Pravicová střídání

Pravicové strany mění vedení. Po ODS a TOP 09 se chystají změny u STAN a KDU-ČSL. Zejména od předpokládaného nového předsedy STAN Víta Rakušana si lze slibovat mnohé. Základem pro menší strany ale zůstává ochota ke spolupráci.

Tuzemská pravice prochází obměnou. Částečně generační, ale do popředí se zejména dostávají nové typy výrazných osobností. Některé strany to zvládají lépe, jiné hůře. Ovšem klíčové bude, jak se připraví do příštích bitev a zda dokáží uzavírat i strategická spojenectví.

V ODS po Petru Nečasovi přišel teoretik a akademik Petr Fiala – a partaj chytila druhý dech. V TOP 09 po Miroslavu Kalouskovi nastoupil Jiří Pospíšil. Má méně ostré lokty, ale zase disponuje širším koaličním potenciálem. Osvěžením pro liberálního voliče bezesporu je i Markéta Pekarová Adamová.

ODS střídání prospělo. Nyní čeká změna ve vedení KDU-ČSL a STAN. Pomůže jim také? Foto ODS

Stěžejní střídání u lidovců proběhlo v letech, kdy vypadli ze Sněmovny. Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka se ukázali být mnohem talentovanějšími politiky, než jaký budili první dojem. Z Bělobrádka se stal charismatický lídr srovnatelný s Josefem Luxem, i když jeho pojetí politiky je poměrně minimalistické. Nyní ale ohlásil odchod a na startovní čáru se stavějí čerství uchazeči o nejvyšší post.

Vedle pragmatického Moraváka Jurečky to jsou výrazní reprezentanti českých regionů Jan Bartošek a Marek Výborný. Jurečka je přístupem i původem sedlák, což je pro lidovce vyznamenání. Bartošek s Výborným představují typy intelektualizující, ale též ideologizující.

Konzervatismus ve vztahu k rodině a etickým tématům je u křesťanských politiků ještě pochopitelný. Avšak sny o sbližování s ODS, vysvětlované dokonce údajně podobným pohledem na Evropu, mohou KDU-ČSL z cesty vytyčené Luxem, jenž byl ostrým kritikem občanských demokratů, svést.

Zato úvahy o společném postupu s TOP 09 a STAN do evropských voleb lidovci odmítli. Cítí se být pevní v kramflecích. Může se stát, že k urnám přijdou jen pevná jádra stran – a z toho by KDU-ČSL mohla těžit. Co když to ale bude jinak? Co když budou mít proevropské družiny smůlu a elektorát se nadchne pro nejtvrdší bojovníky s Bruselem a migrací?

ANO, SPD a ODS mají své jisté. Menší umírněné strany nikoliv. Nadto KDU-ČSL, TOP 09 a STAN v europarlamentu zasedají ve stejné lidovecké frakci. Tím méně je pochopitelné, že KDU-ČSL dala svým nápadníkům košem.

Vrtochy tradiční strany se starším členstvem, jež si špatně zvyká na novoty, by ještě šly pochopit. Ale pokud její uzavírání se do sebe budou hlásat i kandidáti na příštího předsedu, může se vrátit na okraj propasti.

Narozdíl od lidovců postupují Starostové a nezávislí odvážněji. Jsou připraveni k odpovědnému partnerství, ostatně v Praze jim holport s TOP 09, ale i s KDU-ČSL vyšel. Z malých obcí se přelili do větších a největších.

Možná s tím souvisí též rozhodnutí Petra Gazdíka opustit předsednické křeslo předčasně. Únava se dá pochopit, stejně jako vůle soustředit se na komunální a krajskou politiku plus na reformu školství, která pedagoga Gazdíka láká.

V dubnu si hnutí vybere novou jedničku. Předpokládá se, že jí bude starosta Kolína Vít Rakušan, politik viditelný, dynamický a nezapouzdřený. Jeden z takových, jaké zdejší politika potřebuje, aby konkurovali rychlokvašeným populistům a hlasatelům pevné ruky. STAN má ale v zásobě i Jana Farského, šéfa sněmovního klubu a bývalého starostu Semil, jenž působí dojmem chytrého a slušného chlapíka zakládajícího si na poctivosti, či pracovitou poslankyni Věru Kovářovou. Nemluvě o silném senátorském klubu.

Ochota STAN uzavírat koalice nemusí souviset jen s prozíravostí. Vychází jistě též z ideové neukotvenosti a z přesvědčení, že dobrý starosta se dokáže domluvit s každým. V celostátní politice to ale neplatí. Tím víc se hnutí bude časem hodit předseda se silnými názory a klidně i ambicemi. „Pro všechny“ je tu už Babišovo ANO – a ani jemu se to nemusí rentovat navždy.

Pokud STAN, TOP 09 a další, byť menší strany dokáží směrem k evropským volbám nasázet solidní jména na společnou kandidátku, může to být zárodek aliance cenné ve dvou směrech. Jednak je nezbytné propojit proevropské síly, aby spolu odolávaly agentům s teplou vodou a izolacionalistickými tendencemi.

Ale také příští zápas o Sněmovnu je motivací k integračním úvahám příbuzných stran napravo i nalevo. Tříštit síly se nemusí zejména těm menším vyplatit.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 10:06:26

Pokus o Čtyřkoalici. To už tu jednou bylo.

Pavel Kolařík - informatik

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 11:06:28

A? Pane Znoji?

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 14:18:28

Pravda je, že vždycky můžete skončit v plusu nebo v mínusu. Osobně ale na plusovou variantu moc nevěřím. Když se něco opakuje, nebývá to k lepšímu. Ale uvidíme, třeba má Lukáš Jelínek pravdu. Když se dá dohromady intelektualizující sedláci a odvážnější a odpovědnější starostové a k tomu propojení proevropané, třeba to vyjde. Byl by to hezký dárek k vánocům.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Byl bych rád, Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 16:24:23

kdyby tu konečně vznikla standardní křesťansko-demokratická, nebo křesťansko-sociální konzervativní strana. U nás nemá potenciál na 30-40%, ale na 20% hlasů ano.

Bohužel, zatím jsem skeptický. Strany napravo od středu se nejsou schopni dohodnout na trojkoaliční společné kandidátce do EP, ba ani na dvojkoalici do Poslanecké sněmovny, jak ukázala KDU se STAN před rokem a půl.

Pavel Kolařík - informatik

Vůbec mi není jasné Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 16:38:41

co je na KDU-ČSL jakože "nestandardního".

David Unger - psycholog, Kroměříž

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 19:11:33

Zatím dokáže oslovit jen velmi úzké spektrum voličů, balancuje na hranici volitelnosti, málo cílí svými tématy na voliče. Programově působí sterilně, nemá konkrétní program pro decentralizaci a podporu regionů a venkova. A zejména nezvládla svoji prakticko-politickou šanci, kdy v bloku se STAN nyní mohla být hlavní opoziční silou. Měla šanci získat významnou část voličů ČSSD, která už možná nebude.

Ivo Horák - Praha 3

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 20:26:13

Standardní stranou KDU-ČSL podle mě od raných 90. let je. Dá se dokonce říci, že je u nás nejspíš stranou nejtypičtější. Lidé ovšem u nás nevolí ani tak strany, jako lídry... Něco jako stranická kontinuita není běžným voličem vyžadováno. Nosí se znechucení a morální rozhořčení z politiky. Lepší kdyby nebyla. Ekonomické angažmá, včetně všelikého chytračení, je naproti tomu vnímáno s pochopením.

Třeba ODS hodnotí normální pamětníci důvodně negativně. Ke straně se vracejí lidé, s jejichž zájmem souzní politika pravice natolik, že trapnost své preference přestojí. Když Luxova KDU-ČSL nepracovala pro Klause, byla pro mnoho tehdejších voličů zrádnou. ČSSD stejně tak. Po zklamání a přesycení z ODS těžili ze změny atmosféry sociální demokraté. KDU-ČSL se posunula napravo. O "moravské babičky" se bát nemusela a křesťansky orientované úspěšné lidi ztratit nechtěla. Strany, které v Senátu nyní hlasují v souladu s úzkoprsými zájmy podnikatelů, takže např. nechtějí v prvních třech dnech nadále platit zaměstnancům jakoukoli nemocenskou, nemohou očekávat, že získají pracující lidi a vzhledem k naši minulosti poněkud atypicky ani důchodce. Jakákoli jejich koalice bude beze změny jejich politiky vnímána jako spolupráce s ODS a poškodí ještě více náhled široké veřejnosti na Senát.

Pavel Kolařík - informatik

Čtvrtek, 20.Prosince 2018, 21:31:8

Samozřejmě, je-li někdo standardní stranou, jsou to lidovci. A taky TOP09, kterou bych přirovnal k německé FDP. A STAN by se dal zase asi přirovnat k bavorským Freie Wähler, kteří teď v koalici pomáhají s vládnutím CSU.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Pátek, 21.Prosince 2018, 20:11:24

Nenapsal jsem, že KDU-ČSL není standardní stranou. Stačí pozorněji číst.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.