Odlesňování v Brazílii je nejhorší za deset let. Bolsonaro všechno ještě zhorší

Dle statistik je odlesňování v Brazílii nejrychlejší za poslední dekádu. Do letošního července přišla země o osm tisíc čtverečních kilometrů pralesa. Nastupující krajně pravicový prezident hodlá ochranu Amazonie ještě oslabit.

(josp)

28.11.2018 06:00

Foto_ag_ncia_brasil

V Brazílii za poslední rok zmizelo na osm tisíc kilometrů čtverečních Amazonského pralesa. Foto Agência Brasil

Brazilské úřady zveřejnily minulý týden vůbec nejhorší výroční statistiku odlesňování za celé poslední desetiletí. Těžařům přitom už během nedávné prezidentské kampaně dodávala odvahu k porušování zákonů na ochranu přírody perspektiva vítězství krajně pravicového nacionalisty Jaira Bolsonara, jenž se nyní skutečně prezidentského úřadu ujme. Ochranu přírody hodlá dále oslabit a podpořit naopak „ekonomický rozvoj“ amazonského regionu, za nějž v Brazílii lobbuje zejména velký zemědělský průmysl.

Mezi srpnem 2017 a červencem 2018 byly dle satelitních snímků zničeny lesy o rozloze přes 7 900 čtverečních kilometrů, což představuje nárůst o 13,7 procenta oproti předchozímu roku a nejvyšší číslo od roku 2008. Pro představu: jde o plochu odpovídající necelému milionu fotbalových hřišť. „Situace je velmi znepokojivá a zřejmě se dají očekávat zhoršení,“ uvedl v prohlášení Marcio Astrini z brazilské pobočky Greenpeace.

Podle dosluhujícího ministra životního prostředí Edsona Duarteho je „proti nelegálnímu kácení lesů“ nutné „zmobilizovat všechny vládní úřady, všechny složky společnosti i byznysu“. Nárůst odlesňování přišel navzdory tomu, že se rozpočet i rozsah činnosti vládní agentury ochrany přírody v posledních letech navyšoval. Nastupující garnitura krajně pravicového populisty Jaira Bolsonara má ovšem v plánu se vydat přesně opačným směrem a ničení lesů podporovat.

Přežijí pralesy Bolsonara?
Po letech, kdy se situace zlepšovala, začalo odlesňování znovu přibývat po roce 2013, kdy levicová prezidentka Dilma Rouseffová zmírnila lesnické zákony a umožnila amnestovat ilegální kácení v případech drobných pozemkových vlastníků. Další nárůst přišel za jejího nástupce Michela Temera, který Rousseffovou nahradil po jejím impeachmentu.

Temer také pokračoval v dalších ústupcích dobytkářské a zemědělské lobby, o jejíž početnou skupinu zákonodárců, takzvanou „hovězí frakci“, se musela jeho vláda opírat v Kongresu. Odcházející prezident mimo jiné zlegalizoval množství půdy, jež byla v Amazonii původně protiprávně zabrána.

Podle Astriniho podobné kroky pachatele ilegálního odlesňování jen povzbuzují, protože vydávají signál, že vláda o ochranu lesů ve skutečnosti nestojí. „I při práci v terénu si všímáme, že těžaři jsou čím dál sebevědomější. Věří, že dostanou amnestii, že mají krytí,“ upřesňuje.

Za Bolsonara se zřejmě všechno ještě zhorší. Již během volební kampaně dodával těžařům odvahu přísliby, že ochranu oslabí, umožní těžbu v dosud zapovězených rezervacích původních národů, nebo že ministerstvo životního prostředí podřídí ministerstvu zemědělství. To má vést poslankyně Tereza Cristina, všeobecně považovaná v Kongresu za vůdkyni „hovězí frakce“.

Podle vědců a ochránců přírody přitom problémem není ani tak postupné ničení lesa, nýbrž možnost prudkého zhroucení celého ekosystému. Po dosažení „bodu zlomu“ by amazonské pralesy zřejmě přestaly existovat. „Jde o určitý bod, za nímž odlesnění dostoupí takové míry, že les přestane být doopravdy lesem. Podle vědců leží někde mezi dvaceti a třiceti procenty – a teď se blížíme ke dvaceti,“ popisuje Astrini.

Globální riziko
Bolsonarova politika se netýká jen Brazílie a může mít důsledky pro zdraví celého globálního klimatického systému. Podle dat občanské organizace Observatório do Clima připadá již dnes 46 procent všech brazilských emisí skleníkových plynů právě na vrub odlesňování.

Zdravé deštné pralesy mají navíc klíčovou úlohu v odstraňování a ukládání oxidu uhličitého z atmosféry. Celá Brazílie se v posledních letech potýká s následky změn klimatu a přes 80 % tamních obcí v posledních letech trpělo suchem. Bolsonarova budoucí vláda podobně jako ta Trumpova změny klimatu zcela popírá.

Nastupující ministr zahraničí kupříkladu Ernesto Araújo označil globální oteplování za „marxistické spiknutí“ a věrně kopíruje rétoriku amerického prezidenta. Bolsonaro dokonce vyhrožoval odstoupením od Pařížské klimatické dohody, kvůli riziku sankcí a bojkotu brazilských výrobků – především hovězího masa – si to však zřejmě nakonec rozmyslí.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.