Chci přispět X

Volby v USA končí remízou: Demokraté ovládnou Sněmovnu, republikáni udrží Senát

Výsledky amerických voleb mohou obě strany prezentovat jako svůj úspěch: demokraté sice ovládnou Sněmovnu reprezentantů a získají nové guvernéry, republikáni však posílí v Senátu a zůstanou jim některé klíčové státy.

(frak)

07.11.2018 14:29

Foto_think_progress

Deb Haalandová je jednou ze dvou prvních příslušnic původního obyvatelstva zvolených do Kongresu. Původní Američané dostali volební právo teprve v roce 1924. Foto Think Progress

Americké „midtermy“ skončily a obě hlavní strany budou tvrdit, že v nich zvítězily. Tak by bylo možné shrnout výsledky úterního volebního souboje, ve kterém se vládnoucí republikáni a opoziční demokraté utkali o kontrolu obou komor Kongresu a desítek států federace.

Obvykle nepříliš sledované hlasování provázel nebývalý zájem médií a dle očekávání nakonec i samých voličů, kterých na základě odhadů přišlo zhruba o třicet milionů víc než před čtyřmi lety. Přestože se předpokládaná účast stále nevyrovná prezidentským volbám, pořád předčila všechny ostatní volby stejného typu za posledních několik desítek let.

Mimořádný zájem o „midtermy“ podle rozporuplných výsledků projevili příznivci obou stran. A jak tedy zvolili?

1. Sněmovna reprezentantů
Složení nové Sněmovny reprezentantů je hlavním zdrojem optimismu pro demokraty, kterým se v dolní komoře Kongresu poprvé od roku 2010 podařilo vybojovat většinu. Kandidáti Demokratické strany ve sněmovních volbách uspěli dle předpokladů zejména v příměstských oblastech, mezi voliči s vyšším dosaženým vzděláním a nezávislými, kteří přitom před dvěma lety dali přednost Trumpovi.

Skončily tak dva roky prakticky ničím nerušené vlády jedné strany a Donald Trump může očekávat velmi aktivní opozici. Demokraté už dali najevo, že se budou zajímat například o dosud nezveřejněná Trumpova daňová přiznání a samozřejmě se pokusí blokovat problematickou legislativu, ačkoli prezident má možnost v řadě oblastí Sněmovnu obcházet prostřednictvím exekutivních příkazů.

O poslanecká místa se ucházelo rekordní množství žen a rekordní množství jich také bylo zvoleno. Z velké většiny jde o kandidátky Demokratické strany a v řadě případů o příslušnice etnických a náboženských menšin, které dosáhly historického úspěchu.

V poslaneckých lavicích tak zasednou dvě první muslimky – palestinská Američanka Rashida Tlaibová z Michiganu a původem somálská uprchlice Ilhan Omarová z nedaleké Minnesoty. Sharice Davidsová z Kansasu a Deb Haalandová z Nového Mexika budou pro změnu v Kongresu prvními dvěma příslušnicemi původního obyvatelstva a devětadvacetiletá Alexandria Ocasio-Cortezová se stane historicky nejmladší do Kongresu zvolenou ženou.

Žena by měla nakonec po sedmi letech stanout i v čele Sněmovny. Předsednictví se ujme Nancy Pelosiová z Kalifornie, která tento post jako první žena zastávala mezi lety 2007 a 2011.

2. Senát
Jestliže ve Sněmovně dojde k přeskupení sil, vládnoucí republikáni naopak posílí svoji do této chvíle nejtěsnější možnou většinu v horní komoře Kongresu. Volby do třetiny Senátu byly v tomto roce pro demokraty mimořádně obtížné, protože museli obhajovat velkou většinu senátorských křesel včetně mnoha pozic v tradičně republikánských státech, jež před šesti lety získali na vlně Obamova druhého prezidentského vítězství.

A příliš se jim nedařilo. Dosavadní demokratičtí senátoři přesvědčivě prohráli v Severní Dakotě, Missouri nebo v Indianě a citelnou ztrátu představuje těsná porážka na Floridě, kde se senátorem stane končící republikánský guvernér Rick Scott. Ten nad senátorem Billem Nelsonem zvítězil dle floridské tradice posledních dvaceti let nejtěsnějším možným výsledkem a oba kandidáty dělilo méně než půl procenta hlasů.

Novopečeným senátorem za stát Utah se stane Mitt Romney. Přestože je Romney republikán, jeho vítězství bezpochyby nepotěší prezidenta Donalda Trumpa – neúspěšný prezidentský kandidát z roku 2012 patřil mezi Trumpovy největší kritiky a ve stranických primárkách před dvěma lety proti němu vedl hnutí známé jako „Trumpa nikdy!“

V senátních volbách opět uspěl i Trumpův poslední soupeř ze zmíněných primárek, Ted Cruz, který se ovšem v posledních dvou letech k prezidentovi choval přes veškeré urážky cílící na jeho manželku nebo otce loajálně. Cruz čelil v Texasu překvapivě silnému oponentovi, Betovi O’Rourkeovi, jemuž se podařilo objet celý stát a získat vůbec největší prostředky na vedení kampaně. Beto O’Rourke sice prohrál, ale oba soupeře v silně rudém Texasu dělila necelá tři procentní body, což naznačuje možné pokračování jeho politické kariéry na celonárodní úrovni.

3. Guvernéři
Interpretovat boj o vedení jednotlivých států federace bude nejtěžší a obě hlavní strany si připsaly několik velkých vítězství. Ve volbě guvernérů měli republikáni podobný problém jako demokraté v Senátu – tedy že obhajovali neudržitelné množství pozic.

Bylo tedy jasné, že demokratům se podaří získat zpět některé bašty, což se také stalo: demokratický guvernér stane v čele liberálnějších států, jako je Maine, Nové Mexiko a také Michigan a Wisconsin, kde před dvěma lety šokoval svým vítězstvím prezident Donald Trump.

Demokratického guvernéra si kromě toho nově zvolili v Nevadě, v Illinois, a dokonce i v jinak rudém Kansasu. Trump tento stát ovládl před dvěma lety s více než dvacetiprocentním náskokem. Republikánský kandidát na guvernéra Kris Kobach však voliče – a dokonce řadu lokálních republikánských politiků – evidentně odpudil svým napojením na rasistické a ultrapravicové skupiny nebo zákony omezujícími volební právo.

Republikáni na druhou stranu proti předpovědím udrželi dva dost možná nejvýznamnější státy pro vítězství v prezidentských volbách: Floridu a Ohio. V případě Floridy je prohra pro demokraty opět zvláště bolestná – jejich kandidát Andrew Gillum se mohl stát prvním černošským guvernérem tohoto státu a patřil mezi favority progresivní části Demokratické strany.

Zato vítěz, republikán Ron DeSantis, je otevřeným obdivovatelem prezidenta Donalda Trumpa a patří ke krajní pravici republikánské strany. Proslul kritikou vyšetřování údajného ruského vlivu, agresivními zahraničněpolitickými postoji či podporou opětovného zákazu potratů.

Zatímco jiní prezidentští kandidáti v těchto volbách uspěli, Scottu Walkerovi v nich skončila dlouhá politická kariéra. Dvojnásobný guvernér Wisconsinu, jenž jako jeden z prvních Trumpových soupeřů odstoupil z republikánských primárek před dvěma lety, těsně podlehl Tonymu Eversovi. Tomu v kampani pomáhal mimo jiné i Bernie Sanders a Obamův viceprezident Joe Biden.

Oproti tomu v jižanské Georgii se pravděpodobně stane guvernérem muž zodpovědný za možná nejrozsáhlejší systém potlačování voličských práv v celých Spojených státech – státní tajemník Brian Kemp, který s méně než dvouprocentním rozdílem vede nad demokratkou Stacey Abramsovou. Vytrácí se tak naděje, že by právě voliči v Georgii zvolili první afroamerickou guvernérku.

Kempa mimochodem potkala vzhledem k jeho aktivitám paradoxní obtíž, když elektronický systém při pokusu odvolit odmítl jeho voličský průkaz jako „neplatný“. Na rozdíl od těch, jimž upřel volební právo, však Kemp rychle dostal průkaz nový a ještě ke všemu nejspíš dostane příležitost v represivní politice pokračovat z nejvyšší pozice ve státě.

4. Další důležité výsledky
- Demokraté sice na Floridě neuspěli v senátních ani guvernérských volbách, zato ale voliči v referendu odhlasovali obnovení volebního práva pro jeden a půl milionů lidí se záznamem v trestním rejstříku.

- Jared Polis z Demokratické strany se stal vůbec prvním guvernérem otevřeně se hlásícím ke své homosexuální orientaci. Přesvědčivě zvítězil v Coloradu, kde voliče přitáhl třeba na vizi všeobecného zdravotního pojištění a zákaz trestu smrti.

- Rovněž demokratka Janet Millsová je pro změnu první ženou zvolenou do čela státu Maine. Nahradí republikána Paula LePagea, nechvalně proslulého rasistickými poznámkami.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.