Čtyři neomluvené absence na jednání Sněmovny a poslanci přijdou o celou výplatu

Sněmovna na návrh Pirátů upravila podmínky pro omlouvání nepřítomnosti poslanců. Pokud nebudou řádně omluveni čtyři a více jednacích dnů, přijdou o celý plat i paušální náhrady.

(jg)

12.02.2019 14:45

38355636726_90a1f37ea8_h

Aby se poslancům krátily platy, pokud řádně neomluví svou nepřítomnost na jednání Sněmovny, v minulosti neúspěšně navrhoval i Miloš Zeman a Miroslava Němcová. Foto Flickr, Piráti

Img5c3c3e5633970

Zákon č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu


Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši.

Poslanci, kteří řádně neomluví svou nepřítomnost ve dvou jednacích dnech Sněmovny a jejích orgánů, přijdou o polovinu platu a náhrad. Pokud nebudou řádně omluveni čtyři a více dnů, nedostanou žádnou výplatu. O ztrátě nároku na výdělek a posuzování omluvenek bude každý měsíc na svém zasedání rozhodovat sněmovní organizační výbor, shodla se v úterý Poslanecká sněmovna.

„Pevně věřím, že se poslanci budou omlouvat pouze z řádných důvodů a že aplikace tohoto opatření bude zcela minimální. Přesto se nemohu divit tomu, že za dvacet let, kdy zákon pro omluvy stanovoval jasná pravidla, tak se ta nikdy nepoužila,“ řekl Jakub Michálek (Piráti), který celou věc inicioval. Podle jeho mínění přispěje úprava podmínek pro absence poslanců ke zvýšení důvěry občanů ve Sněmovnu.

Předseda dolní komory Parlamentu Radek Vondráček (ANO) nicméně vyjádřil pochyby, zda bude výbor s to posoudit, co se míní řádnou omluvou. „Na faktickém stavu se toho mnoho nezmění, přesto je dobře, že se po dlouhé době podařilo dosáhnout jisté dohody,“ shrnul s tím, že definici řádné omluvy hodlá do budoucna zpřesnit ve sněmovním jednacím řádu.

Platný zákon o platu představitelů státní moci říká, že poslanci se musejí řádně omluvit z jednání Sněmovny, a to pod sankcí ztráty části, případně celého platu a paušálních náhrad. Při omluvě ze zdravotních důvodu zákon počítá se snížením odměny v analogické výši k poskytovaným náhradám zaměstnancům v klasickém pracovněprávním vztahu, poslanci tedy mají v době pracovní neschopnosti pobírat šedesát procent platu.

Praxe minulých let však ukázala, že ustanovení zákona nebyla dodržována a současně neexistoval žádný kontrolní, respektive sankční mechanismus, ač jeho vytvoření zákon předpokládal. Poslanci se proto libovolně rozhodovali, jaký důvod pro nepřítomnost uvést. V případě dlouhodobé nepřítomnosti ze zdravotních důvodů se mohli omlouvat například z osobních důvodů, což jim umožnilo nadále pobírat plný plat, a to bez obavy z postihu.

Změna jednacího řádu Sněmovny
Přijeté usnesení ovšem není jedinou novinkou, která promění sněmovní život. Vondráček totiž ve spolupráci se ze zástupci všech poslaneckých klubů, ministerstva spravedlnosti a Rekonstrukcí státu zpracoval novelu jednacího řádu Sněmovny. Ta upravuje procedurální veta, rozšiřuje dobu pro třetí čtení zákonů nebo zjednodušuje projednávání mezinárodních smluv, zpráv a informací.

Novela předpokládá rozšíření doby k projednávání zákonů ve třetím čtení. To by nově nemělo probíhat ve středu jen od devíti do čtrnácti hodin, ale měl by mu být vyhrazen celý jednací den. Dále počítá se schvalováním mezinárodních smluv již v prvním čtení – s výjimkou těch, kterými se pravomoci některých českých orgánů přenášejí na mezinárodní instituce.

Vondráček rovněž navrhuje změnit způsob projednávání zpráv, informací a podobných podkladů tak, aby postačovalo toliko usnesení gesčně příslušného výboru, nikoliv pléna Sněmovny jako doposud. Jednací řád by nicméně nadále umožňoval, aby si zákonodárci vynutili zařazení těchto materiálů na program jednání dolní komory Parlamentu.

Poslední z důležitých změn je úprava procedurálních vet, jež by zohlednila velikost jednotlivých poslaneckých klubů. Nově by k zablokování návrhu na schválení zákona již v prvním čtení nebo zkrácení lhůty pro jeho projednání ve výborech již nestačil nesouhlas dvou klubů, ale bylo by třeba hlasů čtyřiceti poslanců.

O změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny hovořili zástupci politického hnutí ANO již před volbami v roce 2017. Vondráček tehdy říkal, že za vůbec nejdůležitější považuje zkrácení přestávek pro jednání poslaneckých klubů ze stávajících dvou na jednu hodinu denně. Takovou úpravu ovšem předložený návrh neobsahuje. Chybí i diskutované omezení faktických poznámek a přednostních práv pro vystupování ve Sněmovních rozpravách.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.