Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi se na svém středečním zasedání poprvé od voleb vrátila ke kauze lithia. Kritizované memorandum, které počátkem října minulého roku podepsal se společností European Metals Holdings (EMH) tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), však v rozporu se svými předvolebními sliby nezrušila.
Babišův kabinet memorandum nezrušil i přesto, že politické hnutí ANO o to před loňskými volbami usilovalo – ve spolupráci s SPD a KSČM prostřednictvím Sněmovny dokonce vyzvalo vládu, aby memorandum prohlásila za neplatné od samého počátku. Babiš podpis memoranda označoval za „krádež za bílého dne“. Jak však později prokázaly četné analýzy, kauza lithium vytvářející zdání, že ČSSD okradla Českou republiku o miliardy korun, byla klasickou dezinformací.
„Memorandum je neplatné. My chceme udělat to, k čemu nás zavázala Sněmovna. Chceme, aby průzkum prováděla firma DIAMO. Chceme, aby lithium těžila česká firma. Aby zůstalo v českých rukou,“ říkal Babiš. Na otázku, jak by se mohl státní podnik zapojit do těžby, když nevlastní těžební povolební, premiér odpověděl útokem na firmu EMH.
Byla to dezinformační kampaň. Repro DR
Lithiem se Babišova vláda, respektive její ministři, od voleb vůbec nezabývala. Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (nestr. za ANO) se teprve v minulém týdnu sešel se zástupci společnosti EMH. Ta je vlastníkem firmy Geomet, jež drží licenci na těžbu lithia na Cínovci. Po setkání ministr oznámil, že k memorandu v řádu několika dní uzavře s australskými těžaři dodatek.
Hüner rovněž počátkem ledna v rozhovoru pro Český rozhlas prohlásil, že podepsání memoranda nelze označit „za krádež za bílého dne“. Vymezil se také proti možnosti, aby bylo memorandum obratem zrušeno, a odmítl i spekulace, že kvůli memorandu každým dnem přichází Česká republika o nemalé peníze.
Stát má tři možnosti
Poslanecká sněmovna vyzvala vládu ke zrušení memoranda na své mimořádné schůzi v polovině října. Po zhruba devítihodinové diskusi poslanci a poslankyně schválili dvě usnesení z dílny politického hnutí SPD a KSČM.
Okamurovci uspěli s návrhem, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu. Komunisté pak prosadili usnesení, které říká, že memorandum není pro Českou republiku právě závazné a nemůže mít vliv na případné arbitráže podle dohod o ochraně investic.
Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Havlíček v návaznosti na sněmovní usnesení vypracoval analýzu, která podává přehled možností státu podílet se na případné těžbě a zpracování lithia na území České republiky. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ji však nestihla projednat.
Havlíčkův materiál nabízel státu tři možnosti: odkoupit práva na osvojování ložisek od současného vlastníka, případně s ním jednat o vytvoření společného podniku s rovnocenným majetkovým podílem, nebo do těžby lithia žádným způsobem nezasahovat s tím, že stát pouze obdrží podíl na úhradách ze všech vydobytých nerostů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu současně uvedlo, že pokud by se vláda rozhodla zvolit třetí z navržených možností, tak může zvýšit dnešní velice nízké sazby z úhrad za lithium ze stávajících sedmi desetin procenta až na deset procent. Na pro stát nevýhodné nastavení úhrad z těžby lithia upozornila ekologická organizace Greenpeace na podzim minulého roku a Senát následně – podobně jako Sněmovna – vyzval vládu, aby předmětné nařízení novelizovala.
Babiš otočil o sto osmdesát stupňů. Vláda memorandum o lithiu nezrušila
Vláda Andreje Babiše v rozporu s dřívějšími prohlášeními svého předsedy nezrušila memorandum o těžbě lithia. Podle premiéra je memorandum beztak neplatné a lithium by měla těžit česká firma, přestože nevlastní potřebná povolení.
Ministr Tomáš Hüner odmítl slova premiéra Andreje Babiše, že podepsání memoranda byla „krádež za bílého dne“. Vymezil se i proti spekulacím, že kvůli memorandu každým dnem přichází Česká republika o nemalé peníze. Foto FB AB
- Vytisknout článek
- Sdílet
- Velikost textu + -
Související
Sloupek
