Chci přispět X

Za svobodu vařit pivo. Piráti a pivaři chtějí zmírnit regulaci domovarnictví

Piráti spolu s Cechem domácích pivovarníků žádají zmírnění regulace domácího vaření piva. Patřičnou novelu představili na sněmovním semináři, kde kromě argumentů nabídli i pivní degustaci. Ministerstvo financí s návrhem ale nesouhlasí.

(jk)

09.11.2018 08:15

Photo_2018-11-09_08-07-12

Cech domácích pivovarníků na poslance působil nejen argumenty, ale i pivní degustací. Foto Jan Kašpárek, DR

Pirátští poslanci Ondřej Polanský a Radek Holomčík připravili návrh novely zákona o spotřební dani, jenž by uvolnil legislativní regulaci domácí výroby piva, čili domovarnictví. Ze zákona chtějí odstranit povinnost podrobných hlášení celním úřadům a vedení dlouhodobé evidence. Dále navrhují navýšení limitu nekomerčně uvařeného domácího piva z dvou set na dva tisíce litrů ročně pro jednu domácnost. Novela nicméně počítá se zachováním nekomerční povahy domácího pivovarnictví.

„Současný stav považujeme za špatný, protože neadekvátním způsobem zasahuje do práv lidí a nařizuje jim některé povinnosti, které mají logiku jen u komerčních producentů,“ shrnul výtky k platné právní úpravě Polanský.

Piráti novelu představili na čtvrtečním semináři o domovarnictví v Poslanecké sněmovně, kde promluvili i zástupci Cechu domácích pivovarníků Roman Holoubek a Petr Měrka. Cech o uvolnění pivovarnické legislativy požádal pirátské poslance peticí s osmi tisíci podpisů. Uznává sice potřebu právního rámce domovarnictví, ten současný ale pokládá za příliš restriktivní.

„Existuje řada amatérských domovarníků, kteří chtějí s respektem ke všem normativním ustanovením zachovat přízeň řemeslu a vařit pivo domácím tradičním způsobem. Současný legislativní rámec ale podle našeho názoru nesleduje jejich skutečné požadavky a působí kontraproduktivně,“ uvedl Cech v petici.

Představitelé Cechu na sněmovním semináři nabídli nejen úvod do historie domovarnictví, ale také ochutnávku domácích piv. Při té se bufet u sálu Státních aktů proměnil v improvizovaný výčep, kde poslanci i další návštěvníci ochutnávali z třetinkových sklenic čtyři druhy domácího piva.

Domovarníci v druhé části semináře zdůraznili, že se jejich výroba sice pohybuje v rámci celkového objemu českého piva v řádu promile, snaha Cechu o vzdělávání a zušlechťování pivní kultury ale vede k ovlivňování poptávky pivařů a zprostředkovaně také ke zpestření nabídky minipivovarů. Těch je v České republice necelých pět stovek a obstarávají kolem dvou procent produkce.

Současná legislativní praxe ukládá pivním nadšencům povinnost hlásit příslušnému celnímu úřadu datum zahájení a místo výroby piva, stejně jako jeho předpokládané množství. Dále pak musejí vést evidenci produkce po dobu deseti let. Celkově mohou v rámci jedné domácnosti uvařit maximálně dvě stě litrů piva. V případě, že hranici překročí, mají se pivovarníci dle zákona stát oficiálně podnikateli a zřídit si celní sklad.

Cech tyto povinnosti staví do kontrastu s legislativní úpravou vinařství, která dovoluje desetinásobnou komerční produkci s výrazně menším množstvím administrativních povinností. „Proti vinařům naprosto nic nemáme, jen nám přijde, že v naší zemi, jež se pokládá za pivní kolébku Evropy, tu máme jistou nerovnoprávnost,“ poznamenal Holoubek.

Ministerstvo financí zákon uvolňovat nechce, vyjednávání se nebrání
S argumenty Cechu vyjádřil nesouhlas přítomný ředitel odboru nepřímých daní ministerstva financí Ondřej Fasora. Ten poukázal, že zmíněný rozpor ve legislativě není daný antipatiemi státních orgánů vůči pivu, ale tím, že si vinaři přes nesouhlas ministerstva financí zvýhodnění vyjednali. S lehkou ironií poznamenal, že k prosazení mírnějšího zákonného rámce došlo poté, co uspořádali podobnou degustaci, s jakou nyní přišli pivovarníci.

Fasora také odmítl, že by administrativní zátěž domovarníků byla nezvladatelná. Hlášení výroby piva celním úřadům podle něj není nijak zvlášť náročné, stejně jako vedení evidence. U té nicméně připustil možné zkrácení nyní desetileté lhůty.

Podle údajů Cechu se Česká republika nachází i se svou pivní kulturou mezi zeměmi s nejpřísnější domovarnickou legislativou. Stejná hranice jako u nás, tedy dvě stě litrů, je nastavená jako v jedné z mála zemí v Německu, ovšem s možností uvařit piva reálně víc a doplatit za přebytek patřičnou daň. „Zdá se velmi pravděpodobné, že naši zákonodárci zákon opsali, ale špatně a nedomyšleně,“ uvedl cechovní magazín Pivař.

Domovarníci rovněz upozornili, že v řadě zemí, stát domácí produkci piva žádnou legislativou nesvazuje. To nicméně rozporoval Fasora, který dodal, že státy, od nichž bylo prozatím k tématu možné získat data, sice nemají konkrétní pivní legislativu, nějakým způsobem ale případnou domácí produkci jistě kontrolují.

Obě strany se v následujících týdnech pokusí dosáhnout kompromisního řešení. K jednání plánují přizvat i ministerstvo zdravotnictví a národní koordinátorku pro protidrogovou politiku Jarmilu Vedralovou. Její odbor má zvážit, nakolik je domácí vaření piva bezpečné z hlediska rizik závislosti na alkoholu.

Pivovarníci ale mají jasno už teď. „Vaření piva není o alkoholismu, je to koníček. Kdybychom chtěli prostě pít, tak nestrávíme tolik hodin vařením a neinvestujeme do toho tolik peněz, ale zkrátka si někde v akci koupíme pivo nebo tuzemák,“ zdůraznili. Jeden doma uvařený ležák vyjde domovarníka průměrně na sedmnáct korun, náročnější piva i na více než dvoj- či trojnásobek.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.