Mandátový a imunitní výbor odložil jednání o vydání Roznera k trestnímu stíhání

Mandátový a imunitní výbor kvůli nepřítomnosti státní zástupkyně odložil rozhodnutí o vydání Miloslava Roznera k trestnímu stíhání za jeho výrok zpochybňující hrůzy romského holocaustu. Konečný verdikt by měl padnout na příštím zasedání.

(jk)

05.02.2019 13:30

23167677_110708936366087_5217365445555876970_n

Trestní oznámení na Miloslava Roznera podal předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička. Foto FB MR

Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny odložil rozhodnutí o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání. Policie jej chce stíhat pro podezření z trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy, za který lze uložit až tříletý trest odnětí svobody. Rozner totiž na předloňském sjezdu SPD v reakci na výkup vepřína stojícího na místě někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku prohlásil, že „by nevyhodil z okna půl miliardy korun za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncetráku“.

„Nedostavila se zástupkyně Městského státního zastupitelství, která vrátila celou věc obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože nesouhlasila s původním závěrem,“ vysvětlil serveru iDNES.cz bezprostředně po jednání zpravodaj případu Marek Výborný (KDU-ČSL). Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) doplnil, že řádnou omluvu státní zástupkyně obdržel několik dní před termínem zasedání. Předem ale nebylo zřejmé, zda budou chtít poslanci kauzu projednat i za její nepřítomnosti.

Jedním z členů výboru je i Rozner, ten ale vlastní případ posuzovat nemůže a z minulého zasedání jej výbor vyloučil. Coby autor posuzovaných výroků se v úterý na místo dostavil, kauzu ale odmítl komentovat s tím, že média mají počkat na závěrečné rozhodnutí. Politické hnutí SPD za svým poslancem stojí. Kauzu označuje za nenávistnou kampaň a zpochybňuje objektivitu státního zastupitelství.

Roznerův „idiotský“ výrok
Podporu svému stranickému kolegovi osobně vyjádřil i poslanec Lubomír Volný (SPD), sám autor řady kontroverzních výroků a dezinformací. Volný minulý pátek mimo jiné tvrdil, že „prvního českého teroristu“, příznivce SPD Jaromíra Baldu, stvořili politici vstřícní k imigraci a v reakci na kritiku začal vyzývat poslance Jana Birkeho (ČSSD), aby si s ním šel celou věc „vyříkat ven“

Roznerova slova naopak kritizují ostatní poslanci, především z řad opozice. Člen výboru Jakub Michálek (Piráti) označil jeho výrok za „idiotský“ a pozval jej na seminář o historii romského holocaustu. Dodal však, že se zatím nerozhodl, zda bude pro Roznerovo vydání hlasovat. Obdobně v minulých dnech hovořili i Miroslav Kalousek (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL). Oba současně naznačili, že jsou připraveni Roznera k trestnímu stíhání vydat. Ostatní členové výboru, například Taťána Malá (ANO) či Marek Benda (ODS), jsou zatím zdrženliví.

Trestní oznámení na Roznera podal za skupinu deseti pozůstalých po obětech tábora v Letech předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička. Připojili se k němu Mladí sociální demokraté i senátor Tomáš Czernin (TOP 09). Další trestní oznámení putovala i na předsedu SPD a místopředsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který zlehčoval utrpení vězňů v Letech. Kromě Růžičky na Okamuru podalo trestní oznámení i antirasistické občanské sdružení Konexe. Všechny případy policie v říjnu odložila.

Spor o Lety trvá přes dvacet let
Koncentrační tábor v Letech u Písku fungoval mezi lety 1940 a 1943. Nelidskými podmínkami pod dohledem českých represivních orgánů tu bylo vystaveno nejméně třináct set lidí, převážně romského původu. Část – podle konzervativních odhadů přes tři sta – jich zahynulo na místě, další následně ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Nacistické pronásledování přežila pouze asi desetina Romů žijících na území dnešní České republiky.

Snahu o zbudování důstojného památníku na místě bývalého koncentračního tábora provázelo množství kontroverzí. Spory se vedly od devadesátých let, kdy se do té doby prakticky neznámého tématu holocaustu Romů chopil americký genealog Paul Polansky. Předmětem kritiky byl především vepřín stojící na místě někdejšího tábora.

První památník poblíž areálu velkovýkrmny vepřů v roce 1995 odhalil tehdejší prezident Václav Havel. I po rozšíření památníku o patnáct let později nicméně vepřín zůstával na svém místě. To kromě pozůstalých po obětech označil za nepřijatelné i výbor Organizace spojených národů pro lidská práva. Demolici velkochovu požadovali také antifašističtí aktivisté, kteří před čtyřmi lety pronikli do areálu a pokryli jeho budovy „krvavými“ skvrnami a černými siluetami. „Složili byste hnůj v Terezíně nebo výkaly v Lidicích?“ uvedli ke své akci podepsané jménem Pérák odkazujícím k legendě českého odboje.

Výkup vepřína schválila až vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v listopadu 2017. Poslední vepři areál opustili na jaře. Projekt výkupu a demolice za zhruba čtyři sta padesát milionů korun se nicméně zdržel tím, že kabinet Andreje Babiše (ANO) nepřesunul vyčleněné finance do rozpočtu ministerstva kultury, dnes vedeného Antonínem Staňkem (ČSSD). Vláda se v loni hájila údajnou liknavostí rezortu. Ten ale tvrdil, že za zdržení je odpovědná právě ona, neboť o financování památníku v Letech u Písku opakovaně odmítla jednat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.