Nové stanovy ČSSD ruší kvóty a posilují moc stranických špiček

Jan Gruber

Sjezd ČSSD rozhodne o nových stranických stanovách, které připravila skupina kolem místopředsedy Martina Netolického. Jejich změna je stejně jako před rokem nesena snahou o posílení ústředí strany a oslabení členské základny.

Konec hádek, prosazování programu a zjednodušení stranických stanov. To jsou priority, se kterými se hodlá o znovuzvolení do funkce předsedy ČSSD na nadcházejícím sjezdu ucházet Jan Hamáček (ČSSD). Ač nelze odhadnout, jak se mu podaří první dva body naplnit, ten třetí si může brzy odškrtnout.

Práci na návrhu nových stanov, které má Deník Referendum k dispozici, skupina pod vedením stranického místopředsedy Martina Netolického (ČSSD) dokončila již v minulých dnech. Stejně jako minulý rok jsou prodchnuty snahou o posilování ústředí strany a oslabování členské základny.

Oproti stávajícím stanovám jsou ty nové o poznání — konkrétně o osmadvacet stran — kratší a navzdory zvyklostem z minulých let nemají být podle vyjádření tiskového mluvčího strany Petra Vurbse předmětem jednání Ústředního výkonného výboru, který se sejde v sobotu. Straníci se s nimi seznámí až na samotném sjezdu.

Přípravě stanov — opět v rozporu s obvyklou praxí — nepředcházela diskuse uvnitř strany. „Pokud vím, tak členská základna nebyla nijak široce zapojena,“ řekl Deníku Referendum Vurbs. Loni přitom měli členové sociální demokracie možnost prostřednictvím k tomu ustavené komise do návrhu stanov promlouvat.

ČSSD se znovu pokouší hodit ženy přes palubu

Netolickým zpracovaná změna stanov počítá s vypuštěním podmínky, aby v nejužším vedení strany zasedla alespoň jedna žena, kvót pro ženy a lidi mladších třicet let v orgánech stany i pravidla pro alespoň čtyřicetiprocentní zastoupení osob opačného pohlaví na kandidátkách pro volby do krajských zastupitelstev a Poslanecké sněmovny.

Ustanovení o kvótách při tvorbě kandidátních listin se přitom do stanov promítlo na základě výsledků čtyři a půl roku starého vnitrostranického referenda, které mělo být počátkem vnitřní demokratizace strany a slibovalo posílit vliv řadových členů na její chod.

Vyrovnané zastoupení žen a mužů na kandidátkách tehdy straníci podpořili téměř dvaapadesáti procenty hlasů. Schválili rovněž možnost konání primárních voleb při sestavování kandidátních listin. Ta ovšem byla loňským sjezdem zrušena s tím, že se neosvědčila. A nové stanovy na ní také nepamatují.

Sjezd se před rokem pokusil ze stanov vyškrtnout i kvóty. Přestože návrh, který je v rozporu s běžnou praxí progresivních stran v zemích s vyspělejší politickou kulturou, získal mezi delegáty drtivou podporu — pro se jich vyslovilo tři sta deset — schválen nebyl. K dosažení potřebného kvóra totiž chyběly necelé tři desítky hlasů.

Posilování pravomocí užšího vedení ČSSD

Kromě kvót má ze stanov bez náhrady zmizet i doposud druhý nejvyšší ústřední orgán strany — ústřední výkonný výbor. Jeho pravomoci se navrhuje předat o poznání menšímu a pružnějšímu předsednictvu. To by kromě jiného mohlo nově rozhodovat i o rušení místních organizací.

Další novinkou je absence hojně kritizovaných ustanovení o zásadách personální politiky, která stranickým nováčkům znemožňovala ucházet se o funkce ve vedení. Nově potřebnou délku členství jako předpoklad pro kandidaturu do čela strany stanoví předsednictvo vnitřním předpisem.

V neposlední řadě v připravovaných stanovách chybí zmínka o stranických odborných komisích, které mají tvořit její programové zázemí, nebo vnitrostranickém referendu. Jen letmo pak hovoří o přímé volbě předsedy, kterou bude moci — opět vnitřním předpisem — upravit stranické předsednictvo.

Pro změnu stanov je nezbytný souhlas alespoň tří pět delegátů sjezdu. Ten — v pořadí již jedenačtyřicátý — se stejně jako minulý rok uskuteční v Hradci Králové v prostorách Kulturního domu Střelnice. Kromě stanov bude rozhodovat i o novém vedení strany.