Pravidla pro těžaře se zpřísní. Vláda schválila novelu horního zákona
Jan KašpárekVláda schválila novelu horního zákona, která má zrušit pětiletá moratoria na zvyšování těžebních poplatků. Předloha dále zpřísňuje pravidla pro vytváření rezerv určených na obnovu krajiny zničené těžbou.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila návrh horního zákona, který ruší dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžené suroviny a zavádí přísnější podmínky pro povinné odvody na rekultivaci oblastí zničených těžbou. Úprava má dále zajistit, aby firmy ukládaly prostředky na obnovu míst poškozených dobýváním na speciální účet. Ekologové rozhodnutí vlády kvitují, uvítali by však, aby těžební poplatky vzrostly dříve než v roce 2022.
„Nevyčerpané peněžní prostředky rezerv na sanace, rekultivace a vypořádání důlních škod vytvořené před rokem 2004 jsou vedeny pouze účetně. Vláda vyslovila obavu, že může v případě úpadku organizace dojít k nedostatečnému splnění povinnosti rekultivovat pozemky dotčené těžbou. S tímto rizikem se pojí možné dopady na státní rozpočet, na který může v krajním případě přejít povinnost zahlazení následků hornické činnosti,“ shrnuje nedostatky stávající právní úpravy důvodová zpráva novely.
Peníze, které těžaři odvedou na přísněji hlídané vázané účty, budou stále jejich. Z účtu je ale nebudou moci přesunout bez souhlasu příslušného báňského úřadu. Tím se mění stávající situace, kdy těžební společnosti drží část rezerv na takzvaných analytických účtech, z nichž je možné peníze dále investovat. V případě náhlého kolapsu firmy či nekalého záměru tak mohou finance na obnovu krajiny nenávratně zmizet.