Sněmovna v pátek ve třetím čtení po téměř ročním projednávání schválila novelu zákona o registru smluv, kterou předložili poslanci Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Radek Holomčík (všichni Piráti). Zákonodárci se rozhodli výrazně omezit stávající výjimky pro podniky s většinovým podílem státu, krajů a obcí z povinného zveřejňování smluv ve veřejně přístupném registru. Společnosti jako jsou ČEZ nebo České dráhy by nově měly — projde-li novela zdárně legislativním procesem — zveřejňovat smlouvy ve stejném rozsahu jako Budějovický Budvar.

„Závazek ke zveřejňování smluv a k doplnění zákona o registru smluv je obsažen i v programovém prohlášení vlády. Na základě jednání se ve Sněmovně podařilo dosáhnout širokého konsenzu, že společnosti jako ČEZ a České dráhy budou zveřejňovat smlouvy v totožném režimu jako národní podnik Budějovický Budvar. To znamená nebudou zveřejňovat pouze smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku, ale základní povinnost naplňovat budou,“ vysvětlil Jakub Michálek (Piráti) s tím, že přijetí novely posílí kontrolu občanů nad hospodařením státem kontrolovaných firem.

Návrh zákona v závěrečném hlasování podpořilo sto třináct poslanců z řad politického hnutí ANO, Pirátů, ČSSD, lidovců, TOP 09 a STAN. Proti bylo sedmačtyřicet zákonodárců zvolených za ODS, SPD a KSČM. „Zrušení výjimky pro ČEZ a další společnosti patřící státu byla jedna z našich stěžejních priorit, s kterou jsme do Sněmovny šli. Jsem řád, že se to podařilo. Klíčovou roli v tom sehrála podpora ze strany politického hnutí ANO a jeho zpravodaje poslance Adama Kalouse (ANO),” uvedl po skončení projednávání novely Michálek.

Výjimku ze zákona, která spolčenostem s většinovou účastí státu, krajů a měst, jejichž akcie nebo dluhopisy jsou obchodované na burze, umožňuje nezveřejňovat v registru uzavřené smlouvy, před dvěma lety ve Sněmovně prosadili zejména poslanci ČSSD a KSČM. Bývalý senátor Radko Martínek (ČSSD) přesto spolu s několika svými kolegy z horní komory Parlamentu právní normu napadl před Ústavním soudem z důvodu údajného ohrožování veřejného vlastnictví a nerovnosti hospodářské soutěže.

Ústavní soud ovšem stížnost jednomyslně odmítl. „Cíl sledovaný zákonem nelze považovat za nelegitimní nebo svévolný. Je tomu tak i proto, že zákon posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti — mimo jiné — efektivní kontrolu veřejné moci,“ konstatoval soudce zpravodaj Jan Musil. Soud rovněž uvedl, že společnosti nejsou nikterak nuceny, aby vstupovali do obchodních jednání, ve kterých se vyskytují veřejné prostředky. V neposlední řadě pak podotkl, že zákon umožňuje vyřadit z uveřejnění některé části smluv, jsou-li obchodním tajemstvím.