V Latinské Americe pomalu nastává přelomové období, které by ji mohlo proměnit k nepoznání. Politické zemětřesení vyneslo do čela obou největších a zdaleka nejvýznamnějších zemí kontinentu — Mexika a Brazílie — dva muže z opačných pólů politického spektra, kteří právě přebírají nebo v nejbližší době převezmou otěže vlády.

Levicový António Manuel López Obrador (známý pod zkratkou AMLO) převzal prezidentský úřad v Mexiku prvního prosince, zatímco krajně pravicový Jair Bolsonaro se stane brazilským prezidentem prvního ledna. Přestože je podobu obou zemí i Latinské Ameriky jako takové po jejich nástupu zatím nemožné předpovědět, něco by snad mohlo naznačit jejich chování v přechodném období, kdy se na nejvyšší úřad připravovali.

Silný prezident

Výrazně delší časové období k tomu měl AMLO, kterého Mexičané přesvědčivou většinou zvolili už v červenci. Pětašedesátiletý veterán mexické politiky do něj každopádně vstoupil s neuvěřitelnou energií a také s jasnou představou o tom, jak by jeho vláda měla vypadat.

Voliči Lópeze Obradora vybavili silnou legitimitou — nejenže osobně zvítězil ve všech částech federace s výjimkou státu Guanajuato, ale jeho koalice Společně se zapíšeme do historie vybojovala nadpoloviční většinu v obou komorách Kongresu a jeho spojenci zároveň povedou většinu států.

AMLO v prvních měsících svoji dominanci na politické scéně dále posiloval, když přesvědčil k přeběhnutí několik poslanců z proslule prohnilé (a nepříliš ekologické nebo zelené) Ekologické strany zelených a dohodl se na spolupráci s dalšími malými stranami v Senátu, což by mu mohlo zajistit dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změnám ústavy. Jeho spojenci v Kongresu také schválili posílení vládního dohledu nad zacházením jednotlivých guvernérů s prostředky z federálního rozpočtu.

Nový styl

Nastupující prezident ale především nastavil neobvyklý styl vlády, kterým bude zřejmě svou už tak značnou legitimitu u voličů pravidelně upevňovat: připravované návrhy totiž nechal Mexičany schválit ve dvou referendech.

V prvním z nich voliči drtivou většinou podpořili zrušení kontroverzního projektu nového mezinárodního letiště Texcoco, jehož stavbu AMLO ostře kritizoval už ve volební kampani. V druhém se pak měli vyslovit hned k deseti plánům, od stavby ropné rafinerie, přes vybudování vlakové trati spojující hlavní turistické atrakce na poloostrově Yucatán, až po zvýšení penzí pro osoby nad 68 let nebo zlepšení zdravotní péče.

Referenda čelila ostré mediální kritice kvůli nekonkrétnosti některých schvalovaných bodů, problematickému průběhu včetně podvodů s hlasy a v neposlední řadě s ohledem na minimální účast — v obou případech přišlo k urnám pouze něco přes procento oprávněných voličů. Jejich užívání je ale zároveň v souladu s širší koncepcí vládnutí Lópeze Obradora, jenž tvrdí, že chce na cestě ke „čtvrté transformaci“, jak svůj ambiciózní program nazývá, postupovat s co největší transparentností vůči veřejnosti.

Tuto strategii potvrzují i první dny v prezidentském úřadě, jejichž součástí jsou pravidelné ranní tiskové konference, kde AMLO a členové jeho kabinetu podrobně prezentují vládní agendu a odpovídají — alespoň prozatím — na všechny otázky přítomných novinářů. „Jsme k dispozici, abychom odpovídali na vaše otázky,“ prohlásil prezident na první takové konferenci. „Bez omezení a bez cenzury. Informovaná veřejnost závisí na médiích.“

Chudí na prvním místě

AMLO se tímto přístupem pokouší odlišit od předchozích administrativ, jimž bylo vyčítáno elitářství a pohrdání voliči, z nichž podstatná část žije pod hranicí chudoby. Ve stejném duchu se nesou navrhované škrty ve státní správě, které by měly snížit platy a omezit výhody nejvýše postaveným úředníkům a přemístit některé úřady mimo hlavní město.

Sám prezident šel v tomto ohledu příkladem, když ohlásil snížení vlastního platu o 60 % a prodej luxusního prezidentského speciálu. V zemi s takovou chudobou, v jaké žije velká část Mexičanů, podle něj nemohou vést představitelé státu rozmařilý životní styl. Kromě prezidenta a vysokých státních úředníků by se snížení platu mělo týkat i zákonodárců a bývalí prezidenti by měli přijít o vysoké penze.

Snižování platů je zároveň symbolickou součástí boje proti chudobě a nerovnosti, který má být v samém jádru projektu „čtvrté transformace“. „Budeme vládnout pro všechny, ale pro dobro všech budeme mít na prvním místě vždycky ty nejchudší a nejzranitelnější,“ prohlásil AMLO v projevu po uvedení do úřadu.

Plány rozvoje

Klíčem k tomuto cíli má být zlepšení dostupnosti školství a zdravotní péče, což bylo i součástí druhého referenda. Vláda plánuje například rozšiřování zdravotní péče do nejodlehlejších a nejchudších oblastí, k čemuž by mohlo napomoci vyjednávání s kubánskou vládou o příchodu alespoň části z tisíců kubánských lékařů opouštějících Brazílii kvůli sporu s budoucím prezidentem Jairem Bolsonarem. Kubánští lékaři právě v takových oblastech v Brazílii působili.

Rozvoj zaostalých regionů chce AMLO posílit jedním ještě kontroverznějším způsobem, který vyvolává obavy mezi ochránci životního prostředí. Přestože totiž kritizoval stavbu zmíněného letiště, plánuje prezident vlastní obří a mimořádně nákladné projekty. Právě návrh „moderního, turistického a kulturního“ Mayského vlaku, jehož trať by měla spojovat propojit památky spojené s mayskou kulturou ve třech státech na jihu země, v listopadu přiměl akademiky, aktivisty i vědce k zaslání otevřeného dopisu proti výstavbě.

Spolu s místním indiánským obyvatelstvem upozorňují, že plánovaná vlaková trať ohrožuje přírodní rezervací Calakmul, po Amazonii druhý největší tropický deštný les v obou Amerikách, nebo už tak turisty znečištěné jezero Bacalar. Příliš ohleduplná k životnímu prostředí není ani ropná rafinerie, jež by měla vyrůst v chudším státu Tabasco, nebo plány na zvyšování těžby ropy o šest set tisíc barelů denně v průběhu dvou let.

Bolsonaro vs. životní prostředí

Jak známo, valné ohledy na životní prostředí nebere ani Jair Bolsonaro, který se za necelý měsíc stane prezidentem Brazílie. Od zvolení sice upustil od některých kontroverzních plánů, jako bylo odstoupení od Pařížské klimatické dohody a nejspíše i od podřízení ministerstva životního prostředí ministerstvu zemědělství.

Dosud ovšem není jasné, kdo v čele přeživšího ministerstva stane, a ochránci přírody i původní obyvatelé Brazílie dostali dost nových důvodů mít obavy z budoucnosti. Bolsonaro mimo jiné stihl oznámit, že jeho země už z „rozpočtových důvodů“ nemá zájem pořádat klimatický summit příští rok a především plánuje výrazně omezit pravomoci agentur pověřených vynucováním ochrany životního prostředí, jimž mimochodem sám za nelegální rybaření dluží pokutu.

Jedna z těchto klíčových vládních agentur — Národní nadace pro indiány (FUNAI) — by se mohla dostat pod správu k indiánům nepřátelského ministerstvo zemědělství a Bolsonaro zopakoval plán na to, aby nevznikaly žádné další rezervace, přestože jsou pravidelně vyhodnocovány jako nejlepší ochránci přírody. Původní obyvatelstvo by se místo toho mělo přizpůsobit modernímu životu a případně si účtovat podíl z těžby přírodního bohatství, jehož chce nastávající brazilský prezident využívat.

Školy bez sexuální výuky