Chci přispět X

Nenechte se zmást. Demokraté v amerických volbách zvítězili

Demokraté získali přesvědčivou většinu ve Sněmovně reprezentantů a mohou se radovat také z příznivých demografických trendů a mnoha výsledků na místní úrovni. Mnohokrát opakované tvrzení, že ve volbách nezvítězili, proto popírá realitu.

Úterní americké volby byly v mnoha směrech historické. Letošní „midtermy“ přitáhly nejvíce voličů od roku 1966, v Kongresu usedne rekordní počet žen, první původní Američanky nebo první muslimky. Celonárodně je pak volby navzdory prohlášením Donalda Trumpa třeba chápat jako jednoznačný úspěch Demokratické strany – a tvrdit opak jednoduše popírá realitu.

Pojďme si shrnout některá základní fakta. Demokraté získali přesvědčivou většinu ve Sněmovně reprezentantů a ukončili tak dva roky nekontrolované vlády jedné strany. Trumpovy výroky o „prakticky úplném vítězství“ jsou očividný nesmysl, protože Republikánská strana již nedrží v rukou všechny složky vlády. Demokraté naopak získali silnou vyjednávací pozici.

Foto_gage_skidmoreNancy Pelosiová (na snímku) stane po letech opět v čele Sněmovny reprezentantů, kde demokraté dosáhli nejlepšího výsledku přinejmenším od roku 2006. Foto Gage Skidmore

Budoucí předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová uvedla, že s prezidentem Trumpem již projednávala například spolupráci ohledně investicí do infrastruktury, zároveň se ale zavázala pracovat na tématech jako všeobecná zdravotní péče a omezení prodeje střelných zbraní, které republikánům silně leží v žaludku.

Většina ve Sněmovně také dává demokratům konečně možnost aktivovat vyšetřovací komise Kongresu, které se zaměří například na prošetření dosud nezveřejněných daňových přiznání prezidenta, na jeho vztahy s Ruskem a jejich vliv na prezidentské volby před dvěma lety.

Co víc, úterní midtermy potvrdily, že Demokratická strana nadále získává na popularitě. Údaje z tzv. exit pollů ukazují, že všechny demografické skupiny volily demokraty ve vyšší míře než v posledních volbách. Více je volili ti nejchudší i ti nejbohatší, mladí i staří, bílí Američani i příslušníci menšin.

Mezi lidmi pod třicet let převládali voliči demokratů o 35 %, mezi Afroameričany dokonce více než o 80 %. Republikáni ztratili převahu už i mezi bílými ženami, které na rozdíl od minulých voleb volily stejnou měrou obě strany. Takovéto posuny nutně reflektují reakci voličů na poslední dva roky republikánské vlády a pro demokraty by měly být důvodem k oslavě.

Zklamání z „modré vlny“
Určité zklamání přirozeně pramení z toho, že se dostavila jen „modrá vlna“ a ne rovnou „modrá tsunami“, jak si někteří demokraté před volbami představovali. Ač se opozici podařilo získat guvernérské posty v klíčových volebních státech, jako je Michigan, jiné důležité státy (Florida, Ohio) jim unikly.

V dalších státech se s největší pravděpodobností projevil vliv potlačování volebních práv, od neuznání dokladů totožnosti původních Američanů v Severní Dakotě, až po vyškrtnutí statisíců lidí z volebních seznamů pod taktovkou Briana Kempa v Georgii, mimochodem nejspíš nově zvoleného guvernéra.

I na lokální úrovni ale nastaly podstatné změny. Za zmínku stojí zejména schválení čtvrtého dodatku na Floridě, který nově vrací volební právo všem lidem po výkonu trestu, tedy zhruba jeden a půl milionu lidem. Ve státech jako Missouri, Colorado nebo Michigan nebude nadále kreslení volebních okrsků v rukou vládnoucí strany, nýbrž doménou nezávislé komise.

Je pravda, že republikánský vliv v Senátu vzrostl. Republikáni získali v horní komoře nová křesla, což může vzbuzovat iluzi podpory republikánské politiky. Toto „vítězství“ je ale dáno zejména tím, které státy volily senátory. Demokrati obhajovali 26 křesel, v porovnání s devíti republikánskými tak byla jejich pozice podstatně komplikovanější.

Jako ve volbách prezidentských se také setkáváme s paradoxem: 57 % hlasů v senátních volbách bylo ve prospěch demokratů. Jak je tedy možné, že si republikáni v této komoře polepšili? I zde je na vině nedemokratické zastoupení občanů ve vládě. Každý stát má právo na dva senátory, ať už jde o Wyoming s pouhými pěti sty tisíci obyvateli, nebo o čtyřicetimilionovou Californii. Republikáni tedy upevnili svou pozici v Senátu, ačkoliv zůstali o celých dvanáct milionů hlasů (sic!) pozadu za demokratickými kandidáty.

Podpora demokratů se v midtermech projevila dostatečně. Bohužel se však znovu potvrdila role účelově nakreslených volebních obvodů (gerrymandering), potlačování volebních práv a jiných nekalých praktik, které v USA opakovaně vedou k vládě menšiny. Demokraté s tolika překážkami na větší úspěch pravděpodobně vůbec neměli šanci.

Vše nasvědčuje tomu, že tvorba volebních okrsků po sčítání v roce 2020 tuto nedemokratickou vládu menšiny prohloubí – přestože demokraté ovládli sedm guvernérských postů, republikáni stále zůstávají u vlády v polovině států federace. V letošních volbách ale došlo i k obrovské mobilizaci dříve málo zastoupených skupin, které razantně odmítly republikánský status quo. S většinou ve Sněmovně se zvýšila šance, že jejich hlasy tentokrát budou slyšet.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 9.Listopadu 2018, 11:05:49

Bohužel - to vítězství demokratů je skutečně jenom velice relativní.

Za prvé: to že úřadující prezident v polovině svého funkčního období ztratí část voličské podpory je v USA naprosto standardním jevem. A naopak: že se mu vůbec podaří udržet a l e s p o ň jednu z obou parlamentních komor, je jevem značně vzácným. V tomto ohledu nelze popírat, že i D. Trump dosáhl svého relativního úspěchu.

A za druhé: vzhledem k chaotickému a exhibicionistickému způsobu vládnutí D. Trumpa by on za normálních okolností vlastně skutečně m u s e l být smeten "modrou vlnou tsunami". A ten fakt že se to nestalo, je sám o sobě velkou prohrou jak demokratů, tak všech humánně a skutečně demokraticky smýšlejících sil vůbec.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.