Doufejme, že o bezpečnostních hrozbách ví BIS víc než o výuce dějepisu

Jiří Karen

Aniž by si to v Bezpečnostní informační službě uvědomovali, jejich nesmyslná poznámka o výuce dějepisu, stejně jako ještě trapnější reakce ministerstva, nás k zemím jako Rusko přibližuje víc než prakticky cokoli, co slyší žáci ve škole.

Nedávná zpráva BIS vyvolala diskusi svým kontroverzním tvrzením, že současná výuka dějepisu je poznamenaná sovětskou intepretací moderních dějin a stále v ní přetrvává vliv sovětské propagandy. Po schůzce zástupců ministerstva školství a BIS ministerstvo podle titulku článku na Aktuálně.cz uznalo tvrzení BIS za fakt a zavázalo se zjednat nápravu formou revize „závazných osnov“, takzvaný Rámcových vzdělávacích programů.

V současném kurikulu však není po sovětské propagandě ani stopa. Jaký smysl má zneužití dějepisného vzdělávání jako politicko-ideologické zbraně?

Převažující podoba současné výuky dějepisu na školách by se dala popsat jako absurdní pedagogická rezignace na vzdělávání, kdy učitel celou hodinu coby reproduktor „přeříkává“ žákům obsah učebnice či svých poznámek a žáci si jeho slova zapisují do sešitu, aby je následně na povel na písemku „odříkali“ a šťastně navždy zapomněli. Katastrofálnost situace překročila veškeré hranice bizarnosti, takže již pomalu ani nikoho neznepokojuje. Výuka dějepisu je tedy stále zatížena spíše rakousko-uherským nežli sovětským dědictvím.

Sovětská propaganda v závazných osnovách? České
×
Diskuse
Zkrátka čučkaři.
MP
January 15, 2019 v 21.12
Ano, výrok BIS je skandální a je třeba jej jasně a jednoznačně odmítnout
Zdá se, že v BIS působí fanatičtí antikomunisté, pro které jsou banderovci hrdinové. Navíc, jak kolega správně píše, v demokratické zemi je nepřípustné, aby tajná služba určovala, co se má učit ve školách.

Největší paradox je pak v tom, že tím BIS znehodnocuje svá jiná zjištění, kterým ovšem zatím stále věřím, jako že Zeman a jeho okolí pracuje pro Číňany a Rusy atd.
IH
January 15, 2019 v 22.32
Naprostý souhlas s panem Plevou
Snad stojí za podotknutí, že všichni, kdo se narodili před zhruba rokem 1975, vstřebávali u nás ještě převážně, či výlučně školní dějepis z dílny komunistických ideologů, jen občas lehce ozvláštněný poznámkami poněkud jinak smýšlejícího učitele. Přitom si troufám tvrdit, že nejsme beznadějně indoktrinováni, nýbrž prostřednictvím jedné, či více negací docela názorově rozrůzněni, jak o tom svědčí i diskuse pod články v DR.

Snad uvedený vývoj a stav svědčí pro můj názor, že není nejdůležitější v jakém duchu se o dějinách učí, ale zda jsou žáci pro dějepis získáni a zda postavy a události z minulosti, okupují něco z jejich (ohromného) paměťového a myšlenkového potenciálu a konkurují aspoň trochu všem těm hvězdičkám dneška, dokonce i reklamním sdělením, Alze, či Samsungu.