Evropa si volí parlament. Svých jednadvacet zástupců vyberou i Češi

Od včerejška do neděle se v členských zemích Evropské unie konají volby do Evropského parlamentu. Občané unie si zvolí 751 zástupců, 21 z nich vybíráme v České republice.

(jp)

24.05.2019 11:20

Jc_ep

Jeremy Corbyn v britské kampani před volbami do EP. Britové volili již včera. Naposledy? Foto Twitter JC

Od čtvrtka do neděle se konají ve všech členských zemích Evropské unie volby do Evropského parlamentu. V každé zemi se volí podle místních zvyklostí, proto čtyřdenní lhůta. V České republice se volby konají tradičně v pátek od dvou odpoledne do deseti večer a v sobotu od osmi ráno do dvou po poledni. Výsledky se v celé unii budou vyhlašovat až po uzavření posledních volebních místností v neděli večer.

Největší počet poslanců se tradičně volí v nejlidnatějším Německu – 96. Následuje Francie (74), Itálie a Spojené království (shodně 73), Španělsko (54) a poslední zemí s více než padesátkou poslanců je Polsko (51). Česká republika patří mezi pětici středně velkých zemí, v nichž se volí shodně po jednadvaceti poslancích (spolu s námi sem patří ještě Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko). Nejméně poslanců – shodně po šesti – si volí v Estonsku, na Kypru, v Lucembursku a na Maltě.

Poslanci se ovšem v Evropském parlamentu nesdružují podle národní příslušnosti, nýbrž do klubů, nazývaných v europarlamentním žargónu také „frakce“. Tradičně nejsilnější bývají kluby Evropské strany lidové (patří sem německá CDU, z českých stran STAN, Top 09 či KDU-ČSL) a Strany evropských socialistů (sem patří ČSSD). Obě evropské strany spolu měly tradičně v Evropském parlamentu pohodlnou většinu a tvořily jádro umírněné proevropské shody.

V stávajícím parlamentu působily čtyři další kluby mezi padesátkou a stovkou mandátů: euroskeptičtí konzervativci (kromě odcházející britské konzervativní strany sem patří třeba česká ODS), liberálové (vedení bývalým belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem a s účastí ANO), evropská levice (se zastoupením KSČM) a zelení (bez české účasti).

Očekává se, že po nynějších volbách může být většina dvojbloku dvou největších evropských stran ohrožena a přepokládá se, že posílí krajní pravice, která v Evropském parlamentu posud paběrkovala. Pozorovatelé se ale shodují, že spolehlivá většina proveropských sil ve stávajícím parlamentu ohrožena nebude.

Debatuje se o tom, jakou roli bude hrát a kolik evropských poslanců získá Emmanuel Macron jako politik, který v poslední době projevuje největší zájem o prohloubení evropské integrace. S určitou stísněností se očekávají výsledky voleb v Británii, která brexitem stanovila nejdůležitější politické téma pro EU v minulém pětiletém období a která je již z EU jednou nohou venku. Očekává se výrazné vítězství nejvykřičenějšího nepřítele Evropské unie Nigela Farage a jeho Brexit Party.

Česká republika: i malé volby mohou způsobit velké otřesy
V českých zemích se konají evropské volby počtvrté, podruhé se volí pouze jednadvacet poslanců (kvóta se snížila z původních čtyřiadvaceti po rozšíření Evropské unie o Rumunsko, Bulharsko a posléze Chorvatsko). Volby se tradičně netěší příliš velkému zájmu veřejnosti, přestože možnosti europoslanců prakticky ovlivňovat veřejné zájmy jsou nepochybně podstatně větší než třeba senátorů.

Nižší účast nahrává stranám s ukázněnějším elektorátem a stranám, které volí lidé spíše s občanskou a politickou, nežli s ekonomickou a sociální motivací. Kvůli tomu není jisté, že současný hegemon domácí politiky, premiérovo uskupení ANO, zvítězí s převahou, kterou má doma, ba dokonce za mimořádných okolností by podle některých hlasů nemuselo vyhrát vůbec.

Vzhledem k tomu, že evropské volby stojí u nás ve stínu nejen voleb sněmovních a prezidentských, ale také voleb krajských či komunálních, a jedná se tedy v podstatě o volby třetího řádu, strany dávají příležitost řadě kandidátů, kteří by jinak neměli příliš velkou šanci dostat se do popředí.

Deník Referendum v uplynulých dnech zveřejnil obsáhlé profily čtyř kandidátek, o jejichž podpoře sociálně, ekologicky a občansky motivovaní voliči uvažují nejčastěji:

Každý volič může udělit dva preferenční hlasy. A všechny čtyři kandidátky nabízejí pozoruhodná jména – v ČSSD tři ženy Zuzana Brzobohatá, Olga Sehnalová, Daniela Vašátková, mezi Piráty nadějná brněnská politička Markéta Gregorová či aktivistka Nina Špitálníková, u komunistů mladý občanský aktivista Andrej Bóna.

Pokud byste si nemohli vybrat mezi nimi a byli z nějakých důvdoů rozhodnuti volit KDU-ČSL, podporu jistě zasluhuje stávající europoslankyně Šojdrová, která se jako jediná nebála zasadit za uprchlíky uvězněné na středomořských ostrovech. A pozornost nejen voličů, kteří mají slabost pro outsidery, jistě zasluhuje i kandidátka Evropa společně europoslance Jaromíra Štětiny, k jehož tématům patří popdora svobodných médií. Spolu s ním kandiduje i novinář Petr Fischer vyhlášený Deníkem Referendum osobností loňského roku.

Dopad výsledků voleb na domácí politiku jistě nebude možné přeceňovat. Ale po debaklu ČSSD v eurovolbách 2004 padl premiér Vladimír Špidla. A nízká účast může přinést nevyzpytatelné výsledky a s nimi spjatá velká dramata i tentokrát. Jako dvě možná hlavní překvapení se jeví: 1. ČSSD nezíská přes pět procent hlasů. 2. Babišovo ANO najde přemožitele buď v ODS, anebo v Pirátech.

Pokud by se obě překvapení sešla, mohl by to být pro vláda otřes, s nímž by se nemusela nijak snadno vyrovnat. Každopádně jako takřka vždy i tentokrát je správné do výsledků promluvit vlastním hlasem. Vybírat je z čeho. I koho kroužkovat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.