Ombudsman: Každý šestý pracovní inzerát je diskriminační

Nejčastěji zaměstnavatelé uchazeče o práci diskriminují pro věk a pohlaví. Podle ombudsmana Pavla Varvařovského některé inzeráty diskriminují i zdravotně postižené. Jiné jsou diskriminační z důvodu státní příslušnosti či národnosti.

(vd)

15.06.2011 18:52

289221_mediafax_jiri_rubes

Při rozhodování o přijetí uchazeče do zaměstnání podle veřejného ochránce práv nesmí hrát roli, jestli je ženatý/vdaná, má děti apod. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

Diskriminace není v nabídkách práce ojedinělá. Naopak, každý šestý inzerát obsahoval jeden nebo dokonce i více diskriminačních požadavků na uchazeče o zaměstnání.

„Mnozí zájemci, kteří splňují kvalifikační podmínky, jsou tak zaměstnavateli už dopředu vyloučeni z možnosti ucházet se o práci, což má vzhledem k významu práce v moderní společnosti vážné negativní důsledky,“ napsal veřejný ochránce práv v analýze, ve které prověřoval přes dvanáct tisíc pracovních inzerátů zveřejněných na serveru prace.cz.

Nejčastěji se v pracovní inzerci vyskytuje diskriminace z důvodu věku a pohlaví, objevují se však i inzeráty diskriminující zdravotně postižené nebo inzeráty diskriminační z důvodu státní příslušnosti či národnosti. Problematickým požadavkem je i doložení bezúhonnosti „čistým“ výpisem z rejstříku trestů.

Zákon o zaměstnanosti přitom podle ombudsmana přímo zakazuje činit nabídky, které mají diskriminační charakter, a úřady práce mohou porušení zákazu trestat pokutou. „Příkaz k rovnému zacházení při výběru zaměstnanců však není absolutní. Pokud existuje podstatný důvod, zejména povaha vykonávaného zaměstnání, nerovné zacházení není považováno za diskriminaci,“ napsal veřejných ochránce práv.

Podle něj existují například profese (zejména umělecké nebo sportovní), pro jejichž výkon bude odmítnutí uchazeče určitého pohlaví oprávněné – například odmítnutí ženy do mužského pěveckého sboru. Pro jiné profese je zase nezbytné požadovat určitý minimální věk či odbornou praxi.

Pokud z inzerátu vyplývá, že je práce určena pouze mužům nebo pouze ženám, jedná se podle ombudsmana o přímou diskriminaci. „Ani argument větší fyzické náročnosti práce nelze použít k obecnému vyloučení žen (s výjimkou ochrany těhotenství a mateřství) – není možné vyloučit ženy ze zaměstnání jen proto, že by měly být více chráněny proti rizikům, která se týkají stejně jak mužů, tak žen,“ doplnil ombudsman. Rozdílné zacházení je však přípustné tehdy, pokud to vyžaduje povaha nabízené práce a určité pohlaví je „nezbytným předpokladem“.

Například diskriminace z důvodu věku může být skryta za požadavek minimální délky praxe. Antidiskriminační zákon přitom připouští rozdílné zacházení tehdy, pokud je odborná praxe nezbytná pro řádný výkon zaměstnání. Typickým inzertním obratem posledních let je pak podle ombudsmana nabídka práce „v mladém kolektivu“.

„Zaměstnavatel výslovně nevylučuje starší uchazeče a nepožaduje ani uchazeče mladšího věku, takže se nejedná o přímou diskriminaci. Z nabídky však vyplývá, že preferováni budou uchazeči mladší. Jedná se o nepřímou diskriminaci, protože takto formulovaná nabídka dopředu odradí část uchazečů vyššího věku. Navíc takový inzerát potvrzuje předsudek ve společnosti, že práce v kolektivu s vyšším věkovým průměrem nenabízí kvalitní a atraktivní pracovní uplatnění,“ uvedl ombudsman.

Při rozhodování o přijetí uchazeče do zaměstnání podle veřejného ochránce práv také nesmí hrát roli, jestli je ženatý/vdaná, má děti apod. „Jednalo by se o porušení zákona o zaměstnanosti, které může pokutovat úřad práce. Problematické jsou proto inzeráty, které avizují upřednostnění některých uchazečů na základě jejich rodinných poměrů.

Požadavek znalosti určitého jazyka, a to i českého, je podle ombudsmana naopak legitimní všude tam, kde tuto znalost vyžaduje povaha nabízené pracovní pozice. „Jsou však pracovní místa, na nichž lze vystačit s minimální znalostí jazyka (dělnické pozice apod.). Vyžadování nepřiměřené znalosti českého jazyka vzhledem k nabízené pracovní pozici může být nepřímou diskriminací z důvodu státní příslušnosti,“ dodal veřejný ochránce práv.

Ve více než 600 inzertních nabídkách se ochránce setkal s požadavkem na doložení bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů. V naprosté většině případů byl požadován čistý rejstřík. Ochránce v této souvislosti upozorňuje, že pokud není podmínka bezúhonnosti stanovena právním předpisem, musí být vždy zvažováno, zda je předložení výpisu z rejstříku trestů nezbytné a přiměřené.

„Vyžadování čistého výpisu z rejstříku trestů i pro nekvalifikované manuální práce je neadekvátní a negativně dopadá na odsouzené osoby, které se po výkonu trestu snaží získat zaměstnání. Významně tak stěžuje proces resocializace a prevenci recidivy,“ upozorňuje ombudsman.

Ochránce je toho názoru, že zaměstnavatel může vyžadovat výpis z rejstříku trestů, je-li to potřebné vzhledem k povaze práce. Pokud dospěje k závěru, že ano, měl by brát v úvahu i povahu trestného činu. Jestliže se uchazeč dopustil trestné činnosti nesouvisející s poptávanou prací, není přiměřené, aby byl odmítnut pouze na základě trestní minulosti.

Další informace:
ochránce.cz Každý šestý inzerát nabízející práci je diskriminační


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.