Znárodnia špekulatívne byty?

Vlastní bydlení si dnes nemůže dovolit jen tak někdo. V 90. letech přitom skupovali prominenti bratislavské byty třeba i za dva tisíce eur. Alena Krempaská radí inspirovat se debatou v Berlíně. V ní padl nedávno i jeden radikální návrh.

V priebehu posledných rokov sa ceny bytov v Bratislave zdvojnásobili. Podľa septembrového odhadu za tento rok stúpnu o ďalších 10 percent. Netreba ani dodávať, že platy sa za rovnaké obdobie nezdvojnásobili, čiže bývanie je čoraz drahšie.

Jedným z dôvodov tohto stavu je, že po novembri 1989 sa vyše 90 percent bytov odpredalo do súkromného vlastníctva. Nielen družstevné ich užívateľom, ale pripomeňme aj papalášske predaje bratislavských mestských bytov v 90. rokoch. Ján Figeľ s Ivanom Miklošom, okrem iných, vtedy získali štvorizbové byty v centre hlavného mesta za 2 000 eur!

Na porovnanie, v susednom Rakúsku štát vlastní viac ako 60 percent všetkých bytov. Tým dokáže efektívne regulovať cenu nájomného. Ak by súkromníci chceli zaviesť privysoké ceny, človek sa vždy môže popozerať po nejakom štátnom nájme.

Lidé s kapitálem skoupili v 90. letech zejména byty ve starších činžovních domech. Foto Rp.sk

Vysoké nájmy netrápia len nás. Vlani začali proti rastu cien bytov protestovať v Berlíne. A to si našinec môže povedať, že pri nemeckých platoch tam musí byť bývanie oveľa lacnejšie. Napriek tomu, že nemecká metropola vždy regulovala nájomné, postupne predala, čo sa dalo. Veľká časť bytového fondu sa tak dostala do rúk firmám, ktoré vlastnia a prenajímajú desiatky tisíc bytov.

Pokiaľ je väčšina súkromných, ako sa dá ovplyvniť ich cena? Len za rok 2017 stúpli v Berlíne ceny nájmov o pätinu, takže hnevu miestnych sa niet čo čudovať. Vlastníci využívajú aj taktiku tzv. energetickej modernizácie budovy. Trošku ju zrekonštruujú, no nájom zdvihnú o sto eur, čím sa zbavia nájomníkov seniorov, ktorí si to už nemôžu dovoliť, a byty ihneď znovu prenajmú – drahšie.

Proti rastúcim cenám sa zorganizovalo niekoľko rozsiahlych demonštrácií, pod ich tlakom mesto nakúpilo do svojho vlastníctva 700 bytov. Berlínčania momentálne zbierajú podpisy za referendum, v ktorom žiadajú znárodňovanie bytov od veľkých vlastníkov. Až 44 percent obyvateľov je za! Právo na bývanie je podľa Všeobecnej deklarácie základné ľudské právo rovnako ako právo voliť alebo sloboda prejavu. Ak bude referendum úspešné, stane sa jedným z ďalších príkladov, aké nástroje má štát na to, aby sa právo na bývanie napĺňalo v praxi.

Táto debata nie je scestná ani u nás. Väčšina mladých Slovákov a Sloveniek si dnes normálne, primerané bývanie, aké si mohli kúpiť alebo postaviť ich rodičia, nemôže dovoliť. A to napriek tomu, že ako spoločnosť bohatneme. Ponúkajú sa byty iba za premrštenú cenu a tridsaťročnú hypotéku.

K tomu sú ľudia vystavení úžerníckym praktikám bánk. Tie si najprv dajú splatiť úrok, až potom istinu. K dofinancovaniu hypotéky ochotne poskytnú ešte komerčný úver a s úsmevom vám navrhnú ručiť domom vašich rodičov. Vinou hypoték sme najzadlženejším národom v Európe a máme jedny z najvyšších cien nehnuteľností v pomere k platom.

Kde je strop cien nehnuteľností? Rast platov by mal predsa zodpovedať zvyšovaniu ich cien. Čo s tým dokážeme robiť v našich podmienkach, ako podporiť rozvoj štátneho bytového fondu v najbližších rokoch? Sotva je dôležitejšia politická debata o tom, kto je väčší narkoman. V najbližších parlamentných voľbách by konečne mali rezonovať reálne témy a reálne problémy.


Texty vycházející v rámci víkendové rubriky Dopis ze Slovenska jsou přebírány z webu Poleblog.sk, partnerského média DR na Slovensku.

A co si myslíte vy? Diskuse (23 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Posun v Berlíně Pondělí, 21.Října 2019, 11:05:27

Práve ve zmiňovaném Berlíně došlo v závěru minulého týdne k zajímavému posunu -- vládnoucí koalice sociálních demokratů, postkomunistů a zelených schválila zákaz zvyšování nájmů na pět let a vytvoření sazebníku pro různé kategorie obytných domů, v němž budou stanoveny maximální výše nájmu na metr čtvereční. Vzhledem k tomu, že u zástavby postavené před rokem 1990 se počítá se sazbou 6,45 na metr, očekává se, že se spekulanti začnou právě těchto bytů zbavovat, přičemž Berlín má v mnoha oblastech předkupní právo. Město/stát tak zvětší svůj bytový fond a bude moci byty pronajímat za sociálně příznivých podmínek.

Mimo to plánuje město destetitisíce nových bytů postavit...

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 21.Října 2019, 13:20:18

Je ovšem otázka, jestli toto opatření projde. Opozice už ohlásila žalobu k ústavnímu soudu.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 21.Října 2019, 14:51:18

Tragická a k vzteku je ta pasivita pražských nájemníků a politické reprezentace, zvlášť vzhledem k faktu, že u nás je ta situace co se týče poměru příjmů a nákladů na bydlení ještě horší.

Jestli se něco vymyslelo třeba na setkání Vzpurné Prahy netuším, jsem ale sketický.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Ak by súkromníci chceli zaviesť privysoké ceny, človek sa vždy môže popozerať po nejakom štátnom nájme." Pondělí, 21.Října 2019, 15:05:42

Popozerať možno.

Spodní hranice nájemného ale přece musí logicky vycházet z cen údržby stávajících a výstavby nových bytů.

Peníze vložené do výstavby nájemního bytu se tedy musí po nějaké (přiměřeně dlouhé) době vrátit a nájemné by této době návratnosti mělo odpovídat, jinak nové byty nikdo stavět nebude (a ty staré nebude udržovat - viz kdysi "OPBH"). Pokud by spodní hranice nájemného měla být nižší, výstavba nových bytů by musela zlevnit, nebo by výstavbu či nájem bylo nutno dotovat. Při vědomí těchto souvislostí a při vzpomínce na chronickou bytovou krizi v bývalém režimu (pouze státní, družstevní a podnikové byty a individuální výstavba RD) mi prostě slova o "znárodňování bytů spekulantů" připadají jako populismus.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pondělí, 21.Října 2019, 16:04:53

"A když byty tenkrát nebyly, tak komunisté šli a masivně stavěli paneláková sídliště".
Ano. A pak na ty panelákové byty a sídliště skoro všichni nadávali, poněvadž by byli rádi bydleli v něčem lepším (jak jim to později sliboval i Václav Havel).

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 21.Října 2019, 16:13:5

Píšete nesmysly pane Nusharte.

Čisté zisky developerů jsou dlohodobě v miliardách. Lidé často pronajímají byty, které zdědili nebo výhodně a nespravedlivě zprivatizovali nebo si na ně rovnou nakradli (exekutoři, v divokých devadesátých letech) Většina pracujích si na byt v Praze není schopna vydělat (a co teprve mají dělat lidé, kteří pracovat nemohou), nevýhody hypoték netřeba snad rozebírat. Když se do nákladů započítá i údržba, jsou i zisky majitelů malých bytů z pronájmu v Praze v desítkách tisích ročně. Fakt tady nevidím nějakou "přiměřenou návratnost investice"

Bytová nouze byla v Praze i za minulého režimu. Podstatný rozdíl byl ovšem v tom, že pokud někdo ten byt získal, nemusel za něj platit polovinu nebo dvě třetiny svého příjmu, jak se dnes nezřídka děje, ale vzhledem ke svému příjmu výrazně méně. A když byty tenkrát nebyly, tak komunisté šli a masivně stavěli paneláková sídliště, dnes stát, obec staví výrazně méně, pokud vůbec. Ono by se ani dnes nemuselo tolik stavět, kdyby developeři nestavěli až desítky procent bytů na investici a ty pak nezůstávaly v mnoha případech prázdné. Atd.

(doplněno "pokud vůbec" za "obec staví výrazně méně", původně příspěvek předcházel příspěvku paní Hájkové)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Krupičko, Pondělí, 21.Října 2019, 23:15:42

podle mých zkušeností nebylo v těch dřívějších dobách prakticky možné byt normálním způsobem získat i přesto, že probíhala ta (z dnešního pohledu masivní) výstavba panelových bytů. Mohl jste se zapsat do pořadníku a čekat. Čekal jste dlouhá léta a mezitím vás přeskakovali ti, co byt potřebovali "daleko naléhavěji než vy". Mohl jste také složit členský podíl do bytového družstva (pokud jste na to měl) a čekat - zde se perspektiva získání bytu jevila o něco optimističtěji než v případě žádosti o byt státní. Třetí možnost byla získání bytu podnikového (v běžných zaměstnáních nešlo o běžnou záležitost).

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Úterý, 22.Října 2019, 06:10:21

V pořadníku národního výboru byl žadatel opravdu donekonečna předbíhán (údajně sociálními případy). Ale myslím, že státní byty byly z větší části přidělovány podnikům pro nové zaměstnance. Skutečně podnikových (z nichž se člověk musel vystěhovat, když šel pracovat jinam) bylo celkem málo. Nastával pak totiž problém, kam se po odchodu ze zaměstnání nastěhovat, když nebylo možné si normálně opatřit jiný byt. Státní byt přidělený podnikem však člověku zůstal.
Myslím, že všechny průmyslové podniky dostávaly pravidelně nějaké byty k přidělování zaměstnancům. Ovšem i tam se muselo čekat, zřejmě různě dlouhou dobu, podle toho, kolik bylo zájemců. Podniky mívaly potřebu zaměstnanců, takže dělaly nábor, a bez bytu by k nim třeba nikdo do práce nenastoupil. Samozřejmě to bylo v různých dobách různé. V šedesátých letech ještě hodně lidí přicházelo z venkova do velkých měst (třeba do Ostravy) za prací. Ještě i v sedmdesátých letech. Doly přibíraly stále, poněvadž tam většina zaměstnanců vydržela jen krátkou dobu.
Určité kvantum bytů dostávaly i školské úřady pro učitele ústavy národního zdraví pro lékaře, a jiní, "neprůmysloví" zaměstnavatelé. Státní byty měla také armáda a SNB. Ti je dostávali přednostně. To bylo možná to lukrativní zaměstnání, které myslel pan Nushart.
Mezitím se také hodně bouralo. Bouraly se staré nevyhovující dělnické byty bez sociálního zařízení. Lidé, co tam bydleli byli hromadně přesouváni do paneláků. Někteří třeba ani nechtěli. Taky se bouraly celé čtvrti (například Opava-Kateřinky, včetně starší individuální výstavby), aby se mohlo postavit nové sídliště. Časem už nebylo kde stavět.
Lidé se taky už dost rozváděli - a hned nastávaly případy, že jedna rodina potřebovala dva byty. Navíc obyvatelstvo ČSSR vykazovalo trvalý přírůstek, takže potřeba bytů byla nekonečná.
S družstevními byty to bylo o něco snazší, jak podotkl pan Nushart. Zájem nebyl tak velký, neboť tam se platil členský podíl - nejdřív několik tisíc, pak několik desítek tisíc. Moje sestra dostala v Porubě družstevní byt do roka po podání žádosti. To bylo ovšem v roce 1969. Pak byly čekací doby delší a delší, protože lidem vadilo to placení členského podílu čím dál méně.
Obecně byla situace s byty ve velkých městech horší než na venkově.
Ještě jsem zapomněla, že se taktéž podporovala individuální výstavba rodinných domků. Dávaly se na to až stotisícové nenávratné půjčky. Ale člověk si musel domek postavit svépomocí, přičemž se těžko sháněl stavební materiál. V naší vesnici pochází snad většina domů ze sedmdesátých let. Vůbec, v Moravskoslezském kraji byl obrovský zájem individuálně stavět. Jinde prý ne. V paneláku bylo celkem pohodlné bydlení, i když lidé nadávali na jejich nedokonalost, jak jsem uvedla výše.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Úterý, 22.Října 2019, 07:01:43

Pane Krupičko, existují jenom dva typy hospodářství. Tržní a řízené. Dají se také kombinovat. Ale když připustíte to tržní, budete pak těžko hájit to řízené. Vlastně ho budete těžko hájit, i když to tržní nepřipustíte.

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Úterý, 22.Října 2019, 13:04:35

Nezlobte se, ale teď jste plácla kapitální hovadinu. V čem ta hovadina spočívá, to najdete ve kterékoli učebnici základů ekonomie. (Nechce se mi to tady tapetovat a stručně to napsat neumím. Třeba se tu najde nějaký ekonom, který to umí...)

Pokud jde o vlastnictví bytů, tak v 70. a 80. letech byla drtivá většina "podnikových" bytů družstevních. Státní byty neměly armáda a bezpečnost (a taky třeba justice apod.) "také"; v těch 70. a 80. letech je měly (až na výjimky) "jenom".

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Úterý, 22.Října 2019, 16:33:56

Když se vám něco nechce, tak si laskavě odpusťte i ty řeči o "hovadinách".

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Úterý, 22.Října 2019, 17:34:49

Ještě jsem chtěla dodat, že ty státní byty (které samozřejmě měli z dřívější doby i ti, co nebyli u armády a policie), se také někdy (pochopitelně pod rukou) prodávaly. Nemluvě o tom, že se i "dědily", ačkoliv to vlastně nešlo, když nebyly ve vlastnictví. Jen u družstevních bytů to, myslím, šlo.
U státních bytů se to dělalo tak, že se tam případný zájemce nebo dědic prostě přihlásil k trvalému bydlení a pak na něj přešlo právo byt obývat.

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Úterý, 22.Října 2019, 19:53:24

V tom právě spočívá kouzlo diskusí, jako je tato: Kdokoli může jedinou větou vyslovit jakoukoli hovadinu a spoléhá na to, že její vyvrácení by vyžadovalo dlouhý výklad (který si pak stejně nikdo nepřečte). A když někdo řekne, že by to vyžadovalo dlouhý výklad, na který ale teď nemá čas nebo náladu (a taky chce spoludiskutující ušetřit sáhodlouhého tapetování fakty, která lze snadno dohledat v knihách i na internetu), tak se dotyčný hlasatel hovadin okamžitě octne na koni: Aha, on mi to ten oponent nechce/nemůže vyvrátit, takže mám pravdu já!

Takhle lze rozbít jakoukoli internetovou diskusi.

Takže znovu: Nemáte pravdu v tom, že jediné dvě možné formy ekonomiky jsou tržní nebo řízená ani že jsou v takovém binárním protikladu - buď anebo - že obhajoba jednoho neumožňuje obhajobu druhého. Nechce se mi to tady tapetovat důkazy na podporu mého tvrzení, protože jsou snadno dostupné jinde. A to, že Vám tu hovadinu tady a teď nehodlám vyvracet, vůbec neznamená, že máte pravdu nebo že bych měl držet h... ústa a neměl upozornit na to, že pravdu nemáte.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Úterý, 22.Října 2019, 20:36:6

Když píšu, co si myslím, netvrdím, na rozdíl od některých jiných lidí, že je to stoprocentní pravda a že od toho neustoupím. Prostě jenom říkám, jak to vidím ze svého pohledu a ze svých zkušeností. Je možné, že se z ekonomicky odborného hlediska nevyjadřuji dostatečně přesně, ale to neznamená, že mám držet h... ústa.
Kdybyste místo těch řečí o hovadinách (což je vulgární slovo) uvedl, jaké jiné formy ekonomiky přicházejí v úvahu, popřípadě nějaké příklady, kde a jak spolu obě formy harmonicky koexistují, tak bych vám možná dala zapravdu. Nebo aspoň poděkovala za informaci.
Nevadilo by mně, kdybyste prostě nepsal: nemáte pravdu, je to jinak. Ale vadí mi, že používáte obhroublé výrazy.

Jindřich Kalous - důchodce

Evě Hájkové Úterý, 22.Října 2019, 21:54:6

Používání salónních výrazů ještě z nikoho příslušníka elity neudělalo. Kromě toho v prostředích, kde jsem se pohyboval (např. mezi dělníky a techniky ve fabrikách), je výraz "hovadina" používán jako zcela neutrální. (Vzhledem k Vašemu bydlišti si jistě umíte dosadit jiné analogické výrazy používané např. na Stodolní nebo mezi baníkovci. Ty bych zřejmě považoval za obhroublé i já.) Nicméně ukládám do paměti, že jste na jeho používání háklivá.

Pavel Krupička - Praha 5

Středa, 23.Října 2019, 02:25:50

Paní Hájková, věřím a vím že v oblasti bydlení se tržní a řízená ekonomika zkombinovat dají a s tím si prozatím vystačím.

Za info z před roku 89 Vám a panu Nushartovi díky, i když osobně bych se raději díval do budoucnosti.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Kalousovi Středa, 23.Října 2019, 11:24:42

Domnívám se , že obhajoba jakékoliv pravdy není v rozporu s elementární slušnotí. Určitých genderových či třídních stereotypů, které jsou obvyklé mezi dělníky ve fabrikách, je prostě nutno se v rozhovoru s dámou vyvarovat. Třeba se mnou jakožto příznivec progresivní levice budete nakonec souhlasit, že tyto stereotypy je prostě potřeba vymýtit.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Krupičkovi Středa, 23.Října 2019, 11:45:18

Nejste v rozporu, výše v diskusi bylo rovněž jednoznačně řečeno, že oba typy hospodářství se kombinovat dají...

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Tržní a řízená ekonomika Středa, 23.Října 2019, 12:06:11

Paní Hájková má naprostou pravdu. Ať se to komukoli jakkoli nelíbí (respektive mu to nepasuje do jeho ideologických schémat.)

Bezprostředně vzato je možno ekonomické vztahy a procesy v rámci jedné vnitřně provázané ekonomiky uspořádat a organizovat j e n o m buďto na principu tržním (tedy neregulované, spontánní aktivity ekonomických subjektů) - anebo na principu (více či méně centralizované) regulace.

Samozřejmě je možno (a to je dnes dokonce standardem) vytvářet i ekonomické modely smíšené. Kde se tedy prolínají prvky ekonomiky jak tržní, tak i státní regulace.

Ale: to naprosto a vůbec nic nemění na skutečnosti, že v dané konkrétní ekonomice je konec konců dominantní a určující jenom j e d e n jediný z obou těchto navzájem protikladných principů.

Je to logické - právě proto že jsou to principy protikladné, není možno vytvořit ekonomiku "půlenou", tedy ovládanou zároveň oběma principy. To by byla ekonomika vnitřně rozpolcená, která se dříve či později nevyhnutelně zhroutila ve svých vlastních rozporech.

Paní Hájková také naprosto přesvědčivě ukázala, v čem existují výhody či nevýhody obou modelů: ten model řízené ekonomiky může více působit ve směru rovného (rovnostářského) přerozdělování národního bohatství; ale jeho odvrácenou stranou je naprostá neefektivita. Která pak sekundárně vede k tomu, že v rozdělování nedostatkových statků pak stejně dochází k dramatickým nerovnostem (v prvé řadě v důsledku všepohlcující korupce).

Přes to všechno se zdá, že pravé řešení může spočívat opravdu jenom v nějakém způsobu vzájemného, organického propojení obou těchto principů; ale v každém případě doposud ještě nikdo neobjevil, nevynalezl model, který by takovouto vzájemnou syntézu umožňoval. A je vysoce pravděpodobné, že takováto syntéza - pokud vůbec - bude možná až tehdy, když se zásadním způsobem promění samotná společnost; když tedy dojde k zásadním posunům v jejím hodnotovém a motivačním žebříčku.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Středa, 23.Října 2019, 12:13:3

Takže, pane Kalousi, toto jsou argumenty ve prospěch názoru paní Hájkové; teď jste tedy na tahu Vy, abyste dokázal, že to všechno jsou "jenom hovadiny".

Buďto tedy budete schopen předložit nějaký reálný model jiné, alternativní ekonomiky - anebo by bylo poctivé, abyste se za uvedený výraz paní Hájkové omluvil.

Jindřich Kalous - důchodce

Josefu Poláčkovi Středa, 23.Října 2019, 15:00:52

Omluvit se komukoli za používání nesalónních výrazů mi potíže nedělá, zpětně i do budoucna. I když si osobně myslím, že ty hranice, které tu mimochodem nastavuje někdo úplně jiný, ani zdaleka nepřekračuju.

S tou věcnou argumentací to bude horší, protože mi v počítači zrovna přistála spěšná zakázka v objemu zhruba 90 pracovních hodin, takže teď budou muset jít zdejší žabomyší spory a bouře ve sklenici vody na nějaký čas stranou.

Ukládám si to mezi ostatní resty a jestli moje nastupující stařecká demence mezitím nějak výrazně nepokročí, snad se k tématu ještě někdy vrátím.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 23.Října 2019, 17:22:32

Pane Poláčku, díky za pochopení. I za zastání.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 23.Října 2019, 17:24:10

Pane Krupičko. Když věříte v budoucnost a v nové možnosti, tak je to dobré. Spousta lidí nevěří.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.