Chci přispět X

Americké volby nejsou pro každého

V amerických „midtermech“, volbách části guvernérů, senátorů a všech členů Sněmovny reprezentantů, se rozhoduje také o tom, zda budou některé státy USA pokračovat v praktikách systematického omezování voličských práv.

K americkým volbám neodmyslitelně patří velká mediální publicita, statusy na sociálních sítích a všudypřítomné nálepky s nápisy I Voted! („Volil/a jsem“) na klopách. Americká posedlost volbami ale maskuje praktiky potlačující práva voličů – zejména těch, kteří náleží k etnické menšině. Ty se objevují systematicky, pod zástěrkou legality a s jasným politickým záměrem. V úterních volbách můžou mít tyto zásahy dopad jak na volební výsledky, tak na stav americké demokracie jako takové.

„Midtermy“ – tedy volby, v nichž je voleno všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, třetina senátorů a letos 36 guvernérů a hlasuje se také o různých státních zákonech – jsou často považovány za méně důležité volby než ty prezidentské. Tento rok ale můžou být klíčové pro opoziční demokraty, kteří mají šanci získat většinu v Kongresu i rozhodující guvernérská křesla. V období současné vlády jedné strany demokraté doufají v „modrou vlnu“ – v mobilizaci podpůrců Demokratické strany a odmítnutí republikánů v čele s prezidentem Trumpem.

Volby v USA bohužel nejsou pro každého. Zejména státy amerického Jihu mají bohatou historii potlačování voličských práv. U kořenů těchto praktik stál rasismus. Takzvané Zákony Jima Crowa mimo jiné umožňovaly státům upravovat například povinnou voličskou registraci tak, aby Afroameričanům zabránily volit.

Federální Zákon o voličských právech z roku 1965 rasistické potlačování voličských práv zakázal a u států, které se ho dopouštěly, nařídil přísnější federální dozor nad jejich volebními předpisy. V roce 2013 ale Nejvyšší soud shledal toto opatření protiústavním. Státy argumentovaly, že jde o přežitek minulých dob a že systematické omezování volebních práv občanů již nehrozí. Jak se ukazuje v tomto volebním cyklu, opak je bohužel pravdou.

Jak se (ne)volí v Georgii
Potlačování volebního práva má mnoho podob, počínaje vyžadováním určitých forem průkazů totožnosti a snižováním počtu volebních místností konče. Snad nejtvrdší boj o volební práva se odehrává v jižanské Georgii.

Jen v červnu 2017 bylo ze seznamu voličů vyškrtnuto přes půl milionu jmen – celých osm procent registrovaných voličů v Georgii. Sto tisíc z nich bylo eliminováno kvůli novému pravidlu známému jako use it or lose it („vol, nebo ztratíš hlas“). Podobné zákony, které umožňují odnětí volebního práva lidem, kteří v minulosti k volbám nepřišli, má devět států. Další desetitisíce registrací byly pozastaveny kvůli vynucování takzvané „přesné shody“, kdy i chybějící pomlčka v příjmení nebo úředníkův překlep v databázi může voliče diskvalifikovat z volebního procesu.

KempRepublikánský kandidát na guvernéra Georgie má rád zbraně. Naopak moc nepřeje volebnímu právu menšin. Foto kempforgovernor.com

Georgia také zavřela 214 volebních místností a zrušila v Americe běžnou možnost předčasného hlasování (early voting). Tato opatření komplikují účast ve volbách především těm, kteří žijí v hůře dostupných oblastech nebo pracují na dlouhé směny.

Restriktivní strategii má na svědomí georgijský státní tajemník Brian Kemp. Tvrdí sice, že nevyřazuje z voličského seznamu více lidí než jeho předchůdci, za jeho působení ale bylo vyškrtnuto 1,6 milionu voličů, tedy víc než kdy dřív. To není vše – Kemp je současně republikánským kandidátem na post guvernéra.

Vše naznačuje tomu, že příslušníci etnických menšin, zejména Afroameričané a Hispánci, jsou odejmutím voličského práva ohroženi mnohonásobně víc než bílí občané. Například z 53 tisíc voličů ovlivněných pravidlem „přesné shody“ bylo 80 % příslušníků etnických menšin. Což není náhoda.

Stacey Abrams, demokratická oponentka tajemníka Kempa, sama Afroameričanka, potřebuje k vítězství mobilizovat demokratickou základnu, zejména menšinové voliče. Čistky ve volebních seznamech jsou však nepřehledné a matoucí a ochránci občanských práv varují, že cílení represivní volební politiky na menšiny může jejich příslušníky od voleb odradit, i když oni sami z voličských seznamů vyškrtnuti nebyli. Ve státech jako je Georgia mohou podobné manipulace stát některé kandidáty vítězství ve volbách.

Volební privilegium
Praktiky tohoto typu šíří Amerikou nedemokratické smýšlení o volbách. Pravidlo use it or lose it tvoří z volebního práva privilegium. Opatření zavedená státem Florida, která prakticky znemožňují volit lidem, jež se v minulosti dopustili jakékoliv trestné činnosti, popírají princip zahlazení odsouzení po vykonání trestu. Neuznávání průkazů totožnosti vydávaných kmenovými autoritami ve volebních místnostech v Severní Dakotě vnímají původní Američané žijící v rezervacích jako potlačení svojí identity a občanství.

Výsledky midtermů mimo jiné určí, jak to bude s omezováním volebních práv dál. Například na Floridě se přímo hlasuje o zrušení omezení volebního práva osob s trestní minulostí. V Georgii ovšem existuje reálná možnost, že v čele státu stane politik, který svou kariéru zasvětil represi vůči voličům. Brian Kemp by měl jako guvernér možnost po sčítání lidu v roce 2020 přímo nakreslit hranice volebních okrsků a dále tak ovlivňovat výsledky budoucích voleb.

Bez silných federálních pojistek a s efektivní vládou jedné strany jsou volební práva Američanů v ohrožení. Letošní midtermy ukážou, jestli v USA existuje naděje na naplnění amerického ideálu „jeden člověk – jeden hlas“.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.