Brazilský Bolsonaro čelil své první generální stávce

Stávka proti penzijní reformě a dalším plánům nového krajně pravicového prezidenta paralyzovala stovky měst po celé zemi. Úspěch měla především na chudším severovýchodě, zato v Rio de Janeiru a São Paulu omezily její působnost soudy.

(frk)

17.06.2019 13:01

A1

Na prosazení důchodové reformy v podstatě stojí a padá jinak do desítek stran roztříštěná pravicová většina v Kongresu. Foto Fora Bolsonaro

26 států federace a 375 měst po celé Brazílii zasáhla v pátek 14. června první generální stávka od nástupu krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Zúčastnily se jí statisíce protestujících a podle odhadů pořadatelů na 45 milionů pracujících, od řidičů městské hromadné dopravy, přes zaměstnance bank a státních podniků včetně ropného gigantu Petrobras, až po učitele a vysokoškolské profesory.

Zdaleka největší sílu měla stávka ve velkých městech na chudším severovýchodě země, kde většina obyvatel v podzimních volbách hlasovala proti Bolsonarovi. V Natalu, hlavním městě státu Rio Grande do Norte, tak kupříkladu zaplnilo ulice osmdesát tisíc lidí, v Salvadoru (Bahia), Recife (Pernambuco) nebo v samotné Brasílii se pak podařilo prakticky zcela přerušit provoz autobusů a metra a ve většině veřejných škol neprobíhala výuka.

Zaměstnanci metra celý den stávkovali také v pátém největším městě Belo Horizonte (Minas Gerais). Naopak největších metropolí São Paulo a Rio de Janeiro se mimo jiné díky předběžným opatřením soudů omezení dopravy prakticky vůbec nedotkla, přestože také zde zhruba sto tisíc protestujících zablokovalo důležité třídy a v Riu probíhaly zřejmě největší střety mezi demonstranty a policisty.

Proti reformě
Stejně jako zatím poslední generální stávku v dubnu roku 2017 svolalo letošní akci dvanáct největších odborových organizací na protest proti dlouho připravované – a stejně dlouho odkládané – reformě penzí. Zatímco tehdy se ji snažil Kongresem protlačit rekordně neoblíbený prezident Michel Temer, který do úřadu nastoupil po impeachmentu Dilmy Rousseffové, letos ji v lehce pozměněné podobě převzal jeho nástupce Jair Bolsonaro.

Na prosazení důchodové reformy v podstatě stojí a padá jinak do desítek stran roztříštěná pravicová většina v Kongresu a zároveň se bez výrazných změn s největší pravděpodobností neobejde silně zadlužená státní pokladna. Zásahy do penzijního systému jsou ale u většiny obyvatel z pochopitelných důvodů mimořádně nepopulární.

Ve stále upravovaném návrhu se mimo jiné počítá se zavedením dosud neexistující dolní hranice pro odchod do důchodu na 65 let pro muže a 62 let pro ženy, se zvýšením počtu odpracovaných let pro nárok na odchod do penze, nebo s nárůstem povinných odvodů. Kromě toho by se měly zpřísnit podmínky odchodu do důchodu pro dosud zvýhodňované učitele, snížit se penze invalidům a v mnoha ohledech se budou postupně narovnávat mírnější podmínky pro ženy.

Ústupky
Navrhovatel už z reformy odstranil některé kontroverzní elementy, jako bylo snížení státní pomoci pro důchodce nad 65 let s obzvlášť nízkými penzemi a redukce výhod pro pracovníky v zemědělství, jimž se měl rovněž zvednout věk odchodu do důchodu, počet odpracovaných let a navíc se na ně měly vztahovat tvrdší kontroly.

Kritici se přesto obávají, že by schválení návrhu nerovnoměrně dopadlo na nejchudší Brazilce, kteří už nyní podle analýzy Světové banky doplácí na důchody nejbohatších. „Chtěli zaměstnancům useknout paže, teď jim chtějí useknout jenom ruce,“ okomentovala reformu předsedkyně opoziční Strany pracujících (PT), Gleisi Hoffmanová. Levicoví politici spolu s lídry odborů požadují, aby se ještě odstoupilo alespoň od snížení penzí invalidům a od minimálního věku odchodu do důchodu.

Faktor Bolsonaro
Přestože byla důchodová reforma samým středobodem pátečních protestů, generální stávka byla zaměřená i proti dalším aspektům Bolsonarovy krátké vlády – od plánů na privatizaci státních podniků z pera hospodářského „superministra“ Paula Guedese, až po přetrvávající obrovskou nezaměstnanost, která v tuto chvíli postihuje více než 13 milionů lidí (12,4 procenta obyvatel).

Jak pořadatelé přiznávají, důležitou roli při mobilizaci velkého množství lidí hrála i samotná osobnost prezidenta Jaira Bolsonara, jenž proti sobě už koncem minulého měsíce poštval zatím největší demonstrace plánovanými škrty ve vysokoškolském vzdělávání.

„Bolsonaro je hlavním mobilizačním a sjednocujícím prvkem,“ prohlásil v předvečer stávky jeden z odborových lídrů, Vagner Freitas. „Podařilo se mu nás všechny sjednotit proti reformě penzí. Hlavní odborové svazy ještě nikdy nedržely tak pohromadě jako dnes.“


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.