Za práva osob se zdravotním postižením
Ivan ŠtampachPoslanecká sněmovna projednává přijetí opčního protokolu, spojeného s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Díky němu může mezinárodní výbor dohlížet na stát, jak Úmluvu plní. Dokážou dát poslanci prioritu lidským právům?
Respekt k lidské důstojnosti a nezávislosti se postupně prosazuje. Vedle demokratické vlády většiny se stále více počítá s právy menšin. Před třemi lety uzavřely země sdružené v Organizaci spojených národů na jejím valném shromáždění Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Strany úmluvy se dohodly na zákazu diskriminace, plném zapojení těchto osob do společnosti a zajištění rovnosti příležitostí. Výslovně se to stejně vztahuje na muže i ženy a zvlášť jsou zmiňovány děti, u nichž se úměrně rozvoji jejich schopností má zachovávat jejich identita.
Úmluva ukládá státům, které se k ní připojily, aby zajistila práva postižených legislativně i na úrovni exekutivy, aby na státní úrovni koordinovala činnost resortů, které to zajišťují. U nás je to ministerstvo práce a sociálních věcí v kooperaci s vládním výborem pro zdravotně postižené. Česká republika jako zúčastněná země má ve spolupráci se zahraničními subjekty a mezinárodními organizacemi podporovat a zvyšovat povědomí o osobách se zdravotním postižením.
S úmluvou je propojen opční protokol, který státy přijímají zvlášť a který rozšiřuje možnost zdravotně postižených domoci se svých práv. Jeho podstatou je, že stát uznává příslušnost Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Po vyčerpání možností, které mu poskytuje právo státu, se může občan smluvní strany na výbor obrátit se stížností, že jeho práva jsou porušována. Výbor vyzve stát k prošetření a nápravě.