Poslanecká sněmovna 23. ledna setrvala na novele zákona o státní službě, a to v té podobě, v jaké návrh původně odeslala Senátu. Neakceptovala tedy ani změnu nejproblematičtějšího aspektu, tedy odvolávání státních tajemníků vládou na návrh jejího člena.

Novelu předložila vláda (tehdy ještě jednobarevná) do legislativního procesu v lednu 2018, tedy ve velice krátké době po parlamentních volbách. Ještě kratší doba uplynula od urychleného schválení systemizace, tedy vnitřní struktury ministerstev a dalších úřadů, která znamenala mimo jiné zrušení několika vysokých míst na ministerstvech.

Od počátku byla pod palbou kritiky, nejprve i zevnitř úřadů, následně i většiny opozičních stran. V této době ji kritizovala i zatím opoziční ČSSD, později tato kritika ustala, možná výměnou za nějaké jiné téma. Po celou dobu jejího projednávání ji kritizovaly odbory i další subjekty, jako například Transparency International. Nicméně návrh prošel první částí legislativního procesu velice rychle a brzy se v podobě vládního návrhu objevil ve Sněmovně.

I zde byla patrná snaha o co nejrychlejší projednání a ideálně omezení diskuze. Na (zejména ze strany Pirátů, ale třeba i ODS) až nadstandardně věcnou a podrobnou kritiku problematických změn, které přináší, bohužel předkladatel nereagoval buď vůbec, nebo variacemi na tvrzení, že ministr si musí přivést svůj tým, aby mohl úřad efektivně řídit.