Navzdory slibům z programového prohlášení neplánuje ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Marty Novákové (nestr. ANO) v připravované novele horního zákona zvyšovat poplatky za těžbu nerostných surovin. Těžaři tak do roku 2021 nebudou muset platit více peněz za dobytí uhlí, vápence či lithia. Ekologové považují kroky ministerstva za skandální. Pro zvyšování poplatků jsou i některé opoziční strany.
Vláda schválila v roce 2016 společně s tehdejším zvýšením daně z nerostů moratorium, ve kterém se zavazuje po dobu pěti let neměnit výši úhrad z těžby nerostů. Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem před volbami sliboval, že moratorium zruší a výše sazeb z těžby uhlí a lithia zvýší natolik, aby stát na vlastních surovinách vydělal.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však hodlá tyto sliby porušit. Deníku Referendum to potvrdil tiskový mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021“.
Přitom v programovém prohlášení vlády se píše, že připraví novelu horního a geologického zákona, „včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát“.
ČSSD neprotestuje
ČSSD neprotestuje
Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky jsou sociální demokraté připraveni vést debatu o výši poplatků z těžby. Problémy v koalici však tato otázka nevyvolá. Chvojka také připomněl předvolební kauzu, při které Babiš osočil ČSSD z rozkrádání státního nerostného bohatství. Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Jiřím Havlíčkem (ČSSD) totiž tehdy podepsalo memorandum o spolupráci při těžbě lithia u Cínovce s australskou firmou EHM.
„Je potřeba připomenout, že to bylo právě politické hnutí ANO ve shodě s komunisty a okamurovci, které využilo kauzu lithium i k tomu, že volalo po zvýšení poplatků, aby maximální efekt z těžby zůstal v rukou státu. Už tehdy jsem říkal, že tímto požadavkem jen ťuká na otevřené dveře,“ řekl Deníku Referendum Chvojka.
Podle informací Deníku Referendum projednávání novely horního zákona přerušila Legislativní rada vlády s tím, že se nedostatečně vypořádává s požadavkem právní jistoty, tedy očekáváním těžařských firem, které spoléhají na splnění vládního moratoria, tedy že do konce roku 2021 nebudou muset platit vyšší úhrady z těžby. Kdyby tak chtěla vláda poplatky zvýšit, porušila by institut legitimního očekávání poplatníků.
I tuto informaci mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Deníku Referendum potvrdil. „Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022,“ řekl Milan Řepka.
Je to skandál, říkají ekologové
Pro zrušení moratoria a zvýšení poplatků se vyjádřili také Piráti a KDU-ČSL. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale dodal, že by si vláda měla nejprve vypracovat analýzu dopadů případného zvyšování na těžební průmysl. Růst úhrad ale obecně podporuje. Podle Pirátů vyšší daň z nerostů může pomoct ochránit zdraví lidí a životní prostředí. Naopak pro zachování stávající výše poplatků se vyslovilo politické hnutí SPD, ODS nebo poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
„Těžba s sebou přináší řadu negativních externalit v podobě nezvratných zásahů do přírody a krajiny, záborů území, dopadů na zdraví občanů nebo v případě hlubinné těžby také doprovodných seismických jevů. Tyto environmentální dopady je potřeba dostatečně kompenzovat, a to u všech druhů nerostů,“ řekl serveru iuhlí.cz pirátský poslanec Ondřej Polanský (Piráti).
Za skandální považuje počínání ministerstva průmyslu a obchodu programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Upozorňuje, že stát bude nadále přicházet o miliardy z těžby hnědého uhlí a výhledově také lithia, které by mohl použít na financování sociálně citlivého odklonu krajů od ekonomiky spojené s uhlím, pomáhat horníkům najít nové uplatnění či domácnostem v přechodu na jiné formy energie.
„Nějak podezřele rychle a ochotně ministerstvo ustoupilo ze zásadního bodu novely v neprospěch státu a občanů. Místo toho fakticky hájí obří zisky uhlobaronům. Vláda by měla postoj ministerstva odmítnout, schválit novelu horního zákona se zrušením moratoria a schválit také nařízení vlády, které poplatky zvýší, jakmile novela vstoupí v platnost,“ řekl Deníku Referendum Koželouh a dodal, že pokud vláda moratorium nezruší, měla by alespoň schválit nařízení vlády o zvýšení úhrad se začátkem roku 2022.
Těžaři platí málo
Za uplynulých deset let stát vybral na dobývacích úhradách necelých šest miliard korun. V letech 2012 až 2016 výnosy trvale klesaly – z 595,5 milionu ročně na 398,4 milionu. Předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) poprvé od roku 1992 zvýšila poplatky z těžby na dvojnásobek. Sazba se přitom liší v závislosti na konkrétním nerostu, od 0,3 procent až po deset procent.
Údaje o výběru za loňský rok, kdy se úhrady zvyšovaly, Český báňský úřad teprve zpracovává, ale odhaduje se, že to bude přibližně devět set milionů. Z údajů Českého báňského úřadu za rok 2012 však vyplývá, že těžaři pravidelně neplatí poplatky ve výši stanovené sazby. Například z vápence těžaři zaplatili jen 0,97 procenta z tržeb, zatímco sazba je deset procent. U ostatních nerostů jsou nezaplacené úhrady nižší.
„Je potřeba připomenout, že to bylo právě politické hnutí ANO ve shodě s komunisty a okamurovci, které využilo kauzu lithium i k tomu, že volalo po zvýšení poplatků, aby maximální efekt z těžby zůstal v rukou státu. Už tehdy jsem říkal, že tímto požadavkem jen ťuká na otevřené dveře,“ řekl Deníku Referendum Chvojka.
Podle informací Deníku Referendum projednávání novely horního zákona přerušila Legislativní rada vlády s tím, že se nedostatečně vypořádává s požadavkem právní jistoty, tedy očekáváním těžařských firem, které spoléhají na splnění vládního moratoria, tedy že do konce roku 2021 nebudou muset platit vyšší úhrady z těžby. Kdyby tak chtěla vláda poplatky zvýšit, porušila by institut legitimního očekávání poplatníků.
I tuto informaci mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Deníku Referendum potvrdil. „Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022,“ řekl Milan Řepka.
Je to skandál, říkají ekologové
Pro zrušení moratoria a zvýšení poplatků se vyjádřili také Piráti a KDU-ČSL. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale dodal, že by si vláda měla nejprve vypracovat analýzu dopadů případného zvyšování na těžební průmysl. Růst úhrad ale obecně podporuje. Podle Pirátů vyšší daň z nerostů může pomoct ochránit zdraví lidí a životní prostředí. Naopak pro zachování stávající výše poplatků se vyslovilo politické hnutí SPD, ODS nebo poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
„Těžba s sebou přináší řadu negativních externalit v podobě nezvratných zásahů do přírody a krajiny, záborů území, dopadů na zdraví občanů nebo v případě hlubinné těžby také doprovodných seismických jevů. Tyto environmentální dopady je potřeba dostatečně kompenzovat, a to u všech druhů nerostů,“ řekl serveru iuhlí.cz pirátský poslanec Ondřej Polanský (Piráti).
Za skandální považuje počínání ministerstva průmyslu a obchodu programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Upozorňuje, že stát bude nadále přicházet o miliardy z těžby hnědého uhlí a výhledově také lithia, které by mohl použít na financování sociálně citlivého odklonu krajů od ekonomiky spojené s uhlím, pomáhat horníkům najít nové uplatnění či domácnostem v přechodu na jiné formy energie.
„Nějak podezřele rychle a ochotně ministerstvo ustoupilo ze zásadního bodu novely v neprospěch státu a občanů. Místo toho fakticky hájí obří zisky uhlobaronům. Vláda by měla postoj ministerstva odmítnout, schválit novelu horního zákona se zrušením moratoria a schválit také nařízení vlády, které poplatky zvýší, jakmile novela vstoupí v platnost,“ řekl Deníku Referendum Koželouh a dodal, že pokud vláda moratorium nezruší, měla by alespoň schválit nařízení vlády o zvýšení úhrad se začátkem roku 2022.
Těžaři platí málo
Za uplynulých deset let stát vybral na dobývacích úhradách necelých šest miliard korun. V letech 2012 až 2016 výnosy trvale klesaly – z 595,5 milionu ročně na 398,4 milionu. Předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) poprvé od roku 1992 zvýšila poplatky z těžby na dvojnásobek. Sazba se přitom liší v závislosti na konkrétním nerostu, od 0,3 procent až po deset procent.
Údaje o výběru za loňský rok, kdy se úhrady zvyšovaly, Český báňský úřad teprve zpracovává, ale odhaduje se, že to bude přibližně devět set milionů. Z údajů Českého báňského úřadu za rok 2012 však vyplývá, že těžaři pravidelně neplatí poplatky ve výši stanovené sazby. Například z vápence těžaři zaplatili jen 0,97 procenta z tržeb, zatímco sazba je deset procent. U ostatních nerostů jsou nezaplacené úhrady nižší.
