězd sinofonní popmusic. Repro DR

Přestože autor textu James Wong se kdysi v interview vyjádřil v tom smyslu, že slova formou jinotaje obsahují narážky na nedávno brutálně potlačené studentské protesty, tato souvislost nebyla obecně známá a píseň nebyla nikdy dříve v Čínské lidové republice cenzurována. Má dokonce heslo na čínské internetové encyklopedii Baidu. Tam je uveden i plný text v čínské a kantonské verzi, které se od sebe mírně liší.

Píseň je možné vyslechnout v kantonštině na Youtube. V komentářích diváků se dočteme: „Schválně jsem si to šel poslechnout, když ji zakázali“, „To mě nenapadlo, že je to o Náměstí nebeského klidu, BTW děkuji naší zemi, že mě na to zákazem upozornila“, „Když ji teď zakázali, budeme ji všichni zbožňovat“ atd.

Komentáře jsou psány v tradičních i nezjednodušených znacích. Mezi těmi ve zjednodušených znacích, které se používají v Čínské lidové republice, jsou i ostré výpady proti komunistické straně.

Níže uvedený překlad je pořízen z verze ve standardní čínštině. Nemám k dispozici film, pro který píseň vznikla, a tak vzhledem ke gramatickým zvláštnostem čínštiny nemusí překlad přesně odpovídat filmovému příběhu, kterému byl text původně složen na míru.

Sám si hledám cestu, kráčím vpřed, svobodnou cestou člověka,
kolikrát jsem šel mezi horami a řekami a nenašel ji!
Nebesa nestárnou a věčně budou chránit můj domov,
kam oko dohlédne zelené hory
a v horách šípy deště a meče vichrů.
Jak to, že cesta domů je tak dlouhá a bez konce?
Cesta mágů, cesta bohů, cesta člověka,
Démoni a ďáblové tvrdí, jak jsou skvělí,
v prudkém větru, divoké bouři naříkají duše zemřelých.
Proč známou krajinu zaplavilo moře krve?
Jak to, že cesta domů není cestou návratu?
Proč známou krajinu zaplavilo moře krve?
Jak to, že cesta domů není cestou návratu?
Ptám se, kde vlastně hledat člověka?

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 14.Května 2019, 12:44:12

Text této písně mě až s určitým pocitem nostalgie upomněl na dávná léta naší vlastní totality, kdy i u nás to, co nemohlo, co nesmělo být vyřčeno veřejně, bylo sdělováno skrytě, zakódovaně v textech písní, v dramatech filmových děl (většinou taktéž ze zdánlivě dávno minulé historie), jakož i dalšími cestami, které mohly uniknout všudyslídícímu zraku režimní cenzury.

Ale nejenom že zde byl skrytou formou vyjadřován odpor proti režimu, hluboká touha po svobodě; jedinečnou předností jmenovitě tehdejšího českého písničkářství (a stejně tak je tomu i v té písni hongkongsko-čínské) byl jeho poetismus. Nejednalo se tedy o pouhé prvoplánové protirežimní agitky (ať samy o sobě jakkoli oprávněné) - nýbrž zde byl vytvářen mnohem širší, a mnohem hlubší záběr. Otázka po svobodě byla stavěna v mnohem širším kontextu a významu, než byl jenom bezprostředně politický útlak.

V tomto ohledu se například české písničkářství tehdejší doby výrazně lišilo od svého polského protějšku: polská protestní píseň byla mnohem přímočařejší, mnohem údernější, bojovnější; ale její dosah se vyčerpával právě jenom tím bezprostředně politickým významem.

Zatímco v tom českém písničkářství, tam bylo vždy zároveň přítomno hledání univerzální lidské svobody vůbec.

"Ptám se, kde vlastně hledat člověka?..."

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.