Brazílie prožila první týden s Bolsonarem

Přesně před týdnem se prezidentského úřadu v Brazílii poprvé od diktatury ujal reprezentant krajní pravice. Vláda Jaira Bolsonara za tu dobu stihla naznačit, jakým směrem v příštích letech nasměruje největší zemi Latinské Ameriky.

(frk)

08.01.2019 08:46

Foto_twitter_jairbolsonaro

Jair Bolsonaro je prvním krajně pravicovým prezidentem Brazílie od konce diktatury v roce 1985. Úřadu se ujal prvního ledna. Foto Foto Twitter, @jairbolsonaro

Jair Bolsonaro má za sebou první týden v úřadu brazilského prezidenta – a už za tak krátkou dobu stihl naznačit, jak by jeho působení v čele největší země Latinské Ameriky mohlo vypadat v příštích letech. Výmluvně působil již samotný inaugurační akt, kterého se zúčastnili politici jako maďarský premiér Viktor Orbán a izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu, a kde naopak chyběli nejvyšší představitelé západoevropských států nebo sousední Argentiny.

Během slavnostního aktu mimo jiné zaznělo, že se Bolsonarovým zvolením Brazilci „zbavili socialismu, převrácení hodnot, etatismu a politické korektnosti“, což o několik dní v praktické rovině potvrdil jeden z předních Bolsonarových ministrů Onyx Lorenzoni, který ohlásil propuštění stovek údajně levicově orientovaných úředníků na svém ministerstvu.

Nepřátelé nového režimu
Silně ideologizovaná rétorika charakterizovala celý první týden brazilského prezidenta a uchýlila se k ní řada členů jeho vlády. Cílem se vedle zmíněného „socialismu“, zosobňovaného předchozími vládami levicové Strany pracujících (PT), stal laický stát, neziskové organizace nebo „globalismus“, jenž má podle nového ministra zahraničí Ernesta Araúja rozkládat národní charakter státu. Araújo za vzor pro „novou“ Brazílii označil současné režimy v USA, Izraeli, Maďarsku či Polsku.

Nová ministryně pro ženy, rodinu a lidská práva Damares Alvesová se pro změnu zaměřila na údajnou „genderovou ideologii“, když prohlásila, že s jejím nástupem budou „chlapci nosit modrou a dívky růžovou“. Evangelikální pastorka Alvesová zároveň z agendy ministerstva zcela vyřadila ochranu LGBT komunity, jež je v Brazílii cílem extrémní míry násilí a obává se, že jejich situace se s nástupem homofobními výroky proslulého Bolsonara ještě zhorší.

Oprávněné obavy
Oprávněnost obav se již projevila u jiné menšiny, jež byla oblíbeným cílem útoků nového prezidenta během jeho bezmála třicetileté politické kariéry. Brazilské indiány, které chce Bolsonaro podle vlastních slov „integrovat“ do většinové společnosti, zasáhne prezidentský dekret, kterým se správa a vytváření rezervací přesouvá pod kontrolu ministerstva zemědělství.

Tedy ministerstva, do jehož čela prezident jmenoval přední poslankyni z takzvané zemědělské frakce Terezu Cristinu. Indiánské rezervace jsou přitom mezinárodními odborníky dlouhodobě považované za nejlepší ochránce životního prostředí a za nejefektivnější způsob bránění masivního odlesňování Amazonského pralesa.

To bylo už tak v období mezi srpnem 2017 a červencem 2018 nejhorší za posledních deset let, leč Bolsonarova vláda dává najevo, že její priorita je jinde – tedy v otevření indiánského území aktivitám zemědělců a také těžařů surovin, přestože těžební plány bude složitější realizovat vzhledem k nutnosti schválení Kongresem.

První rozpory
Zatímco ideologická linie nového brazilského kabinetu působí po prvním týdnu zřetelně a první akty vůči vnitřním i vnějším nepřátelům dávají představu o budoucím vývoji, zmatení panovalo v podobě hospodářské politiky.

Sám Jair Bolsonaro má podobně jako Trump dlouhodobě blíže k ochranářství, což se projevilo třeba na ohlášení o odstoupení od vyjednávaného Transpacifického partnerství (TPP). To je ovšem v přímém kontrastu s představami klíčových ministrů včetně samotného ministra hospodářství a bývalého bankéře Paula Guedese, který je naopak zastáncem maximálního ekonomického (neo)liberalismu.

Odlišné představy se naplno odhalily ve chvíli, kdy Bolsonaro v rozhovoru pro média ohlásil zvýšení daně z finančních transakcí. Z plánu ale musel po protestech dotyčných ministrů již o několik dní později odstoupit s tím, že Guedes ekonomice „rozumí mnohem, mnohem víc“ než on sám. Jinak obě strany hovoří i v případě mimořádně citlivé důchodové reformy, kde Bolsonaro veřejně avizoval méně radikální zvýšení věku odchodu do důchodu, než jakému dávají přednost jeho ekonomičtí ministři.

V příštích týdnech a měsících se ukáže, která strana v Bolsonarově kabinetu při určování hospodářské politiky definitivně převáží. Tak brzy odhalená nejednota nicméně neznačí nic dobrého pro schopnost vlády formulovat konkrétní ekonomické plány, jejichž realizaci už tak ze své podstaty paralyzuje do desítek stran rozdrobený Kongres.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.