Rozhovor s Brit Jensen a Magdalenou Sodomkovou: Rozhlas cenzuruje naši práci
Zuzana VlasatáZatímco novinářky Magdalena Sodomková a Brit Jensen ve svém seriálu Matematika zločinu dokumentovaly systémové selhání české justice, podařilo se jim nečekaně upozornit i na systémovou cenzuru v Českém rozhlasu.
V roce 2012 napsal reportérce Magdaleně Sodomkové neznámý muž z indonéského Bali, že prchá před trestem. Tvrdil, že verdikt nebyl spravedlivý, a to kvůli chybě soudního znalce. Po stopách tohoto experta přezdívaného novináři „matematik zločinu“ se pak reportérka vydala společně s dánskou dokumentaristkou Brit Jensen. Vznikl pětidílný audioseriál s názvem Matematika zločinu spolufinancovaný Českým rozhlasem a Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.
Dvojice autorek měla tou dobou v Českém rozhlase dobrou pověst. Společně dříve vytvořily rozhlasový dokument Yusra plave o život o syrské dívce, která s dalšími lidmi dotáhla rozbitý člun s uprchlíky k řeckému pobřeží a zachránila tak patrně jejich životy. Yusra Mardini se dostala až na olympiádu v Riu. Dokument od rozhlasu koupila dokonce stanice BBC.
S novým projektem ale Sodomková a Jensen v rozhlasu — přes počáteční přijetí — narazily. Seriál je hotový od podzimu loňského roku. Stanice Plus, která jej měla odvysílat, ho ale drží v šuplíku. Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral mezi tím prohlásil, že pokud autorky neopraví údajné chyby, jež ale blíže nespecifikoval, mohlo by se na celou věc pohlížet jako na zpronevěru veřejných peněz.
Šéfredaktor Plusu Petr Šabata zas tvrdí, že Matematika zločinu porušuje etický kodex Českého rozhlasu. Autorky naopak mluví o cenzuře.
Seriál si mezitím přesto našel desítky tisíc posluchačů a skalní fanoušky díky tomu, že jej autorská smlouva umožnila Sodomkové a Jensen zveřejnit na svém vlastním webu Matematikazlocinu.cz. V dubnu seriál zvítězil v kategorii reportáž na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.
V červnu jej ocenila mediální skupina Active Radio Daniela Křetínského šekem v hodnotě sto tisíc korun na reklamu v síti svých rádií. „To musí být snad poprvé v historii, kdy komerční mediální dům podpoří ze svého rozpočtu produkt veřejnoprávního média,“ směje se Magdalena Sodomková.
Proč Matematiku zločinu provází takový spor a napětí? Komu a proč vadí seriál dokumentující dvě justiční nespravedlnosti způsobené jedním soudním znalcem? Oběma autorkám se zatím příliš zastání nedostalo. V rozhovoru s nimi jim dáváme příležitost vysvětlit svůj pohled na věc.
Český rozhlas na váš nápad zpracovat kontroverzní průběh dvou soudních případů, v nichž figuruje soudní znalec v oboru forenzní biomechanika Jiří Straus, nejprve reagoval vstřícně. Kdy a proč se tato situace změnila?
MS: Když jsem se v létě 2017 domluvila s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, že náš nápad podpoří grantem, a přišla pak s touto informací za tehdejším ředitelem stanice Plus Ondřejem Nováčkem, byl šťastný nejen z toho, že mám nápad, ale i peníze. Náš nápad byl už dříve dobře přijat na rozhlasové schůzi, takzvané burze nápadů.
Po úspěchu se seriálem Yusra plave o život měli ostatní radost, že zas něco chystáme. Začaly jsme tedy pracovat. Pak ale Ondřej Nováček povýšil, na jeho místo nastoupil Petr Šabata a věci se začaly měnit.
V srpnu 2018 jsme dělaly poslech pro management rozhlasu. Petr Šabata prohlásil, že žádná stanice neslíbila, že náš seriál odvysílá. Už v březnu 2018, kdy naše práce naplno běžela a on nastoupil na pozici ředitele Plusu, začal zpochybňovat, že si seriál vůbec někdo objednal.
Téma pana Strause a jeho pochybných znaleckých posudků, které vedly i k justičním omylům, jste, Magdo, popisovala jako novinářka už v minulosti. Není to tedy nové téma. Co vás vedlo se k tomu vrátit? A proč touto formou?
MS: Na Jiřího Strause jsem narazila úplnou náhodou už v roce 2012, kdy jsem pracovala pro Reflex. Zabývala jsem se disertačními pracemi bratrů Bártových (Vít Bárta, někdejší ministr dopravy za Věci veřejné, a jeho bratr Matěj).
Ukázalo se, že obě dvě jsou do značné míry opsané z odborné práce pana Strause — ten byl ale současně jejich oponentem a ve svém posudku psal, že jsou obě výborné a doporučuje je k obhajobě. Mimochodem oba bratři měli jednu celou kapitolu zcela stejnou. Evidentní plagiát. Jak jsem postupně měnila práce v různých médiích, stále jsem se k panu Strausovi vracela.
S Brit jsme se u případu Jiřího Strause shodly, že nejde jen o něj, ale o selhání systému. Zajímalo nás, jak je možné, že ten člověk stále proplouvá. Jak je možné, že nikdo nezasáhne. No a shodly jsme se na tom, že by to bylo ideální téma na „True Crime Story“, což je žánr, který je v zahraničí etablovaný a populární.
Můžete to přiblížit?
BJ: V Americe vznikl před pěti lety podcastový pořad Serial jako opozice k neustálému zkracování a klipovitosti. Jde do hloubky, do detailů, díly jsou dlouhé a má to mimořádný úspěch.
Vyprávění v audiu samozřejmě není nic nového, ale oni to pojali jako seriál. Už dnes samozřejmě můžeme sledovat různé prázdnější krimistory o tom, kdo koho zavraždil a kolik při tom teklo krve. Pokud ale máte komplexní a složitý materiál, je to výborný žánr umožňující různé odbočky, vedlejší dějové linie a podobně.
Jak se stalo, že jste mohly seriál Matematika zločinu zveřejnit na vlastním webové stránce?
MS: Obvykle v autorské smlouvě s rozhlasem stojí, že Český rozhlas má výhradní práva na dílo. To znamená, že autoři nemají práva žádná a rozhlas to může, ale i nemusí vysílat. Nicméně vzhledem k tomu, že asi polovinu výroby platil Nadační fond nezávislé žurnalistiky, smlouva byla uzavřena jako nevýhradní. Pro nás z toho plyne, že můžeme seriál vysílat kdekoliv jinde.
Kdyby to tak nebylo, mohl by zůstat seriál navěky někde v archivu?
BJ: Přesně tak.
MS: Od samého začátku v rozhlase neřešili otázku, jak ten seriál udělat tak, aby podle nich odpovídal etickému kodexu. Co upravit. Řešili pouze to, jak je možné, že máme copyright a jak je možné, že seriál je venku.
BJ: Teprve v červnu 2019 jsme po mnoha jednáních dostaly seznam úprav, které máme udělat v prvním až čtvrtém díle. Jde o úplné drobnosti, které mohly být hotové hned v říjnu 2018 a seriál mohl vyjít. Tenkrát nám nikdo nesdělil žádné konkrétní výtky, vlastně nám neřekl nikdo vůbec nic. Až v lednu 2019 jsme se přes posluchače dozvěděly, že seriál porušuje etický kodex rozhlasu.
Poukazování na etický kodex Českého rozhlasu patří k hlavním výtkám. Nadační fond pro podporu nezávislé žurnalistiky si k tomu nechal vypracovat posudek od Jana Motala z brněnské katedry žurnalistiky, který dochází k názoru, že seriál kodex neporušuje.
BJ: Od té doby, co jsme Matematiku zločinu dodělaly, se s námi nikdo nebavil — dokud jsme na konci ledna tohoto roku nepožádaly Petra Šabatu o schůzku. Když říká, že je pořad proti kodexu, tak ať nám to vysvětlí, chtěly jsme po něm. Já jsem v té době měla dokonce zákaz Petra Šabatu kontaktovat. Schůzka se nakonec konala až 28. února. Výsledkem bylo, že se seriál stejně vysílat nebude, protože — slovy Petra Šabaty — „už není aktuální a nemá na to chuť.“
Co se dělo dál?
BJ: Pak jsme s Matematikou zločinu vyhrály rozhlasovou cenu Prix Bohemia. Napsalo o nás Aktuálně.cz a díky tomu se jednání v rozhlase obnovila. Teprve v květnu jsme se setkaly s šéfem zpravodajství Janem Pokorným. Ten však stojí za Šabatou v názoru, že seriál porušuje kodex.