Ochránci klimatu mají platit statisícovou pokutu. Mluví o politické represi

Téměř sto účastníků loňského Klimakempu vloni proniklo do dolu Bílina a obsadilo rypadlo, aby upozornilo na ničivé dopady spalování uhlí. Teď mají za pár hodin občanské neposlušnosti platit likvidační pokuty.

(pd)

01.04.2019 17:25

Img_0175

"Vymáhaná částka je pro manažery ČEZ mizivá, pro normálního člověka ale likvidační," komentuje statisícové pokuty za snahu bránit klima hnutí Limity jsme my. Foto Peter Tkáč

Snaha protestovat proti těžbě uhlí způsobující klimatickou změnu a další ničivé dopady může stát aktivisty z loňského Klimakempu statisíce korun. Společnost Severočeské doly zaslala jednadevadesáti lidem, kteří pronikli do dolu Bílina, předžalobní výzvu, v níž požaduje uhrazení škody, jež jí měla pár hodin trvající přímou akcí vzniknout. Jinak prý bude částku vymáhat v občanskoprávním sporu u soudu. Celkovou škodu vyčíslila na 661 tisíc korun.

Nejedná se přitom o první finanční postih, pokuty už po ekologických aktivistech žádá Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého i město Litvínov.

„Jde jen čistě o mzdové náklady našich zaměstnanců a externích firem, kteří nemohli vykonávat sjednanou práci. Vyzvali jsme účastníky demonstrace, aby škodu uhradili společně, protože do prostoru dolu vnikli jako skupina. Jak se dohodnou, je na nich,“ uvádí k výši požadované částky mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

Podle Hnutí Limity jsme my, které Klimakemp organizuje, jde o účelovou snahu odvést pozornost od škod na klimatu a zdraví lidí a umlčet protesty, které na ně upozorňují. Aktivistům hnutí poskytne právní podporu, proti rozhodnutí Severočeských dolů se aktivisté hodlají společně bránit.

„ČEZ je jedna z nejziskovějších společností v České republice. Na odměnách si její topmanažeři právě skrz Severočeské doly za zády státu jen předloni rozdělili dvaadvacet milionů korun. Vymáhaná částka je pro ně mizivá, pro normálního člověka ale likvidační. Jde tak jednoznačně o účelovou snahu umlčet protesty, které na škodlivost uhelného průmyslu poukazují. Bránit se jí hodláme společně a všemi silami,“ komentuje členka hnutí Klára Aubrechtová.

Násobně větší miliardové škody navíc podle hnutí způsobují právě Severočeské doly a jejich mateřská společnost ČEZ spalováním uhlí, jímž ničí planetu i lidské zdraví.

„O tom, že je smysl žaloby spíše politický než finanční, svědčí i zkušenost z roku 2017. Tehdy provoz stejného dolu – dolu Bílina – pozastavilo zhruba sto padesát lidí a Severočeské doly nepovažovaly za potřebné kohokoli z nich žalovat. Je zřejmé, že s rostoucími protesty proti příčinám změn klimatu roste také snaha fosilního průmyslu ukázat, že má nad veřejností navrch,“ upozorňuje hnutí na webu.

„První rok to vedení společnosti přešlo. Bylo to rozhodnutí představenstva. Ale když se to stalo další rok podruhé, tak by to mohli naši akcionáři, kterým se zodpovídáme za hospodářské výsledky, vnímat jako narušení našeho hospodaření,“ vysvětluje rozpor mezi loňským a letošním postupem Kopecký.

Za přestupek neoprávněného vniknutí do dolu už jednadevadesát aktivistů obdrželo v uplynulých dvou týdnech příkazy i od báňského úřadu. „Z toho bylo třiačtyřicet napomenutí a osmačtyřicet pokut. Celková částka se pohybovala řádově ve statisících korun. V několika případech jsme uložili maximální výši, což je patnáct tisíc korun,“ potvrdil mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

U některých z příkazů dosud běží osmidenní lhůta na podání odporu, a tudíž zatím nejsou pravomocné. V případě podání odporu se věc bude projednávat v rámci správního řízení za ústní účasti obviněných.

Pokuty v řádu několika stovek korun – jednu za neuposlechnutí pokynu, druhou za neuposlechnutí výzvy - po jednotlivcích požaduje i město Litvínov. Pokutu od města už někteří uhradili, jiným se podařilo ji rozporovat, protože za týž akt dostali dvě různé pokuty, a částku tak alespoň snížit.

Mezi stíhanými aktivisty jsou i redaktoři DR
Mezi stíhanými aktivisty jsou i redaktoři Deníku Referendum Jan Kašpárek a Josef Patočka. „Je očividné, že se stát ruku v ruce s uhelným průmyslem snaží klimatické hnutí zastrašit represí v podobě likvidačních pokut. Ukazuje se, že je nenásilná přímá akce skutečně efektivním nástrojem, který v daných institucích vzbuzuje nefalšovaný strach,“ myslí si Kašpárek.

Zároveň připomíná nepřiměřený postup policie, který provázel jak loňský, tak předloňský Klimakemp: „Nemělo by zapadnout, jakým způsobem zde postupuje stát vůči občanům, kteří se nedopouštějí žádného násilí. Policie na nepřetržité sledování Klimakempu vynaložila absurdní prostředky, kdy bez jasného zákonného důvodu legitimovala každého, kdo se ke kempu jen přiblížil. Při samotné akci samé v Bílině nemálo lidí zranila, ať už ranami či kopyty koní, přičemž některým odmítla poskytnout první pomoc. Současné sankce jsou nadstavbou fyzického násilí.“

Jednomu účastníkovi policisté vloni dokonce zlomili tři žebra. Aktivisté na postup policie jak vloni, tak předloni, podali stížnosti, zatím však bezvýsledně. 


Odradit aktivisty od organizace Klimakempu se však institucím nedaří. Hnutí Limity jsme my zorganizuje v pořadí třetí Klimakemp i letos na přelomu června a července.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.