Utopie, anebo dystopie? Světová společenská smlouva jako existenční nutnost

Souběh několika planetárních krizí si žádá radikální odpovědi. Lidstvo musí najít způsob, jak uzavřít novou globální společenskou smlouvu. Vznik OSN ukazuje, že spolupráce je možná. Proč jsme zamrzli v roce 1948?

V reakci na projev Grety Thunbergové v OSN se v české společnosti, i mezi lidmi považujícími jinak klimatickou změnu za závažnou hrozbu, zvedla řada nesouhlasných hlasů, které upozorňují na nutnost uměřenosti, kompromisu, střízlivosti, racionality, diskuze, moudrosti či skepticismu ve vztahu k probíhajícím globálním změnám. Domnívám se, že se přinejmenším zčásti jedná o určité nepochopení přelomovosti a závažnosti současné historické situace.

Čas probudit ze z anachronického myšlení
Typický příkladem, ukazujícím na určité zamrznutí v minulosti, je rozhovor s filozofem Václavem Bělohradským pro Český rozhlas, ve kterém s pomocí svých klasických nástrojů relativizace kritizuje projev Grety Thunbergové, jelikož dle jeho názoru aktivistka staví vědu na nepřiměřený piedestal a používá příliš radikální rétoriku. Přičemž demokracie vyžaduje podle filozofa hlavně „uměřenost“. Problém je bohužel v tom, že uměřená a opatrně kompromisní řešení v rámci současného statu quo národních států v podmínkách globálního kapitalismu založeném na nekonečném růstu nemají dostatečný potenciál vyvést lidstvo z nejhlubší krize dosavadní historie.

Vědu můžeme relativizovat přesně do chvíle, než spadneme z okna a chodník nám vysvětlí, jak je to s tím, že gravitace je vlastně především jenom teorie. Repro DR

Současné lidstvo čelí podle historika Yuvala Noaha Harariho třem nejzávažnějším krizím, kterým doposavad čelilo. V jednom rohu trojúhelníku stojí klimatická krize, způsobená lidským spalováním fosilních paliv. Přestože vnímám Bělohradského kritiku vědy jako relevantní v určitých oblastech (například ekonomie), je třeba si připustit, že v jiných oblastech jako například fyzikální zákony prostě fungují matematické principy na úrovni objektivní reality.

Vědu můžeme relativizovat přesně do chvíle, než spadneme z okna a chodník nám vysvětlí, jak je to s tím, že gravitace je vlastně především jenom teorie. Přímá vazba mezi spalováním fosilních paliv a nebezpečným oteplováním planety je prostě neoddiskutovatelným tvrdým faktem. Otázkou otevřené odborné diskuze a politických perspektiv je samozřejmě rychlost nástupu klimatické katastrofy, předpovědi jejího průběhu, projektování zpětnovazebných dopadů a podobně.

Další významnou krizí je hrozba závodů v jaderném zbrojení, spojená s vývojem technologie autonomních zbraní – robotů řízených vlastní umělou inteligencí. Podle dostupných informací se zdá, že zdánlivě zažehnané riziko se vrací s nebývalou energií.

Třetí hrozbu spatřuje Harari, v souladu s řadou dalších významných odborníků a filozofů, v nevyhnutelném vývoji tak zvané superinteligence, autonomní, samostatně se vyvíjející počítačové umělé inteligence, která pravděpodobně vystrnadí lidstvo ze současné pozice „Homo Deus“, vládnoucího „Boha“ manipulujícího planetou a ekosystémy. Bude zřejmě nesrovnatelně inteligentnější, mocnější a nezávislá.

Klíčovým momentem bude okamžik jejího prvotního naprogramování, protože se dá očekávat, že další strukturální přeprogramování už nebudou možná. Možná to někomu zní jako sci-fi, avšak jedná se o reálný problém, o kterém zcela vážně diskutují vědci a někteří jej považují za největší výzvu ze současných krizí.

Mezi další revoluční výbušniny patří taktéž biotechnologie, možnosti manipulace lidské DNA, existence virtuálních realit a jiné. Tento unikátní konglomerát krizí nejzlomovějšího období lidských dějin vyžaduje naprosto bezpodmínečně globální konsenzuální řešení. Lidstvo se musí shodnout na redefinici dosavadních samozřejmostí jako lidská bytost, společnost, smysl ekonomického systému a jeho podoba či vztah člověka, přírody a technologie.

Jakou roli hraje příběh o lidských právech a racionalitě jedince v době, kdy lze pohodlně „hacknout“ lidský mozek a pomocí digitálních technologií umně manipulovat s miliony? Co znamená „lidská potřeba“, když pár desítek lidí vlastní více než chudší polovina planety? Jaký je vlastně smysl HDP, peněz, rodiny, přírody a člověka samého? A co je to vlastně realita, přihlédneme-li k zjištěním současné kvantové fyziky?

Utopie, nebo dystopie?
Radikalita současných výzev a strukturální hloubka konglomerátu krizí staví lidstvo do bezprecedentní situace. Čeho se můžeme chytit a od čeho se můžeme odrazit? Základním faktem, kterým si můžeme být jisti, je toto: řešení musí být globální.

Nevyhnutelně nutně potřebujeme novou světovou společenskou smlouvu, která nastaví pravidla pro takovou budoucnost, ve které bude mít smysl žít. Máme nevyšší čas spustit politickou imaginaci na plné obrátky a začít formulovat – doposavad – nemožné, fantazijní, nereálné a tak zvaně „iracionální“.

Utopicky tudíž navrhuji svolat celoplanetární kongres, na který budou vyslání delegáti na základě různých poměrů a kritérií. Volení delegáti, část obyvatel planety losem, dále odborníci, politici, umělci, zástupci národů, ve férovém poměru žen a můžu a podobně. Součástí kongresu budou expertní panely, kterých se můžou skrze současné technologie účastnit vědci z celého světa, budou zde panely filozofů, panely sociologů, ekonomů a dalších.

Zahájení prvního kongresu, definujícího fundamentální vizi „Nové světové společenské smlouvy“, bude muset být podloženo náročným politickým bojem, v níž nakonec zvítězí zastánci mírové humanistické koncepce budoucnosti. Dle ní bude lidstvo, v logice evolučního vývoje, jako kolektivní superoganismus společně spravovat Zemi.

Dokladem, že lidstvo dokáže takto spolupracovat, může být třeba tradice světových Světových sociálních fór či formulování Všeobecné deklarace lidských práv v reakci na genocidy druhé světové války. Proč jsme vlastně zamrzli v roce 1948?

Už slyším námitky typu: šílené, utopické, bláznivé a nereálné. Opravdu je to nereálné? V čistě teoretické rovině je opravdu možné ze dne na den přestat vyrábět zbraně, zrušit armády a prostředky investovat do technologií udržitelné budoucnosti.

Opravdu můžeme zorganizovat takový kongres. Jediná podmínka je, aby dostatek lidí chtěl. Na druhou stranu, pokud se klimatická krize dostane do série nevratných katastrofálních zpětnovazebných smyček či superinteligence bude špatně naprogramována vědci autoritářských režimů, nebudeme moci dělat už nic, ani kdyby najednou každý človíček na Zemi prozřel.

Kdo je tady vlastně šílenec? Šílené podle mě znamená si představovat, že klimatickou krizi vyřeší nekonečný ekonomický růst, který ji způsobil. Utopické je podle mě myslet si, že můžeme investovat do armád a navzájem válčit. Za bláznivou považuji úvahu, že si budeme hrát na národní uzavřené státečky. Nereálné je věřit, že všechno vyřeší technologický pokrok či politici a nám stačí žít si spokojeně dál své každodenní životy.

Myslím si, že je načase dát lidstvu plnou důvěru v to, že dokáže nemožné. Docílit toho můžeme však jenom tak, že ono nemožné začneme požadovat. Měli bychom začít nahlas „halucinovat“ a klást požadavky na mírové globální společenství, které se důstojně vypořádá s výzvami nejtěžších krizí historie.

Namísto „uměřenosti, střízlivosti a kompromisů“ bychom se měli možná zkusit transcendovat k promýšlení ideje opravdu radikální – lidstvo bez válek, krve, mučení, rasismu a nenávisti. Lidstvo, které využije svůj potenciál k hluboké transformaci současného katastrofického stavu.

Zvládli jsme přistát na Měsíci, kvantovou mechaniku, překonat hrůzyplné genocidy, rozluštění DNA a propojit svět Internetem. Proč bychom nezvládli společně zformulovat Novou světovou společenskou smlouvu? Jedno je jisté. Pokud si sjednocený humanistický svět nedokážeme ani představit, moc naděje nám věru nezbývá.

A co si myslíte vy? Diskuse (68 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 2.Října 2019, 19:42:28

Já tentokrát souhlasím s Bělohradským.

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 2.Října 2019, 20:45:21

Změna směřování současné civilizace je podle mne nejen naléhavě nutná, ale také vysloveně žádoucí. Problém jejího negativního působení na klima bych ve stávající míře dominantou a středobodem kritiky nečinil. Byť se to zdá být efektivní. V Gretu Thunbergovou bych důvěru vkládal s větší opatrností.

Václav Bělohradský by za splnění určitých podmínek měl mít neskonale lepší předpoklady stát se (aspoň českým) mluvčím reformy. Jeho zkušenosti a myšlení mu však nejspíš znemožňují mluvit dostatečně jasně a strhujícím způsobem. Tak tomu často bývá. Není tedy na vině jen jistá infantilnost dnešního světa, že lidé hledající alternativu se našli v mladé Švédce. Od Václava Bělohradského bych se rád dočkal aspoň toho, že setrvá u zásadního odmítání "růstu růstu". Neboť právě zde se jeho hledačská cesta přes hory a doly ocitla na nejdůležitějším bodě.

Miroslav Melichar - sś učitel ve výslužbě

Středa, 2.Října 2019, 21:20:48

Rozhovor s V.B. těžko označit jako příklad anachronismu. To, že požadavek uměřenosti je svým způsobem rozumný, dokládá i text pana Karena - tomu uměřenost chybí.
Lidstvo bez válek, krve atd. je vize krásná, ale není uměřená. Řešit klimatickou krizi je samo o sobě téma široké a náročné - snad máme šanci. Pustíme-li se však rovnou do "všenápravy" světa, tak chceme najednou moc.
Je pravda, že jsme zvládli leccos. Přistání na Měsíci, však bylo z velké části gesto, po němž následoval i neúspěšný a tragický start raketoplánu (a dodnes mnozí věří, že přistání na Měsíci nebylo opravdové ale jen iluze). Kvantovou mechaniku budeme zvládat ještě dlouho a dlouho (ale máme díky ní i kvantovou homeopatii nebo kvantovou terapii vysíláním bioenergie z rukou). DNA jsme rozluštili - víme, že má tvar dvoušroubovice. Známe už asi 20 let i genom člověka - pořadí bází v naší DNA. Ale slibovaný převrat v medicíně to zatím nepřineslo.
Takže ono "zvládli jsme" v posledním odstavci zní trochu moc hrdě. Václav Bělohradský by na tom jistě pěkně smlsnul.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

(Ne)růst růstu? Čtvrtek, 3.Října 2019, 13:56:1

Ten poukaz na Bělohradského oblíbené heslo boje proti "růstu Růstu" opravdu sedí.

Je na tom skutečně něco podivného: Bělohradský už vlastně celá desetiletí brojí proti (kapitalisticko-industriálnímu) nekonečně expanzivnímu růstu současné civilizace, pohlcujícímu a vytěsňujícímu jakoukoli skutečně humánní dimenzi našeho žití - ale když se na světové scéně vynoří mladá aktivista žádající (jenom poněkud jinou rétorikou) vlastně to samé, pak najednou náš angažovaný filozof pro ni nachází pouze slova naprostého přezírání.

Pro vysvětlení tohoto podivného rozporu by bylo možno nalézt vlastně jenom dvojí vysvětlení.

Mohlo by se jednat o záležitost hlubinně psychologickou; totiž že Bělohradský oné mladičké švédské dívce závidí její náhlou popularitu. Že on má teď pocit, že ona mu uzmula "jeho" téma.

Anebo by to ale mohlo znamenat, že Bělohradský ty své verbální protesty proti "růstu Růstu" ve skutečnosti nikdy nemyslel opravdu vážně. Že to všechno pro něj bylo jenom jakési intelektuální cvičení. Že tím mohl ukázat, jak sám vysoko stojí nad tímto přízemním světem, tím že kritizuje jeho deformované stránky; ale že ve skutečnosti to nikdy nemyslel vážně s tím, že by se tento svět měl nějak radikálně změnit.

On je to totiž pořád ještě velice p o h o d l n ý svět, střední a vyšší třídě (do které zajisté patří i vysokoškolský profesor) se v něm stále ještě docela příjemně žije; tak co si narušovat vlastní život nějakým přílišným ekologickým radikalismem? Přece naprosto postačí napsat několik t e o r e t i c k ý c h traktátů o škodlivosti "růstu Růstu"; a pak je možno si nadále spokojeně žít v dostatku konzumních produktů právě této hyperrůstové civilizace.

A když se tu najednou objeví nějaká radikální ekologická aktivistka, která to s tou kritikou současného světa myslí vážně - ta nakonec jenom ruší naše kruhy, a tak ji veřejně zesměšníme.

- Takže takové by bylo možno vydedukovat příčiny toho, proč se český filozof náhle tak zarytě staví proti světoznámé ekologické aktivistce.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 3.Října 2019, 14:11:15

Tak on je Bělohradský postmoderní liberál, který je z principu opatrný, pokud jde o víru ve vědu. Není to žádný radikál. Ideje a příkré morální soudy mu jsou asi cizí.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Greta - glorifikace vědy? Čtvrtek, 3.Října 2019, 14:25:38

Zastavme se ještě trochu u jednoho argumentu V. Bělohradského proti Gretě Thunbergové. Že ta prý příliš glorifikuje vědu, dělá prý z ní dokonce nějaké "nové náboženství".

K vyslovení natolik nesmyslného tvrzení (a osočení) mohou vést opravdu jenom nějaké mimoracionální, hlubinně psychologické důvody (viz výše).

Jistě, Greta Thunbergová se odvolává na vědu. - Jenže, na co jiného se má asi tak odvolávat?! Snad na proroctví slepého mládence?

Greta Thunbergová se - alespoň pokud mně je známo - nijak blíže vědou (a problémy vědeckého poznání) nezabývá. Tady se jedná o jednu jedinou věc: proti primitivnímu a fundamentalistickému popírání dramatických klimatických změn postavit naprosto nesporný fakt, že je zcela dominantním konsensem současné vědy, že tyto klimatické změny 1. objektivně probíhají, 2. že jsou zapříčiněny činností člověka, a 3. že jestli se s tím okamžitě něco neudělá, že dojde k nevratné dynamice klimatických procesů, které ve svém důsledku přivodí katastrofální následky pro život na této planetě.

Greta Thunbergová tedy nedělá nic jiného, než že hlásá to, co by měl být schopen pochopit každý alespoň průměrně inteligentní člověk. To že hlásáme platnost rovnice 1 + 1 = 2, to ještě nijak neznamená že tím zakládáme nějaké "nové matematické náboženství".

A že Greta tuto naprosto očividnou pravdu vyslovuje s emocionálním zápalem? - A jak jinak je možno hovořit ve chvíli zmírání naší planety?! A navíc vůči totálním ignorantům, kteří ještě ve chvíli kdy se potápí Titanic se utěšují tím, že bufet je pořád ještě plný, a že jim k jejich hodování stále ještě vesele vyhrává hudba?...

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Čtvrtek, 3.Října 2019, 14:27:12

No právě, paní Hájková: Bělohradský je v prvé řadě konzervativec, který chce především uchovat status quo. Po nás ať přijde potopa, to nás už přece nemusí zajímat.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Postulát uměřenosti Čtvrtek, 3.Října 2019, 14:39:49

Pane Melichare - zdá se že se tu z nás opravdu pomalu stává spolek důchodců ;-) - radikální požadavky pana Karena se dozajista značně vymykají postulátu "uměřenosti".

Tato "uměřenost" byla vysokou ctností především v (řecké) antice. Jenže: Aristoteles ve své "Etice" napsal také to, že tato "uměřenost" naprosto není nějakým fixním, geometrickým středem mezi dvěma extrémy. Aristoteles napsal, že tento "správný střed" je velice dynamickou veličinou, jejíž správné pozicionování je nutno vždy znovu a znovu určovat vzhledem ke všem konkrétním okolnostem, případ od případu. A když musíme zaujmout postoj v nějaké situaci, která je sama o sobě daleko vychýlená od středu, respektive přímo extrémní - pak zcela naopak tím jedině správným, vyváženým jednáním v dané situaci je, že se sami přikloníme směrem opačným. Neboť právě jedině tak dokážeme vyvážit ten výchozí extrém, a tím c e l o u situaci uvést opět do správného poměru.

Ano, představy pana Karena o konkrétních možnostech řešení opravdu nejsou "uměřené". Ale konzervatismus V. Bělohradského snažící se za každou cenu zachovat status quo je v dané situaci ve skutečnosti ještě mnohem vychýlenější od všeho, co by bylo možno právem považovat za aristotelský "správný a vyvážený střed".

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Čtvrtek, 3.Října 2019, 14:56:17

Pane Karene - chcete se vsadit, že kdyby se opravdu začal chystat ten Váš "celosvětový kongres", tak že by se jeho pořadatelé nesmiřitelně rozhádali už nad otázkou, podle jakého modu vybírat jeho delegáty?...

---------------------------------------------

Pane Karene, už jsem Vám napsal (či snad: přiznal), že ve svých mladších letech jsem sám mnohé věci viděl mnohem radikálněji (a mnohem jednodušeji), než dnes.

Měl bych tedy asi opravdu mít víc pochopení pro Váš dnešní radikalismus; i pro Vaše optimistické představy o tom, co je možno s tímto světem udělat, jak je možno ho změnit.

Ano, vím jak nesnesitelným se může jevit tenhle svět v jeho tupohlavém, bezmyšlenkovitém vegetování, v jeho nekonečném extatickém křepčení kolem totemu boha Zlaté tele.

Vím sám, jaké to je, muset se smířit se skutečností, že současný homo sapiens namísto aby se řídil svým rozumem, je stále ještě plně ovládán svými atavistickými instinkty a pudy. A že je tedy víceméně naprosto marnou námahou pokoušet se apelovat na jeho rozum.

Měl bych tedy mít více pochopení pro Váš radikalismus, i pro Vaše doufání, že přece jenom je možná nějaká změna.

Jenže - ten Váš radikalismus se přece jenom zdá být až poněkud příliš akcionistický. I když čistě věcně máte samozřejmě v mnohém pravdu, snažíte se věci až příliš lámat přes koleno. Nedá se nic dělat, ale tenhle svět je příliš polapený ve svém samopohybu, než aby bylo možno doufat, že se změní jenom na základě nějakých ohnivých apelů.

Na straně jedné je samozřejmě dobře, že se najdou takoví, kteří takovéto plamenné apely vydávají. Ale na straně druhé, zklamání z toho že se nenajde (téměř) nikdo kdo by takovéto entuziastické apely bral závažně, je tu naprogramováno už předem.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 3.Října 2019, 15:30:4

No, on ten Bělohradský byl, myslím, v mládí také dost radikální. :-)

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Čtvrtek, 3.Října 2019, 16:19:2

Bělohradský radikální ve smyslu politiky, který musí jít na kořen věci a vyvrátit ho, aby mohla udělat něco nového, nebyl nikdy. Byl je velmi radikální, pokud se týče nároků na lidskou svobodu a kvalitu lidského soužití v politickém společenství. Skeptický, ale nikoli konzervativní.
Zábavné je, když pan Poláček se svým vztahem ke Karlu Čapkovi kritizuje tak hluše Bělohradského čapkovskou pozici v onom rozhlasovém vystoupení .-)

Miroslav Melichar - sś učitel ve výslužbě

Bělohradský Gretu T. uznává a chválí Čtvrtek, 3.Října 2019, 18:32:21

Aspoň takový mám z rozhovoru výsledný pocit. Úvodní věta doprovodného textu zní: „Na Gretě Thunbergové je nejsilnější, že je jí 16 let. Je to strašně mocný symbol." Není to uznání? Přitom paní redaktorka vlastně V.B. vyzývá spíše ke kritice. Dále pak Bělohradský Gretu chválí, že dokáže mluvit za "klíčové společenské téma". Český rozhlas ale obsah rozhovoru v doprovodném textu zkresluje - Rozhovor se netýká zdaleka jen Grety Thunberg, ale nadpis článku a úvodní fotografie naznačuje, že ano. Navíc nadpis článku shrnuje Bělohradského vystoupení tak, že máme dojem, že Gretu T. jednoznačně odsuzuje.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Panu Melicharovi Čtvrtek, 3.Října 2019, 18:40:55

Myslíte, že nadpis článku "Greta vystupuje jako prorok nového náboženství" je pochvalný? Plus zmínky o "fanatickém tónu mladé Švédky"?
O jejím mládí se, podle mého názoru, vyjadřuje jen v tom smyslu, že zvyšuje působivost jejího projevu. Kde je v tom uznání?

Ivo Horák - Praha 3

Čtvrtek, 3.Října 2019, 18:51:18

Pochvala takového druhu bývá nejlepším nástupištěm ke kritice.

Miroslav Melichar - sś učitel ve výslužbě

Paní Hájkové Čtvrtek, 3.Října 2019, 18:55:22

Sama věta z nadpisu pochvalná jistě není, ale zvolil by si takový nadpis Bělohradský? Jde opravdu Bělohradského slova shrnout tak, že Gretu odmítá?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 3.Října 2019, 19:11:52

Možná ji neodmítá, ale projevuje vůči způsobu jejího vystoupení svou skepsi (jak podotkl M. Profant).

Miroslav Melichar - sś učitel ve výslužbě

Uměřenost Čtvrtek, 3.Října 2019, 19:46:59

Bělohradský volá po uměřenosti projevu, která nevyvolá paniku a strach, které pak mohou ztížit řešení problémů. Tak charakterizuje demokracii.
Karen píše: "Problém je bohužel v tom, že uměřená a opatrně kompromisní řešení ..." - neodmítá tím demokracii? (Např. vybudovat nebo dokonce vybojovat svět bez válek jsme se pod vedením Sov. svazu přece snažili po mnoho let. Ale proto jsme možná mnozí na takto idealistické cíle alergičtí.))

Jiří Karen - Opava

Nad čím pořád hloubat? Pátek, 4.Října 2019, 00:13:35

Pár poznámek:

- jaký má smysl mluvit o "uměřenosti" v extrémním systému, který svou zpupností hrozí reálně zničit civilizaci? K čemu se chceme vlastně "uměřovat"? A co to vlastně "uměřujeme"?

- proč konkrétně je tato úvaha

1. řešení musí být globální
2. aby nedošlo k ekodiktatuře, musíme se shodnout všichni

nedemokratická?

Tady přece vůbec nejde o nějakou radikálnost/neradikálnost. Jde čistě o problematiku možného a efektivního řešení.

Pokud nezačneme fungovat jako planetární obyvatelé, nastane smrt, konec, dystopie. Podle mě není nad čím více hloubat.

Argument "nejde to, protože to nejde, protože to nejde, protože lide nejdou, protože lidé nechtějí, protože to nejde, a proto to nejde" neberu...

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pátek, 4.Října 2019, 05:44:55

Mám pocit, že Bělohradský v tom rozhovoru neřekl, že je proti nějakým opatřením, jako je snižování emisí a pod.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Mechanismus této krize je už zřetelný a je možné vidět i podobnost s jinými sociálními výbuchy: Pátek, 4.Října 2019, 10:00:14

Reálně existující problém (změna klimatu planety) vyvolává rozdělení a nepokoje ve společnosti, což představuje větší hrozbu, než je hrozba původní, která měla být řešena.

Myslím, že ten mechanismus, kdy snaha zamezit nějaké hrozbě tu původní situaci neřeší, ala vyvolává naopak hrozbu reálně větší, je už někde popsán.

-------------------------------------

Tady nejde o to, že by lidé byli proti opatřením na ochranu klimatu (stejně jako kdysi třeba nešlo o to, že by lidé byli - principiálně - proti nápravě poměrů v náboženské praxi - mám na mysli období reformace).

Jde o to, že nesouhlas s názorem začne být místo prostého "nesouhlasu" považován za "záměrně zlou vůli" ("kvůli svému osobnímu prospěchu chce zničit náš svět", nebo kdysi: "kvůli svému osobnímu prospěchu chce ohrozit spásu lidstva"), nebo ten nesouhlas může být také považován za nedostatek intelektu ("není si sice sám vědom škodlivosti svého nesouhlasu s mým správným názorem na klima či na náboženství, ale pramení to z nedostatku jeho intelektu, je prostě 'užitečným idiotem' ve službách zla").

Domnívám se, že tento posun od "prostého nesouhlasu" k "záměrně zlé vůli" či "nedostatku inteligence tzv. užitečného idiota", pokud se ve společnosti projeví masově, je ještě daleko větším nebezpečím, než samotná změna klimatu či pokleslá náboženská praxe předcházející té reformaci.

Řítíme se možná do zničujícího konfliktu, jehož dopady ve srovnání s klimatickou krizí mohou být daleko horší. Opět podléháme myšlence, že pro záchranu světa je přece možné činit cokoliv, opět si začínáme myslet, že účel světí prostředky.

Pokud lidé dojdou k přesvědčení, že toto je rozhodující volba mezi dobrem a zlem, mezi tím, zda být s Gretou nebo proti Gretě, možnost volby s takto polarizovaným přesvědčením mít nebudou.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pátek, 4.Října 2019, 11:12:39

Zajímavá myšlenka: nedělejme nic, co by opravdu mohlo odvrátiti ekologickou a energetickou katastrofu a počkejme, až nás zničí, protože jinak riskujeme, že nás zničí něco jiného. Hlavně neuvažujme o řešení globálního problému na globální úrovni.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pátek, 4.Října 2019, 11:42:37


"Pokud nezačneme fungovat jako planetární obyvatelé, nastane smrt, konec, dystopie. Podle mě není nad čím více hloubat."

Jestli tím pan Karen myslí to, že se musíme všichni shodnout a že jestli se neshodneme, nastane smrt, konec, dystopie, potom má-li pravdu, nastane bohužel opravdu smrt, konec, dystopie.
Spíš si ale dokážu představit, že brzy, a to nezávisle na Grétě Thunbergové a svolavatelích celoplanetárních summitů, přijdou na pořad různé koncepty, jak snížit podíl lidstva na oteplování, a ty v součtu zafungují tak, že lidstvo přežije, aniž by spadlo na úroveň doby kamenné.
V poslední době mne například zaujala teorie Allana Savoryho, která má vracet zeleň do pouští a polopouští, což by mělo příznivý vliv na celoplanetární klima mj. tím, že porosty budou vracet CO2 do půdy. A není to jediný způsob, jak se bránit neblahému působení CO2 v atmosféře.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 4.Října 2019, 11:59:38

Cituji že svého příspěvku, na který reagujete: "Nejde o to, že by lidé byli proti opatřením na ochranu klimatu..." Neříkám tedy, abychom nedělali nic, jak mi podsouváte. Říkám, abychom se pokusili vyhnout té záměně "prostého nesouhlasu" za "zlou vůli".

Jiří Karen - Opava

Nová planetární politika Pátek, 4.Října 2019, 12:03:34

"přijdou na pořad koncepty, které prostě zafungují"...já bych byl nesmírně rád, kdyby to ty koncepty prostě zařídily, ale nějak tomu nedokážu uvěřit. Tady cítím naopak já onu "neuměřenou utopickou víru v něco".

Vynikající článek (asi o deset úrovní lepší než ten můj) je zde

https://a2larm.cz/2019/09/za-novou-planetarni-politiku/

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pátek, 4.Října 2019, 17:45:52

Nikdo Vám nepodsouvá, že nechcete dělat. "Nedělejme nic, co by opravdu mohlo odvrátit ..."
Ono je hezké, že by na nějakou dobu pomohlo vysazování stromů (a je bez diskuse třeba je vysazovat). Pomohlo by, kdyby to znamenalo, že bude na planetě víc stromů, než před tím masivním vysazováním. Že jich nenechají v Brazílii shořet víc než jich jinde vysadíme, že v českým zemích dokážeme sice kolem měst vysadit lesoparky, ale neprosadíme proti myslivecké lobby obnovu lesních porostů chráněnou před přemnoženou zvěří. Technika sice dokáže změnit poušť v kvetoucí sad, ale nedokáže změnit ničivou politiku plundrování pro sobecké zájmy.

Řeči o záměně prostého nesouhlasu a zlé vůle jsou rozšafný a eklatantní pokus, jak uspat svědomí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 4.Října 2019, 18:46:40

Skutečně nevím, na co vlastně tím svým posledním eklatantním diskusním příspěvkem reagujete, proč mluvíte o nějakém vysazování stromů a proč citujete sám sebe, přičemž u nepozorného čtenáře by snad mohl vzniknout dojem, že ta Vaše vlastní slova v uvozovkách jsem předtím napsal já.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

A pokud jde o to, Sobota, 5.Října 2019, 07:41:28

jak mi prý nikdo nepodsouvá, že nechci dělat... tak to už mi říkali i na pracáku, takže jsem pak raději vzal to vysazování stromků, no..

Prostě ty řeči o záměně prostého nesouhlasu a zlé vůle byly tak eklatantní, že už je lepší sázet ty stromky než to pořád dokola poslouchat.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Sobota, 5.Října 2019, 09:19:7

Smůla nepozorného čtenáře ... a ve Vašem případě uznávám. Jdetě sázet stromky, pomůžete tím nejen planetě.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Sobota, 5.Října 2019, 10:16:17

Přečtěte si novelu "Muž, který sázel stromy" a nechte se inspirovat k sepsání jiné, která by se mohla jmenovat třeba "Dívka, která vystoupila v OSN". Atmosféra těch literárních děl bude nutně zcela odlišná...

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Nová planetární politika? Sobota, 5.Října 2019, 12:03:40

Ten článek v Alarmu je v prvé řadě v zásadních bodech velice konfuzní.

Na jedné straně se úvodem odmítá jak to, že by na vině současného stavu planety měl být kapitalismus, tak i to, že by na vině měl být lidský konzumismus. Nýbrž na vině má být jakési "predátorství" lidského rodu.

Ovšem, nikde není vysvětleno, čím zásadním by se toto "predátorství" mělo vlastně lišit od toho konzumismu. Snad jedině tím, že ten konzumismus zní přespříliš obyčejně, omšele; zatímco co "predátorství" evokuje dojem jakési hluboké znalosti tajuplných hlubin lidského nitra.

A ten kapitalismus - tak ten tedy nemá být na vině; ale přitom v dalším textu autoři znovu a znovu poukazují (ovšemže právem) na neekologické jednání světových koncernů - které se tak ovšem chovají právě jako k a p i t a l i s t i c k é subjekty, sledující výhradně svůj vlastní zisk.

Autoři uvádějí, že podle výzkumů veřejného mínění většina populace schvaluje opatření na ochranu životního prostředí. To je sice pravda; jenže druhou stranou téže mince je to, že stejně tak drtivá většina populace zásadně odmítá, aby je samotné to něco stálo! Ta mentalita naprosté většiny populace je vyloženě schizofrenní: ať ta ekologická opatření zaplatí koncerny, ať je zaplatí vlády - ale ať z naší vlastní kapsy na to nejde ani halíř!!

Autoři toho textu se tedy nakonec zcela vyhýbají vlastnímu problému: totiž člověku samotnému. (Včetně toho jeho "predátorství".)

Vůbec se celý ten jejich projekt jeví především jako čistě technokratický. Mají být provedena ta či ona ryze technická opatření. Ano, lidé se také mají změnit - ale tohoto zásadního přerodu lidské bytosti, její mentality, jejích životních hodnot se má dosáhnout - čistě jenom informační kampaní! Čili zase jenom v zásadě technickým, technokratickým opatřením.

A s tím souvisí i jejich představa "nové planetární politiky". To celé dílo má být tedy prováděno čistě politickou cestou. Autoři tu zase vycházejí z věčné levicové fikce, že je tu dán nějaký "dobrý" lid, který je jenom určitými odcizenými politickými mechanismy zbavován možnosti vládnout svým světem správně a řádně. A že tedy to jediné o co se jedná je to, tuto politiku ještě více "zdemokratizovat".

Takže si vezměme to celé dohromady: je tady nějaké planetární obyvatelstvo, které je ze své nejhlubší podstaty nastavené predátorsky. A my teď právě těmto predátorům svěříme přímou vládu nad touto planetou, prostřednictvím nějaké celoplanetární organizace. S tou jedinou nadějí, že prostřednictvím ekologické informační kampaně se z těchto dravých predátorů obratem ruky stanou ekologicky uvědomělí beránci. Kteří se ochotně a s radostí zřeknou svého dosavadního konzumu, jenom když nám ta naše příroda pěkně pokvete.

-------------------------------------------------

Bylo by nespravedlivým přehlížet, že autoři onoho článku mají dozajista v mnohém pravdu. Mají samozřejmě pravdu v popisu toho, jaký je z ekologického hlediska současný stav naší planety. A mají do značné míry pravdu i v tom, jaká - čistě technicko-ekologická - opatření by bylo zapotřebí udělat.

Celý jejich koncept ale selhává v tom nejdůležitějším: jak opravdu dokázat proměnit člověka. Oni žádají radikální změnu způsobu života lidstva na této planetě; ale nenabízejí nic, co by mohlo mít reálný potenciál takovouto zásadní změnu člověka přivodit. Protože oni se konec konců obracejí pouze na člověka racionalisticky-uvědomělého; nikoli na člověka skutečného.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Poláčku, Sobota, 5.Října 2019, 16:10:47

ta proměna člověka by měla být svobodně volitelná, nebo násilně vynucená?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Sobota, 5.Října 2019, 16:38:57

Taky mě to zajímá. Pan Poláček nepíše nic o tom, že člověk se má proměnit, nýbrž je třeba ho proměnit. I když nespecifikuje, kdo to má udělat.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Neděle, 6.Října 2019, 11:27:11

Tak nevím, pane Nusharte, jestli svou otázku směřujete na správnou adresu. Já jsem tady pouze komentoval uvedený (cizí) text; a konstatoval jsem že jeho autoři žádají radikální proměnu člověka, ale přitom nijak neuvádějí, jak toho vlastně dosáhnout (snad s výjimkou radikální ekologické osvěty, o jejíž účinnosti v daném směru je ale na základě dosavadních zkušeností nutno mít značné pochybnosti).

--------------------------------------

Když už jste ale tuto otázku nasměroval na mě: co ze všech změn kterými vlastně neustále procházíme - co z toho všeho je skutečně "dobrovolné", a co je "svobodné"? Vlastně bych teď ten míč musel vrátit na Vaši stranu: abyste napřed určil tu hranici mezi "svobodným" a "nedobrovolným".

Samozřejmě, my se můžeme i v dané situaci vždy individuálně rozhodovat "svobodně" - tedy že situaci budeme řešit, anebo ale že strčíme hlavu do písku a budeme dělat, že se nic neděje.

Jenže: ta hrozící (či snad přesněji: nadcházející) ekologická katastrofa nás k určitému způsobu jednání (ale tedy i myšlení!) donutí sama, svou vlastní silou. Protože když my tu naši hlavu strčíme do písku, pak ji už z něj - živí - nevytáhneme. A s tím jaksi pomine i veškerá naše další možnost "svobodného rozhodování".

Takže, co je tu vlastně "svobodné" a co je vynucené?...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Co je svobodné a co je vynucené? Pondělí, 7.Října 2019, 10:42:31

To je jednoduché, pane Poláčku.

Jistý diskutér z BL (jehož diskusní příspěvek pan Kalous doporučil k přečtení) ve svém návrhu řešení má například tyto body (cituji body tři a šest):

3. Zpochybňování ochrany klimatu bude spojeno se ztrátou občanských práv. (...)

6. Demokracie bude ale v některych bodech dočasně omezena ve prospěch těchto poloarmádních struktur.

Pokud bychom se tedy, pane Poláčku, řídili těmito body (nebo nějakými v principu podobnými), jednalo by se o proměnu člověka nikoliv svobodnou, ale vynucenou.

V ostatních případech by se jednalo o proměnu svobodnou.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pondělí, 7.Října 2019, 14:49:56

Ty uvedené body ovšem nemají naprosto nic společného s nějakou "proměnou člověka", pane Nusharte. To je pouze navrhováno jako čistě státní opatření, ve chvíli krajní nouze. Je to něco jako vyhlášení výjimečného stavu za podmínek občanské války či živelné katastrofy.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nemají nic společného s proměnou člověka? Pondělí, 7.Října 2019, 15:18:6

Ono se to (dnes už) nezdá, ale tlak režimu nebo dokonce vyhlášení výjimečného stavu a hrozba postihu za názor může člověka proměnit docela dost. Zeptejte se někoho, kdo to prožil.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pondělí, 7.Října 2019, 18:55:2

Pro klimatickou převýchovu by se dal zavést systém sociálního kreditu (společenské důvěryhodnosti) - jako v Číně.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pondělí, 7.Října 2019, 19:07:31

Ještě mě napadá ten výzkum doktorky Marini. Být v čínském vedení, hned bych ji zaměstnal. V kombinaci se systémem sociálního kreditu by to bylo dokonalé řešení.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 7.Října 2019, 23:03:50

Ano, pane Poláčku, z toho článku v A2larmu, pokud je to ten samý, dlouhý, jsem měl podobný pocit - autoři si navzájem odporují, někdy píší že na vině kapitalismus je, někdy, že ne.

Nakonec ale, pokud je skutečně vinen onen kapitalismus a s ním související nežádoucí lidská podstata, tak zřejmě ten samý problém bude i řešením. Zkrátka zejména střední třída nedopustí, aby jí nějaká klimatická krize znehodnotila majetky a bránila v dalším konzumu. Jen ten konzum bude asi jednou uměřenější a k planetě šetrnější.

A proto také jsou tyto apolitické "zelené" masové apely iluzorní (mám pocit že zazněl i v tom článku, ale už se mi to nechce zas číst). Každá část společnosti ponese důsledky klimatické krize a jejího řešení jinak a stejně diferencovaně je třeba k oněm voličským segmentům přistupovat, zvláště v poměrném volebním systému.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 8.Října 2019, 11:13:48

Pane Nusharte, v daném případě by ovšem "násilnou převýchovou" bylo jakékoli opatření vlády. Například třeba i zákaz ježdění na silnicích v protisměru.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Dvojí strategie ekologického hnutí Úterý, 8.Října 2019, 11:28:40

Do jedné jediné věty koncentrováno, ten zásadní protimluv v argumentaci autorů článku je tento: Celé lidstvo je nenapravitelně predátorské vůči přírodě; ale když teď s právě těmito predátory uspořádáme světový kongres, tak se z nich jako mávnutím kouzelného proutku vzápětí stanou přesvědčení a uvědomělí ekologičtí aktivisté.

Co se těch apolitických ekologických apelů týče: já samozřejmě mladičké Gretě Thunbergové (a všem těm dalším mladým aktivistům) nemohu závažně vytýkat že ještě nic neví o strukturálních determinacích kapitalismu. Tito mladí lidé jsou v prvé řadě svědomím lidstva; a je dobře že tímto svědomím jsou.

A zároveň je nutno vysoce kvitovat, že právě Greta T. se do té pasti kapitalismu (a jeho údajného racionalismu) nenechala vtáhnout; a že světovým politikům bez jakýchkoli okolků vmetla do tváře: "Vy mluvíte pořád jenom o penězích!!"

A ještě je nutno rozlišovat dvě věci: za prvé ekologickou transformaci v rámci kapitalismu, a za druhé ekologickou transformaci společnosti b e z kapitalismu.

Je (mezi námi zde) asi nesporné, že pravé ekologické transformace je možno nakonec dosáhnout jenom mimo kapitalismu; tedy "politicky".

Ale na straně druhé nemá smysl zavírat oči před tím, že a l e s p o ň do určité míry je možno ekologicky transformovat i samotný kapitalismus. Určitá opatření se přece jenom konají; a další se budou konat jenom tehdy, když na příslušné politiky bude činěn dostatečný tlak zdola. A to třeba i "nepoliticky".

Z toho pak vyplývá dvojí strategie: na straně jedné je nutno nadále intenzivně hledat cesty, jak nahradit kapitalismus jako takový. Ale dokud nám taková systémová alternativa není k dispozici (jakože v tuto chvíli není), pak nezbývá nic jiného, nežli alespoň na tento kapitalismus tlačit tak silně, jak jen možno. A donutit ho alespoň k takové míře ekologické transformace, která je vůbec v jeho rámci systémově možná.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Úterý, 8.Října 2019, 12:54:28

Obávám se, že kapitalismu důvěřujete příliš. V celé Evropě v roce 1938 existovala masivní movitá třída, která věděla, že válka znehodnotí jejich majetky a to bez ohledu na to, zda náhodou budou na neporažené straně. Toto přesvědčení se dokonce velmi efektivně politicky uplatnilo, mír za každou cenu umožnil Hitlerovi vyzbrojit a doplnit surovinovou základnu.

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 8.Října 2019, 17:35:21

Zapomněl jste ovšem na jednu věc pane Profante: tenkrát si lidé nemohli koupit každý rok nový iPhone :-)

Nebo si nemohli vybrat od jaké značky si koupí SUV atd. Zkrátka, kapitalismus byl tenkrát ještě v plenkách a lidé co ho mají rádi, neměli pořádně pro co žít, neměli co pořádně konzumovat :-)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zákaz ježdění na silnicích v protisměru není, pane Poláčku, násilnou převýchovou člověka. Úterý, 8.Října 2019, 18:40:57

Není to násilnou převýchovou - podobně jako i zákaz zabít člověka také není násilnou převýchovou.

"Skrytě" násilnou převýchovou člověka by naopak bylo cílené masové přesvědčování lidí, že kdo ještě stále má něco proti individuální svobodě jezdit v kterémkoliv směru a po kterékoliv straně vozovky, ten zcela nesmyslně lpí na starých tradicích, je proti svobodě člověka a měl by změnit názor, neboť je ultrakonzervativní ostudou celé společnosti a slušný člověk už se s takovýmto individuem nebude raději vůbec bavit.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Úterý, 8.Října 2019, 18:53:48

Navrch byl přidal ještě nějakou tu anticenu "zapšklý ultrakonzervativec roku" a on už by si to pak každý raději rozmyslel, aby veřejně říkal, že v protisměru se jezdit nemá a že je to pro všechny nebezpečné...

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 9.Října 2019, 06:54:19

Tak já se domnívám, že i stát a právo je určité násilí, i když ho tak všichni lidé nevnímají, protože se s ním nedostávají do konfliktu. Ovšem zatím je potřebné. Přičemž věřím, že jednou potřebné nebude.
Můžeme si samozřejmě klást otázku, co přesně je potřebné a nutné zakazovat nebo přikazovat zákonem či jiným nařízením (a v zájmu čeho nebo koho).
Nevím, zda zákaz něco říkat nahlas (čili zákaz vyslovovat vlastní úvahy a soudy) je větší násilí než jiné zákazy. Ale podle mě to určitě není správné.
Domnívám se, že součástí reality je i její odraz v lidské psychice. Ten může být buď pravdivý (věrný) nebo mylný (nevědomě zkreslený) nebo lživý (vědomě a záměrně zkreslený).
Můžeme být pevně přesvědčení, že máme naprostou pravdu, ale nikdy si nemůžeme být stoprocentně jistí. Když zakážeme vyslovovat (podle nás) mylné úvahy a soudy lidem, kteří takto vidí skutečnost, znepřátelíme si je a navíc je povedeme k přetvářce. Povedeme je k tomu, aby sice nahlas říkali objektivně pravdivé výroky, s nimiž se ovšem vnitřně neztotožňují, takže vlastně budou lhát, když je budou vyslovovat. Někteří možná sami myslet přestanou a budou jen papouškovat to, co slyší. Nebo budou raději mlčet, protože, kdo mlčí, nic nepokazí. Vychováme si neupřímné schvalovače našich objektivně pravdivých a spravedlivých zákonů.
Někdy může být těžké rozeznat pravdu od nepravdy. Nebo omyl od lži.
Ježíš v Matoušově evangeliu vypráví podobenství o pšenici a koukolu. ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘ ptají se sluhové hospodáře. On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně". I jiné jeho výroky by se daly uvést. Například o tom, jak nebeský Otec posílá déšť a nechává svítit slunce na dobré i zlé.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Středa, 9.Října 2019, 11:09:20

Pane Nusharte, jestli není "násilnou převýchovou" zákaz jezdit v protisměru, proč by takovouto násilnou převýchovou měl být zákaz propagandy popírající klimatické změny?

Opakuji ještě jednou: jednalo by se o totéž, jako přechodná opatření v době živelné krize. Představme si třeba situaci, kdy hrozí protržení přehrady, pod kterou stojí město. Všichni (téměř) odborníci konstatují, že to přetržení přehrady akutně hrozí. Ale teď tím městem začne chodit skupina pomatenců, kteří neustále roztrubují kolem sebe: "Lidi, nikam nemusíte utíkat, ani tu přehradu nemusíte opravovat - žádné nebezpečí nehrozí!"

Nebylo by to jak právem, tak povinností úřadů, tyto nebezpečné šílence s jejich zvrácenou propagandou izolovat - alespoň do té doby než to akutní nebezpečí opravdu pomine?

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Pravda, omyl, lež Středa, 9.Října 2019, 11:31:18

Ano, paní Hájková, tohle je opravdu dilema, které pro lidstvo bude zřejmě vždy neřešitelné. Ty hranice mezi pravdou, omylem a lží budou vždy nezřetelné a pohyblivé; a nikdy není možno jedno provždy ustanovit: toto a toto se smí myslet a říkat - a toto už zakážeme, protože je to evidentní lež.

Ostatně: člověk má samozřejmě právo na omyl. Není nikoho, kdo by se v životě nezmýlil; kdo by tedy netvrdil (byť i třeba s nejlepším přesvědčením) něco, co není pravda. (A těžký lapsus se stal i takovému velikánu ducha jakým byl Aristoteles, když napsal že moucha má 4 nohy!)

A zcela principiálně: pro Hérakleita je ten střet (názorů) vůbec naprosto nutný. Teprve z těchto neustálých střetů protikladů vznikají nějaké hodnoty.

Nakonec si můžeme vzpomenout na časy totality: jak ke strašlivé stagnaci celé společnosti došlo tehdy, když se smělo stále dokola opakovat jenom jedno a to samé. A to i když to do určité míry byla pravda.

Na straně druhé je ovšem určité procento šílenců, kteří - s neotřesitelnou zatvrzelostí - hlásají nejen naprosté nesmysly; nýbrž zároveň takové, které mají naprosto destruktivní potenciál. Který tedy daná společnost respektive stát tolerovat nemůže, pokud nechce ohrozit svou vlastní existenci.

Takže jak řečeno: nějaké absolutní patentní řešení tu neexistuje. Společnost je živoucí organismus; a i ten musí znovu a znovu zkoumat a rozlišovat, co je pro něj (ještě) stravitelné, a co už ne.

Ale v každém případě se dá předpokládat, že ve vnitřně zdravé společnosti, ve společnosti vzdělané, kulturní a kultivované bude těch destruktivních a pomatených hlasů podstatně méně, nežli ve společnosti nezdravé, vnitřně rozpolcené a nekulturní.

Pavel Krupička - Praha 5

Středa, 9.Října 2019, 17:38:55

Pravdu má vždy pan Kolařík, protože posílá do redakce údajně nejvíce peněz :-) A největší lhář jsem já, protože jsem chudý jak kostelní myš. No, kostelní myš...ta je ve srovnání se mnou bohatá jak Rothschild. Zkrátka v kapitalismu hodnotu člověka měříme dle míry majetku (kontaktů, perspektivy...), je to celkem jednoduché :-)

Jindřich Kalous - důchodce

Pavlu Krupičkovi Středa, 9.Října 2019, 19:38:53

"A největší lhář jsem já, protože jsem chudý jak kostelní myš."

Vítejte v klubu. :-D

Pavel Kolařík - informatik

Středa, 9.Října 2019, 20:12:4

Jenom připomínám, že Krupička se skromně vyhnul odpovědi na přímou otázku, jaké má vzdělání. Místo odpovědi navrhnul, aby se vzdělaným lidem část jejich vědomostí odebírala, aby to bylo spravedlivé... :o))

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zdá se, pane Poláčku, že ten osvícenský ideál svobody myšlení Středa, 9.Října 2019, 21:12:8

je dnes jaksi v rámci "pokroku" už passé, už nás zase ohrožují nesprávné názory.

Ve jménu ušlechtilého cíle (ať už jde o spásu lidstva na onom či na tomto světě) je prostě nutné lidem zakázat říkat, co si ve skutečnosti myslí.

Ve skutečnosti to tedy znamená, že osvícenský rozum prohrál!

Už mu nevěříme, a proto je nutno lidi přinutit, aby mu věřili. Přinutit je pod pohrůžkou násilí. Zase se vracíme do starých dob, které Vy možná rád kritizujete, protože to byly často doby, kdy lidé byli k tomu, aby něčemu věřili, nuceni i násilím. Jenže věřit něčemu z přinucení (pod nějakou pohrůžkou) se prostě nedá (zato se tak vnucovaná myšlenka dá dobře zdiskreditovat).

Důvod je jednoduchý a je stále stejný - tehdy i teď: Představme si třeba situaci, kdy hrozí protržení přehrady, pod kterou stojí město. Všichni (téměř) odborníci konstatují, že to protržení přehrady akutně hrozí a že je to příležitost vybudovat lepší a spravedlivé město, v němž nakonec určitě zvítězí zastánci mírové humanistické koncepce budoucnosti, ale bude to muset být ještě podloženo náročným politickým bojem, a proto je nutno nebezpečné šílence, kteří si myslí něco jiného, i s tou jejich zvrácenou propagandou izolovat od zbytku společnosti.

Nikdo těm žvanilům neuvěří, přehrada se protrhne a všichni v tom městě zahynou.

Stane se to proto, že kritické situace (kdy všem hrozilo nebezpečí) se někdo pokusil zneužít k realizaci vlastních cílů a lidé to dobře vycítili, což bohužel podkopalo jejich důvěru v pravdivou informaci o stavu přehrady - spojovanou ale s neseriózním utopickým žvástem, ze kterého mocenské ambice trčely jak sláma z bot.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Čtvrtek, 10.Října 2019, 11:03:53

Podle Vás, pane Nusharte, by tedy - z důvodů naprostého a neomezeného demokratismu - nebylo přípustné ani zabránit Hitlerovi, aby svobodně "říkal co si myslí".

No, však oni mu v tom svého času opravdu nezabránili. A podle toho to také dopadlo.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Čtvrtek, 10.Října 2019, 11:12:40

Kdyby byl Hitler svržen dříve, než se dopustil zločinů, tak by nakonec vypadal jako chudák a plno lidí by bylo na jeho straně.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čtvrtek, 10.Října 2019, 14:28:56

Takže ti lidé v tom městě pod přehradou jsou všichni samej Hitler, pane Poláčku?

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Nevím, co na to pan Poláček, Čtvrtek, 10.Října 2019, 15:31:45

ale já tu vaši tragédii města pod přehradou vidím tak, že za ni mohou idioti, kterým připadalo přijatelnější riskovat utopení než možnost, že odborníci využívají hrozbu katastrofy pro své cíle. A tak zůstali sedět na zadku a ukecali k tomu všechny sousedy.
Takoví se bohužel vyskytují i v reálu.
Hitlera do toho motat netřeba.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Idioti nejsou tak prozíraví, paní Zemanová. Čtvrtek, 10.Října 2019, 17:02:44

Jsou to lidé hloupější, takže sice pochopili, že odborníci využívají hrozbu katastrofy pro své cíle, ale už nedokázali pochopit, že když je někdo balamutí v jedné věci, může mít v té druhé věci pravdu. Takže jim už prostě nedošlo, že ta přehrada je opravdu ve špatném stavu a že riskují utopení. A dokonce ti hloupější idioti dokázali přemluvit ty své chytřejší sousedy, aby se utopili všichni společně - hloupý nebo chytrý, všichni sobě rovni. Takže to vypadá, že i ti chytří sousedé byli nakonec idioti.

Pokud tedy v tom městě pod chátrající přehradou nebyli všichni Hitlerové, museli být všichni idioti, a tím se to nakonec docela přijatelně vysvětluje.

Martin Profant - Praha 7

Idioti? Čtvrtek, 10.Října 2019, 17:43:50

Ono možná ani tak nejde o to, že se ledaskde vyskytují idioti, kteří se rozhodli, že je někdo izoluje od společnosti, když o nich mluví jako idiotech, eventuálně jim za jejich idiotství uděluje anticeny.

Ony se na tu opravu přehrady hlavně někde musí sehnat peníze a to může znamenat, že nebude na nový fotbalový stadion -- a tak fotbaloví fanoušci začnou zvažovat, zda by ta přehrada přeci jen ještě pár let nevydržela a městské noviny -- ty, co shodou okolností patří pánovi, co také vlastní stavební firmu, která má díky volebnímu spozoringu téměř jisté, že bude ten nový stadion stavět -- začnou tisknout výhradně profesora Čubičku, který sice není tak úplně odborník na přehrady, ale o přesvědčivěji vysvětluje, že praskliny v hrázi vlastně uvolňují tlak, a tudíž tahle přehrada vydrží víc než nová.

Pak přijde pan starosta Čuník s geniálním řešením, postavíme stadion a na opravu přehrady ušetříme zrušení školek, jeslí a divadla (a vystěhováním nepřizpůsobivých, ale říká vždycky) Nebude to sice stačit, ale zbytek seženeme jako ppp od firmy Chramst&Urvi (která za to chce jen maličkost, totiž aby se na novou přehradu kupoval cement od ní a přestalo se mluvit o tom, že domy z něj postavené padají -- smluvní partner se přece nenapadá).
A zač můžou idioti? Inu za svoji idioci, se kterou žvatlají o tom, že oni by samozřejmě tu opravu přehrady podpořili, kdyby jenom její zastánci nenapadali pana starostu a pana stavitele a navíc netrvali na tom, že se musí opravit přehrada a přitom nerušit školky, jesle a divadlo (ačkoli pan starosta tak rozumně vysvětlil, že oboje mít nemůžeme).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Právě jsem z našeho tiňk tanku obdržel konečně řešení záchrany lidstva, které je vhodné i pro idioty: Čtvrtek, 10.Října 2019, 19:01:18

Předefinováním tradičního "protisměru" a zrovnoprávněním směrů obou bude s konečnou platností skoncováno s diskriminací řidičů odbočujících vlevo a umožní se tak individuální volba strany, po které se dotyčnému jednotlivci pojede lépe. Současně toto opatření dopravu žádoucím způsobem zpomalí, řidiči se budou více věnovat řízení a nová situace si celkově vynutí větší ohleduplnost na našich silnicích. Změnit se totiž musí celý systém - je především třeba zvýšit vliv aktivních řidičů, posílit ohleduplnost, spolupráci, solidaritu a vztahy mezi lidmi, znovuobjevit a osvojit si jiné životní hodnoty než jen rychlost a bezohlednost.

Podle našeho odborného odhadu by toto opatření mohlo trvale snížit počet automobilů a tudíž i emise z automobilové dopravy až o 90%. Očekává se totiž, že většina lidí se dobrovolně přeorientuje na ekologičtější železniční dopravu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 11.Října 2019, 08:31:21

Vše, co dokážete, je mluvit o penězích a vyprávět pohádky o Čuníkovi. Jak se opovažujete!

Ale idioti začínají vaši zradu chápat. Jsou na vás upřeny oči všech idiotů. Nedovolíme vám se z toho vykroutit. Svět se probouzí. A změny přicházejí. Ať už se vám to líbí, nebo ne.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Pátek, 11.Října 2019, 10:04:54

Ano, jsem pohádkář z profese a kromě vyprávění pohádek toho dokážu opravdu málo. A od mládí jsem obdivoval vyvinutý instinkt každého idiota -- člověk může používat ty nejpromyšlenější mimikry, idioti stejně poznají, že k nim nepatří: snad lze s vlky výti, ale s idioty blbnouti, to ne.

Svět se probouzí a změny přichází. A že výsledkem toho probuzení a změn bude nejspíše vláda idiotů nad ruinami, ohrady z ostnatého drátu a přídělový systém, vyplývá z rozumové úvahy docela přesvědčivě. Ale to není omluva proto, aby se proti neodvratnosti takové rozumem poznaného vývoje člověk podle svých možností nebránil.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 11.Října 2019, 10:39:22

Jaký bude rozdíl mezi tou pitomiovskou totalitou, vzniklou ze strachu špatného, a tou humanistickou totalitou, vzniklou ze strachu dobrého?

Martin Profant - Praha 7

To je zcela jednoduché Pátek, 11.Října 2019, 12:02:25

Ten druhý potenciální totalitární režim (humanistický) bude vždy existovat jen ve Vaší hlavě a hlavách Vám podobných.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Profantovi Pátek, 11.Října 2019, 14:10:25

"Co je tedy tou nezbytnou systémovou změnou, po které voláme? Svržení kapitalismu a nastolení „ekosocialismu“ jak se stále častěji ozývá? Já socialismus ještě pamatuji. Děkuji, nechci! Žádný umělý konstrukt, který bude lidem předepisovat, jak mají žít, fungovat nebude nebo povede k opakování totality."

---------------------------

Je ekolog Jaromír Bláha mně podobný, pane Profante?

Nebezpečí totality vždy bagatelizují ti, kterým jde v první řadě o zavedení totality a až potom možná i o něco jiného.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pardón, Pátek, 11.Října 2019, 14:18:5

nemusí to být jen ti, kterým jde v první řadě o zavedení totality, mohou to samozřejmě být i idioti.

Martin Profant - Praha 7

Beru Pátek, 11.Října 2019, 17:29:33

Jako vtip je to opravdu dobré. Takže aktivní funkcionář nejvýznamnějšího českého ekologického hnutí zdůrazní, že i on odmítá jakoukoli představu, že by se mohlo něco prosadit prostřednictvím totalitarního hnutí -- a Vy z toho dovodíte, že jde o totalitární hrozbu.

Nikoliv, když se ptáte po sobě podobných, doporučují například senátora Kuberu a jeho lži o lidech vyhozených pro popírání klimatických změn.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Projevy senátora Kubery nesleduji, pane Profante, Pátek, 11.Října 2019, 19:57:55

v poslední době jsem v souvislosti s pozdvižením, které způsobil, četl pouze jeho terezínský projev, a tam nic "o lidech vyhozených pro popírání klimatických změn" neřekl. Své případné výtky k jeho projevům tedy adresujte spíše jemu osobně a nikoli mně.

Pokud jde o citované vyjádření Jaromíra Bláhy, buď jste mu neporozuměl, nebo neporozumění účelově předstíráte (kloním se spíše k té druhé možnosti).

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Proč se kloním ke druhé možnosti Neděle, 13.Října 2019, 09:56:49

Pan Profant výše napsal:
"... [Jaromír Bláha] zdůrazní, že I ON odmítá jakoukoli představu [I ON ji odmítá - stejně jako ji odmítají ti všichni ostatní], že by se mohlo něco prosadit prostřednictvím totalitárního hnutí -- a Vy z toho dovodíte, že jde o totalitární hrozbu [a vy z toho nesprávně dovodíte, že Jaromír Bláha varuje před totalitou]."

Jaromír Bláha ale neřekl, že "I ON odmítá [jako ti všichni ostatní odmítají]...", ale řekl přesně naopak: "... nastolení 'ekosocialismu' JAK SE STÁLE ČASTĚJI OZÝVÁ."

Smysl toho vyjádření je jasný (jasný jistě i panu Profantovi): Jaromír Bláha neříká: "Stejně jako ti všichni ostatní, tak i já odmítám 'ekosocialismus'". On to říká přesně opačně: "Volání po 'ekosocialismu' se ozývá STÁLE ČASTĚJI, ale já to [navzdory těm, kteří po něm volají] odmítám."

Neplatí tedy páně Profantovo "I ON", platí naopak "NAVZDORY OSTATNÍM".

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.