Přechylování jako jedna z šarvátek kulturní války

Petr Andreas polemizuje s textem Jana Chromého, vydaným v DR v minulých dnech. Otázka přechylování je podle něj především součástí „kulturní války“, probíhající v euroatlantickém prostoru.

Jan Chromý shrnul v Deníku Referendum lingvistické argumenty pro potřebu přechylovat příjmení a více či méně přesvědčivě je relativizoval. Nesnáze, na které poukazují zastánci přechylování, nejsou podle něho limitující, protože v češtině lze vždy nalézt funkční analogie pro to, jak by se ženská příjmení v nepřechýlené podobě mohla v konkrétních situacích chovat.

Vedoucí Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK tak nezáměrně ukázal, že přechylovat, či nepřechylovat není otázkou, na niž by se v dnešních časech dalo jednoznačně odpovědět na základě odborné analýzy, ale záležitost kulturně-politická. V otázce přechylování se skutečně nejedná o funkčnost nebo nefunkčnost, o přežití nebo zhroucení jazyka českého, který je nekonečně tvárný. (Ostatně týdeník Respekt, jenž nepřechylování pionýrsky zavedl, stále vychází.)

Domyslíme-li Chromého výklad, stejně jako používat ženská jména v nepřechýlené podobě totiž můžeme říkat „přichází Zeman-žena“ nebo nazývat ženy například jejich rodnými čísly. Můžeme – pokud se na tom shodneme. Čeština se nám vždy podvolí.

Conflict-management-best-practicesNejde ani tak o jazyk a o příjmení, střetávají se kulturní a morální cítění, vkus a tolerance. Repro DR

Na rozdíl od Jana Chromého však argumenty zastánců přechylování naprosto nepokládám za neplatné, nebo dokonce zástupné. V tomto kulturně-politickém hodnotovém sporu se jedná o ochotu přijmout určitou míru symbolického, identitního i praktického nepohodlí, a to jak v táboře zastánců přechylování, tak v táboře svobodné volby.

Střetávají se kulturní a morální cítění, vkus a tolerance. Stejně jako zastánci nechtějí snášet určité nepohodlí v komunikaci, nejsou je ochotni snášet zastánci svobodné volby v oblasti ženských práv a emancipace. (Současnou debatu navíc podněcuje, že ono nepohodlí se tím více jeví jako útisk, čím méně se zdá být výsledkem konsensu a čím více výsledkem autoritativního rozhodnutí.)

Jestliže Jan Chromý akcentuje pouze svobodu volby žen a neochotu zastánců přechylování jim ji dát, upozorňuji na svobodu mluvčích jazyka používat svůj jazyk včetně jeho současných tvaroslovných a stylistických možností a bez administrativních přizpůsobení a omezení. Odpovídám tak na otázku, kterou si Chromý řečnicky klade: proč ženám bránit v tom, aby si zvolily, jak se budou jmenovat? Proti emancipaci a progresivismu zde stojí kulturní konzervatismus, proti proměně identity občanů a mluvčích její zachování.

Mluvíme-li o rovnoprávnosti mužů a žen, je zde ještě jedna rovnoprávnost, a to uvnitř jazyka. V češtině se plnohodnotně neuplatňuje ženské přivlastňovací zájmeno (Boženin), protože se při oficiálních příležitostech historicky prosadilo přivlastňování genitivem (přechýleného) příjmení (kniha Němcové). V současnosti tento tvar navíc vymírá. Omezit přechylování proto znamená odebírat jazyku jedinou jednoslovnou možnost přivlastňování v ženském rodě, nadto méně flexibilní než stále celkem živé přivlastňovací adjektivum mužské (nejen Petrův, ale i Andreasův). Omezením přechylování tudíž budou v rámci jazyka a přivlastňování ještě více zvýhodněni muži.

Řešením, které navrhuji a v editorské praxi prosazuji, je používat v prvním pádě příjmení žen nulovou koncovku (Božena Němec bez Boženy Němcové atd. v dalších pádech). To by mohlo uspokojit jak ty ženy, které si chtějí svobodně zvolit nepřechýlené, mezinárodně neproblematické příjmení, tak profesionální uživatele jazyka a kulturní konzervativce, kteří hovějí pružnější stylistice.

Emoce, které spor o přechylování dnes vzbuzuje, svědčí o tom, že otázka přechylování se jako jeden z miniaturních pozičních bojů včlenila do „kulturní války“, probíhající v euroatlantickém prostoru. Lingvistika, která v rovině komunikace dohlédne nejdál na důsledky různých řešení, nechť slouží jako rezervoár argumentů oběma stranám.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

K té "mezinárodní problematičnosti" přechylování Pondělí, 23.Září 2019, 10:48:28

Není mi jasné, proč v Česku stále panuje představa, že přechylování je z mezinárodního hlediska nějaký problém.

Martina Navrátilová se prostě všude ve světě jmenuje Martina Navratilova (nanejvýš bez čárky nad a), a nikomu nepřipadne, že by na tom bylo něco divného. Samozřejmě, většina cizinců vůbec neví, že by se eventualně mohla jmenovat Navratil. No a?

Ivo Horák - Praha 3

Pondělí, 23.Září 2019, 22:53:27

S tím návrhem skloňování Božena Němec bez Boženy Němcové, no, nevím, nevím.

"Božena Němec vstoupila do sálu. Všechny oči spočinuly na Němcové." Nebo: Charlotte Brontë napsala Janu Eyrovou. Jana Eyre je nejlepším dílem Charlotty Brontëové.

Myslím, že bychom si měli uvědomovat, že přechylování jmen zabraňuje četným omylům a nedorozuměním. Vzpomenu zde svého bratra, který měl hlubokou znalost literatury. Často mi hlásil, že v nějakém doslovu, nebo jiném textu zase našel nějakou spisovatelku "předělanou" na muže. Celkem šlo o desítky případů. Někdy šlo o trapné omyly, vzpomínám si třeba na Susana Sontaga. Jindy však nebylo pro slušného překladatele, nikoli však literárního znalce snadné nechybovat.

P.S. Pane Kolaříku, ta Navrátilová se mi také v dané souvislosti vybavila, takže jsem ji rovněž zmínil (pod jiným textem o přechylování na DR).

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Božena Němec vstoupila do sálu Úterý, 24.Září 2019, 11:16:53

To je právě to, co nikdy nebude pasovat dohromady: když je rodové určení rozpoznatelné i z jiných součástí věty. Proto ty snahy odstranit ženský rod ze ženských jmen bude vždy působit naprosto nepřirozeně.

Je ovšem otázka, jestli je tato záležitost vůbec nějak objektivně řešitelná. Globalizace nutí k akceptování rodově neutrálních jmen, ve prospěch především dominantní angličtiny; ale jak řečeno ve slovanské jazykové oblasti to vždy bude působit jako pěst na oko.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Úterý, 24.Září 2019, 16:31:33

Souvisí přechylování s klimatickou krizí?

Petr Andreas - Praha

to Pavel Kolařík Pátek, 27.Září 2019, 12:20:38

Ve svém okolí jsem slyšel například zdůvodnění, že příjmení na ová na Západě asociuje Rusky, což bylo pro dotyčné nežádoucí. Někde způsobuje potíž, že příjmení manželů nejsou totožná.

Petr Andreas - Praha

to Ivo Horák Pátek, 27.Září 2019, 12:27:20

Já vím a souhlasm s vámi. Jde o zvyk. Bronte bez Bronteové se mi ale pořád zdá praktičtější a češtější než Bronte bez Bronte. Šlo mi o kompromis. V občance bude napsáno Bronte, ale zároveň to půjde skloňovat...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.