Sjezd ČSSD rozhodne o vnitrostranické demokracii a napoví o koalici s ANO

Jan Gruber

V sobotu dokončí ČSSD sjezd, na němž zvolí zbytek svého vedení, prodiskutuje výsledky jednání o sestavení nové vlády. V méně atraktivní, ale podstatné části, se bude věnovat stanovám: hrozí faktické zrušení vnitrostranické demokracie.

Delegáti přerušeného sjezdu sociální demokracie, který se uskuteční v prostorách hradecké Střelnice při příležitosti sto čtyřicátého výročí vzniku strany, zvolí v sobotu pět nových místopředsedů, schválí návrhy řádů přípravy na volby do Senátu a obecních zastupitelstev a rozhodnou o změnách stanov, jež mohou zásadně ovlivnit míru vnitrostranické demokracie.

Nejdůležitějším a nejsledovanějším bodem celého sjezdu však bude diskuse o vstupu sociální demokracie do druhé vlády Andreje Babiše, respektive o podmínkách, za kterých by strana na vládní spolupráci s politickým hnutím ANO mohla přistoupit.

Před měsícem a půl delegáti do vedení strany zvolili pouze Jana Hamáčka a Jiřího Zimolu, které pověřili jednáním s politickým hnutím ANO o sestavení stabilní vlády. Sjezd rovněž pro diskusi o budoucím vládním kabinetu stanovil několik podmínek.

Delegáti se usnesli, že účast trestně stíhaných osob ve vládě představuje pro sociální demokracii zásadní problém a že je pro stranu nepřijatelné, aby se budoucí vláda opírala o hlasy politického hnutí SPD. V neposlední řadě pak sjezd ve svém usnesení schválil, že o přijetí vyjednaných podmínek vládní spolupráce má ve vnitrostranickém referendu rozhodnout celá členská základna.

Výsledky jednání ANO a ČSSD o nové vládě

Dosavadní rozhovory mezi zástupci sociální demokracie a politického hnutí ANO přinesly jistý pokrok v programových otázkách. Hamáček se Zimolou v posledním dopise, který shrnuje výsledky jednání napsali, že se se svým někdejším koaličním partnerem shodli na navýšení rodičovského příspěvku na tři sta tisíc korun, prosazení zákona o zálohovaném výživném nebo snížení DPH na vodné a stočné.

Podle dvoučlenného vedení sociální demokracie se rovněž s politickým hnutím ANO podařilo vyjednat garanci nezávislosti veřejnoprávních médií a nezvyšování spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví. Konsensus prý panuje i v otázkách pomoci strukturálně postiženým regionům nebo zákazu privatizace veřejných služeb.

Zásadní programové rozpory mezi oběma stranami po středečním jednání údajně již neexistují. Politické hnutí ANO je ochotno přistoupit na návrh sociální demokracie na obnovení proplácení nemocenské ve výši šedesáti procent platu v prvních třech dnech nemoci a prý se podařilo vyřešit i otázku daní, respektive sociální demokracie od svých původních požadavků odstoupila.

Spory se nicméně stále objevují v otázkách případného vládního uspořádání. Zatímco Hamáček se Zimolou požadují, aby sociální demokracie obsadila alespoň pět ministerských křesel, politické hnutí ANO nabízí pouze čtyři, což prý odpovídá výsledku, jehož strana v podzimních sněmovních volbách dosáhla.

Trestně stíhaný premiér jako řešitelný problém

Jádrem sváru je ovšem samotný předseda politického hnutí ANO Babiš, respektive jeho trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, které — alespoň dle schváleného sjezdového usnesení - představuje pro sociální demokracii zásadní problém pro případnou vládní spolupráci.

Jak však ukázaly poslední dny Babišovu účast ve vládě by Hamáček se Zimolou byli ochotni směnit za ministerstvo financí nebo ministerstvo vnitra. O první z rezortů vedení sociální demokracie usiluje kvůli Babišově podnikatelskému střetu zájmů, o druhý proto, aby byla garantována nezávislost policejního vyšetřování Babišových kauz.

Když ovšem v minulém týdnu Hamáček oznámil, že by sociální demokracie mohla do vlády vstoupit, i kdyby v jejím čele stál trestně stíhaný premiér, ozvaly se ze strany nespokojené hlasy. Členská základna totiž na rozdíl od poslaneckého klubu není v otázce případné vládní spolupráce s politickým hnutím ANO zdaleka jednotná.

Mnozí vlivní straníci — například celý senátorský klub — nadále považují účast Babiše v příští vládě za nepřijatelnou. Sjezd nicméně o dalším směřování strany rozhodovat nebude, ač lze předpokládat, že diskuse na toto téma bude bouřlivá. Svými hlasy naopak rozhodnou všichni členové ve vnitrostranickém referendu. To by se podle nedávného Zimolova vyjádření mělo konat na počátku května.

Přes dvě desítky kandidátů na pět volných míst

Na místa řadových místopředsedů nominovaly okresní a krajské organizace celkem šestadvacet kandidátů, což je mnohem více, než bývalo v posledních letech zvykem. Kupříkladu na loňském sjezdu bylo o stejné pozice uchazečů jen osm.

Podle tiskového mluvčího sociální demokracie Michala Klanga většina nominovaných svůj zájem kandidovat do stranického vedení již potvrdila. „Svou kandidaturu stáhl Jaroslav Špaček a není zřejmé, zda se podobně nezachová i Milan Chovanec a Miroslav Krejčík. Novým kandidátem by pak měl být Jiří Sokol, který se v polovině února ucházel o post předsedy,“ dodal Klang.

Mezi největší favority lze počítat radní kraje Vysočina Janu Fialovou, pardubického hejtmana Martina Netolického a olomouckého primátora a poslance Antonína Staňka. O místopředsednické posty pak mají zájem i další poslanci — Jaroslav Foldyna, Tomáš Hanzel, Jan Chvojka, Roman Onderka a Ondřej Veselý. Nominace pro kandidaturou do stranického vedení pak získaly i dva europoslanci Pavel Poc a Olga Sehnalová, někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček nebo předseda spolku Idealisté.cz Radim Hejduk.

Osekávání vnitrostranické demokracie

V méně atraktivní části sjezdu se delegáti vrátí k přerušené diskusi nad změnou stranických stanov. Jejich návrh posvěcený Ústředním výkonným výborem mimo jiné vypouští opatření prosazená na základě výsledků vnitrostranického referenda z léta 2014. Nově by tak kandidátní listiny neměli schvalovat všichni členové strany v daném kraji, ale znovu pouze jen místně příslušní straničtí funkcionáři. Počítá se i se zrušením alespoň čtyřicetiprocentního zastoupení lidí opačného pohlaví na kandidátkách.

Návrhy změny stanov dále posilují moc stranického předsednictva a ústředního výkonného výboru, rozšiřují důvody pro rušení členství ve straně a vypouštějí ustanovení žádající, aby jedno křeslo místopředsedkyně vždy obsazovala žena. Nedotčeny naopak zůstaly na sklonku minulého roku hojně kritizované podmínky, které stranickým nováčkům zapovídají možnost ucházet se o funkce v nejužším vedení sociální demokracie.

Proti předložené změně stanov se již v polovině února ohradili zástupci Mladých sociálních demokratů, Sociálně demokratických žen, Oranžového klubu a spolku Idealisté.cz. Ve společném prohlášení mimo jiné uvedli: „Zrušení vnitrostranických kvót se rovná vzdání se snahy o příslušnost k široké rodině evropských a dalších mezinárodních sociálně demokratických stran. Valná většina sociálnědemokratických stran v Evropské unii v současné době kvóty pro zastoupení druhého pohlaví a mladých členů jak na kandidátkách, tak ve vnitřních strukturách využívá.“

Kriticky se k podobě nových stanov na sjezdu již před měsícem a půl vyjadřovali i další straníci. Nejrazantněji je odsoudil kladenský senátor Jiří Dienstbier, který byl jedním z iniciátorů prvního vnitrostranického referenda, jež mělo za cíl posílat vnitrostranickou demokracii. „Je to výsměch členům strany. Navrhované změny říkají, že členové strany mají držet hubu a krok a funkcionářům do ničeho nekecat,“ uvedl Dienstbier s tím, že by navržené změny měly být jako celek zamítnuty.

Přitom už současná úprava podílu členů na rozhodování o kandidátkách se opakovaně dočkala příkré kritiky, protože fakticky členům možnost něco ovlivnit nedala, a naopak se — v Libereckém kraji — stala nástrojem zákulisní manipulace. Přesto se i pro podzimní komunální a senátní volby mají kandidátky znovu tvořit podle stávajícího modelu.

Při přípravě voleb do obecních zastupitelstev budou mít delegáti příslušných konferencí možnost hlasovat zvlášť o lídrovi kandidátky a zvlášť o její vlastní podobě, kterou dle svého uvážení připraví straničtí funkcionáři. Pro případnou změnu pořadí jednotlivých kandidátů bude dle řádu nutné, aby dotyčný získal alespoň čtyřicet procent hlasů z počtu všech hlasujících v daných primárních volbách.

Fakticky se tedy o žádné primární volby nejedná, rozhodující moc nad kandidátkami už nyní zůstává funkcionářům strany. Přesto se má nyní opatření rušit — s poukazem na to, že se neosvědčilo. Kritici na vadnou konstrukci primárek pokřivenou funkcionáři upozorňovali ovšem od samého počátku.