Novela antidiskriminačního zákona by umožnila žaloby ve veřejném zájmu

Vláda začátkem týdne projednala s neutrálním výsledkem návrh úpravy, podle které by neziskové organizace řešící diskriminaci měly možnost podávat žalobu ve veřejném zájmu. Neziskový sektor předlohu vítá, zaměstnavatelé nikoli.

(jk)

11.04.2019 11:50

_erv_kov_

"Diskriminace je u nás stále na denním pořádku, v některých oblastech dokonce ve větší míře než dřív," píše předkladatelka novely antidiskriminačního zákona Monika Červíčková (ANO). Foto FB Monika Červíčková

Vláda zaujala neutrální stanovisko k návrhu novely antidiskriminačního zákona z pera skupiny poslanců vládní koalice a Pirátů v čele s ředitelkou organizace Plus 50 Monikou Červíčkovou (ANO). Podle té by neziskové organizace mohly podávat žalobu ve veřejném zájmu na ochranu obětí diskriminace. Žaloba ve veřejném zájmu je dosud omezená na nejvyššího státního zástupce a veřejnou ochránkyni práv. Neziskový sektor úpravu podporuje.

„V České republice je v oblasti ochrany před diskriminací uplatňován individuální model, kdy zákon poskytuje ochranu pouze konkrétní oběti, jež se jako jediná může domáhat svých práv v rámci soudního nebo správního řízení. Výsledek řízení zavazuje pouze strany sporu, aniž by měl dopad na širší skupinu potenciálně diskriminovaných jednotlivců či obecnou praxi porušování základních lidských práv,“ uvádí důvodová zpráva návrhu.

Opatření by mělo neziskovému sektoru umožnit řešení případů, kdy diskriminace dopadá na víc osob najednou, případně nastavuje standard, který popírá veřejný zájem na zajištění rovných příležitostí pro všechny. Novela chce upravit také přenos důkazního břemene na žalovanou stranu. To současná úprava provádí v případech rasistické či sexistické diskriminace, opomíjí ale další zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou senioři či lidé se zdravotním postižením.

Vláda vedená Andrejem Babišem (ANO) při prvním čtení zákona v Poslanecké sněmovně předlohu nepodpoří ani neodmítne. Ve svém stanovisku sdělila, že na obecné rovině potírání diskriminace podporuje, má ale výtky k některým právním důsledkům opatření. „Vláda v návrhu zákona postrádá odůvodnění, proč předkladatel považuje za nedostatečné již existující konkrétní kontrolní mechanismy, jaké jsou například v oblasti ochrany spotřebitele,“ dodala.

Možnost žaloby ve veřejném zájmu se prozatím týkala především institutu veřejného ochránce práv. K jejímu vůbec prvnímu využití došlo v roce 2012, kdy tehdejší ombudsman Pavel Varvařovský soudně napadl rozhodnutí Městského úřadu Duchcov. Tím se ve sloučeném územním a stavebním řízení povolila stavba fotovoltaické elektrárny v katastru obce Moldava navzdory nedodržení předpisů pro ochranu ohrožených druhů v Krušných horách. Krajský soud v Ústí nad Labem první veřejné žalobě o dva roky později vyhověl a rozhodnutí duchcovského úřadu zrušil.

Neziskové organizace úpravu vítají, zaměstnavatelé jsou proti
Zástupci neziskového sektoru návrh uvítali. O zavedení možnosti antidiskriminačních veřejných žalob usilovali již v roce 2015, kdy Poslanecká sněmovna rozhodovala o tom, zda je přidat do kompetence veřejného ochránce práv. Poslanci návrh nakonec odmítli, přestože se za rozšíření ombudsmanových pravomocí postavily organizace jako Člověk v tísni, European Roma Rights Center, Autistik či Mental Disability Advocacy Center.

Předlohu ocenil i Dan Petrucha z Ligy lidských práv. „Nyní se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť a cílem obrany je ‚pouze‘ odškodnění za újmu, nikoli systémová změna, která by do budoucna podobným případům zabránila. Tento model je omezující a ve vztahu ke zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Pro oběti diskriminačního jednání se obrana stává neefektivní a vidina dlouhého a finančně nákladného procesu soudního sporu značně demotivující,“ sdělil Deníku Referendum.

Petrucha dále poznamenal, že Liga by případných nových možností využívala především v oblasti diskriminace ve zdravotnictví či vzdělávání. V tom mohou čelit systematickému znevýhodňování například děti s autismem.

Přijetí úpravy by ocenil i vedoucí právního oddělení Člověka v tísni David Valouch. „My se diskriminačními kauzami primárně nezabýváme. Ale pro jiné neziskové organizace to může být zajímavé a podle mě je to krok správným směrem,“ uvedl pro Deník Referendum.

Předloha se ovšem nezamlouvá zaměstnavatelům, kterým by nyní hrozily systematické žaloby a postihy například za inzeráty vylučující specifické skupiny obyvatel. Hospodářská komora uvedla, že současné možnosti neziskových organizací pro řešení diskriminace pokládá za zcela dostatečné.

„Hospodářská komora se rovněž neztotožňuje s tím, aby firmy byly nucené přistupovat ke všem zákazníkům stejně. Jako ilustrativní příklad lze uvést sedmdesátiletého seniora, kterému banka odmítne hypotéku na třicet let, z pohledu některých neziskových organizací to může být žalovatelná diskriminace,“ poznamenal tiskový mluvčí Komory Miroslav Diro.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Svatý Jiří podlehl v souboji s drakem Pátek, 12.Dubna 2019, 19:41:28

Barcelona: Z oddělení knihovny pro děti do šesti let v barcelonské škole Taber zmizelo po hodnocení školské komise pro rovnost pohlaví asi 30 procent knížek. Společně s Červenou Karkulkou a Šípkovou Růženkou nezůstal ušetřen ani statečný rytíř svatý Jiří, který v inkriminovaném příběhu přemůže draka a zachráněné princezně pak dá červenou růži, jež vyrostla na místě boje z dračí krve.

Výše jmenovaní jsou obžalováni z trestného činu podněcování k násilí proti skupině obyvatel prostřednictvím šíření genderových stereotypů.

Advokát Červené Karkulky u soudu namítl, že jeho klientka naopak proti genderovým stereotypům bojuje, neboť vlk se přece převlékl do ženských šatů. Katalánská vláda se k případu odmítla vyjádřit.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.