Španělsko zavře většinu uhelných dolů. S plánem souhlasí i horníci

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Španělsko zavře do konce letošního roku naprostou většinu svých zbývajících uhelných dolů. Na plánu se vláda shodla také s hornickými odbory. Do uhelných regionů má být podle dohody během následujících deseti let investováno až 250 milionů eur.

Nová vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze postupuje v ekologické politice rychle a zřídila dokonce zvláštní „ministerstvo pro ekologickou transformaci“, které ve své gesci sdružuje otázky životního prostředí, energetiky a dopravy. Jeho vedoucí, socialistka Teresa Riberová, jako jeden z prvních kroků v úřadě zrušila kritizovanou „daň ze slunce“, jež v zemi záměrně překážela rozvoji solárních elektráren.

V příštím měsíci má vláda také představit dlouho očekávaný národní klimatický plán, který Španělsko dosud vůbec nemělo. Jisté již je, že jeho součástí bude úplné ukončení těžby a spalování uhlí, tedy z klimatického hlediska jednoho z nejškodlivějších druhů paliv.

Podle hornických odborů, které s postupem souhlasily, je plán příkladem, jak by měla vypadat spravedlivá transformace energetiky. Pro horníky starší osmačtyřiceti let mají být zajištěny předčasné důchody. Pro ty mladší pro změnu pracovní místa v rekultivacích a napravování ekologických škod, či rekvalifikace na práci v obnovitelné energetice a dalších čistých odvětvích.

„Touto dohodou jsme vyřešili první a nejdůležitější úkol, jenž před námi po nástupu k vládě čekal,“ komentovala schválení plánu ministryně Riberová. „Naším cílem je, aby nikdo nebyl hozen přes palubu, aby nikdo nezůstal na holičkách. Chceme dát uhelným regionům šanci inovovat a dále se rozvíjet. Proto jim nabízíme tento plán ‚spravedlivé transformace‘, který jejich obyvatelům zajistí stabilní a důstojnou práci i do budoucna.“

Model pro ostatní země

Do konce roku se zavíráním dolů postupně ztratí zaměstnání víc než tisíc horníků a dalších zaměstnanců dolů. Většina z nich již v posledních letech nebyla výdělečná a přežívaly díky státní podpoře, umožněné výjimkou Evropské komise.

Podle Monseratt Mirové, generální tajemnice Evropské odborové konfederace, by mohl španělský model inspirovat i další země. „Španělsko může svůj přístup v zahraničí prezentovat jako příklad dobré praxe. Dokazuje, že je možné plnit závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody a přitom neničit lidem živobytí. Není potřeba vybírat si mezi pracovními místy a dobrým životním prostředím. Můžeme mít obojí,“ zdůrazňuje Mirová.

Na předčasný důchod bude mít skrze dohodu nárok až 60% horníků dnes zaměstnaných v deseti posledních soukromých dolech, nacházejících se v Asturii, Aragonii a Kastilii-Leónu.

Uhelný průmysl v těchto oblastech skomíral již dlouho. Na vrcholu, počátkem šedesátých let, zaměstnával víc než sto tisíc lidí. Vlivem rostoucího povědomí o ekologických dopadech těžby i levného uhlí z dovozu ovšem začal upadat. Uhlí sice stále zajišťuje výrobu skoro 20 % španělské elektřiny, převážně se ale vozí ze zahraničí.

„Je to konce dlouhého procesu proměny těchto regionů. A muselo se to udělat citlivě, abychom dali lidem naději tam, kde mnozí ji už ztráceli,“ vysvětluje vládní vyjednavačka Laura Martin-Murillová. Vyjednávání s horníky ve zbývajících státem vlastněných dolech má začít neprodleně. Počítá se, že plán pro ně bude podobný.