Ekologové žalují Shell kvůli klimatu. Vědomě porušuje lidská práva, říkají

Facebook Twitter Vytisknout

Koalice žalobců v čele s nizozemskými Přáteli Země podala minulý pátek dlouho připravovanou žalobu proti ropné společnosti Royal Dutch Shell. Lidskoprávní a ekologické organizace, zastupující přes třicet tisíc lidí ze sedmdesáti zemí, po nizozemských soudech chtějí, aby firmě nařídil zastavit svévolné ničení klimatu neomezenou produkcí skleníkových plynů z fosilních paliv. Žaloba tvrdí, že svou politikou dalších investic do těžby ropy firma vědomě porušuje lidská práva obyvatel celého světa.

„Vedení Shellu se stále nechce vzdát ropy a plynu. Jeho firemní politika hrozí přivést svět do klimatické katastrofy. Soud tomu může zabránit,“ uvádí v prohlášení ředitel nizozemských Přátel Země, Donald Pols.

Ekologové v žalobě, která čítá přes dvě stě stran, argumentují skutečností, že firma o hrozbě změn klimatu věděla a chápala svou úlohu v jejich způsobování již na počátku devadesátých let. Také dokládají, že přestože společnost navenek uznává svou zodpovědnost za ničení klimatu a formálně podporuje snahy o řešení problému, jako je pařížská klimatická dohoda, ve skutečnosti i nadále intenzivně lobbuje proti jakýmkoli regulacím emisí. Současně pak investuje miliardy dolarů do další těžby ropy a plynu, přestože je jasné, že taková firemní politika není v souladu s mezinárodně stanovenými cíli v oblasti ochrany klimatu.

Neplnění klimatických cílů porušuje lidská práva

Klíčovým důkazním materiálem má být v soudním řízení rovněž loňská zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN, která upozornila na dříve netušenou závažnost důsledků případného oteplení planety o víc než 1,5 stupně Celsia — což je hranice, na níž by se oteplování mělo optimálně zastavit právě podle Pařížské dohody. „Každý další díl oteplení“ by měl podle loňské zprávy devastující a potenciálně nezvratné následky pro lidské společnosti i živé ekosystémy a miliony lidí by byly ohroženy chudobou, žízní a nucenou migrací.

Žaloba společnost viní z toho, že nejenže nechystá žádné redukce emisí, nýbrž sleduje strategii, jež směřuje k překročení kritické hranice oteplení hned o několik stupňů celsia. Shell tak podle žalobců vědomě ohrožuje lidská práva lidí po celém světě — jedná s „nebezpečnou nedbalostí“. Žaloba konkrétně firmu viní z porušování druhého a osmého článku Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod — tedy práva na život a práva na respektování soukromého a rodinného života.

Žaloba explicitně navazuje na precedent, vytvořený dřívější žalobou občanského sdružení Urgenda proti nizozemskému státu. Rozhodnutí odvolacího soudu na jejím základě nizozemské vládě nařídilo rychleji snižovat emise skleníkových plynů a mimo jiné do roku 2030 zavřít poslední uhelné elektrárny v zemi. Rozsudek pak zcela konkrétně uvádí, že neplněním klimatických cílů se právní subjekty mohou dopustit porušení lidských práv. Přátele Země bude u soudu proti Shellu zastupovat právě advokát Roger Cox, který se na žalobě sdružení Urgenda, pozorovateli označované v mezinárodním kontextu za „přelomový“ případ, podílel.

Potenciálně průlomový případ

V rozhovoru pro Real World Radio, internetovou stanici Přátel Země, Cox vysvětluje, v čem je žaloba důležitá: „Jedná se o jedinečný případ, protože to, o co usilujeme, je odvrátit budoucí škody, nikoli dosáhnout finančních kompenzací za ty, které už byly napáchány.“ Žaloba má podle něj naději na úspěch také proto, že atmosféra kolem změn klimatu se mění a „stále více právníků i soudců“ si začíná uvědomovat závažnost hrozby, kterou do budoucna představují.

„Pokud bychom uspěli... Shell, jako jedna z největších nadnárodních korporací na světě, by byl právně zavázán změnit svůj podnikatelský model,“ komentuje plán žalobců Cox. „Lze očekávat, že to by mělo účinek také na další firmy podnikající s fosilními palivy.“ Žalobci soud žádají, aby Shellu nařídil snížit své emise do roku 2030 o 45 % a do roku 2050 na nulu, v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody.

Klimatických žalob různého typu po celém světě i nadále přibývá a po celém světě jich soudy řeší již přes tisíc. Jde jak o žaloby podobné nizozemskému případu, které viní státy z porušování ústavních, lidskoprávních a mezinárodních závazků, tak o snahy domoci se od ropných či uhelných firem kompenzace škod.

V první kategorii patří k nejzajímavějším žaloba za porušování ústavních práv, podaná ve Spojených státech proti federální vládě skupinou mládeže. Ta již byla postoupena prvoinstančními soudy k dalšímu řešení a námitky vlády proti ní smetl ze stolu nejvyšší soud. Prozatím však odvolací soudy nadále řeší otázku, zda je vůbec přípustná. Podobné žalobě čelí kvůli licencím na těžbu ropy v Arktidě také norská vláda. Kvůli množství emisí by bylo podle tuzemských ekologů bezpochyby možné žalovat také Českou republiku. Doposud se tak ovšem nestalo