Pražský David proti pekingskému Goliášovi
Lukáš JelínekKonflikt pražské komunální politiky s Pekingem je z geopolitického i ekonomického hlediska jen drobnou lokální záležitostí. Čínu zajímá spíše Evropa jako celek.
Naši furianti si to rozdávají s Čínou. Není to ani opera, ani drama. Spíš opereta a trochu i groteska. Svaly předvádí Praha, svaly předvádí vláda. Pro nejednoho je to otázka morálky a cti. Pekingu jsou ale české stavy a pocity ukradené. Jsme pod jeho rozlišovací schopností.
V zásadě je správné, že pražští konšelé nepřijali lokajskou roli. Distancovali se od politiky jedné Číny — a odvetou byla červená pro české kulturní soubory. Česká metropole se pokusila vyjednat úpravy smlouvy s hlavním městem Číny, ale nikdo se s ní nechtěl bavit. Dokonce i velvyslanec ministrovi kultury nepokrytě vydával černou za bílou. Radní si řekli „dost“. Iniciovali vypovězení smlouvy s Pekingem. Než tento záměr stihli prohnat zastupitelstvem, zbourali domeček z karet Číňané. A utrousili cosi v tom smyslu, jako že nás to ještě bude mrzet.
Praha by jistě profitovala z obchodu, dopravy a kulturní výměny s bohatou čínskou kulturou. Ale ne za každou cenu. Lukáš Jelínek mě nepřesvědčil, že se máme stavět do pozoru, když Čína zavelí.
V případě, že by to Čína vůči ČR se sankcemi přeháněla, je možno odeslat oficiální memorandum s našimi zkušenostmi metropolím EU nebo podniknout kroky k uzavření partnerství s Tchaj-pejí.
Postup primátora Hřiba mám za daleko správnější než postoj starosty Prahy 6 Koláře. Zemřelí vojevůdci nepředstavují náš problém a případně řešit skrze jejich sochy současné Rusko není vhodné (jako nebylo vhodné odstraňovat před půlstoletím desky děkující Američanům za osvobození na protest proti válce ve Vietnamu). Lze dokonce říci, že postup Prahy 6 má v sobě něco z rušení dohodnutých kulturních akcí Čínou.
Na místě je ovšem vyslovit i určité pochopení pro dotčenost Číny. Na (politické) vině tu totiž je bývalá primátorka Krnáčová (a poněkud asi i hnutí ANO). Toto sdělení by mělo být více slyšet.
Vlastně hned dvojí lapsus u autora, který si říká politolog:
Jednak převrací očividná fakta a pak se pokouší soudným lidem do očí nalhávat, že tato vláda má nějakou zahraničně politickou strategii.
Leda by to byla rafinovaná zlovůle a Jelínek chtěl způsobit Petříčkovi malér. Aby se ten chudák musel omlouvat Zemanovi a vysvětlovat mu: „To je zlá pomluva, jako ministr zahraničních věcí Vás ujišťuji, že tahle vláda nemá žádnou zahraničně politickou strategii a jedná vždy podle toho, co Vás ve Vaší nevýslovné moudrosti právě napadne.“