Chci přispět X

Červený kříž: změny klimatu se podílí na zhoršení konfliktů po celém světě

„Je zjevné, že některé z násilností, které dnes ve světě pozorujeme, mají přímý vztah k měnícímu se klimatu,“ varoval při návštěvě Austrálie prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže, Peter Maurer.

(josp)

23.10.2018 06:30

Foto_twitter_pmaurericrc

„Je zcela zjevné, že některé z násilností, jež dnes ve světě pozorujeme, mají přímou souvislost s měnícím se klimatem a změnami v rozvrstvení srážek," upozorňuje Maurer. Foto Twitter, @PMauerICRC

Změny klimatu již dnes zhoršují ozbrojené konflikty po celém světě a vlády musí jednat, aby jejich dopady zmírnily, uvedl během své návštěvy v Austrálii pro tamní redakci deníku The Guardian prezident Mezinárodního výboru Červeného kříže, Peter Maurer. Podle šéfa jedné z největších humanitárních organizací se musí pracovníci pomáhající lidem postiženým hladem či násilím v různých částech s důsledky oteplování planety potýkat mnohem dříve, než se čekalo.

„Když vezmu v úvahu naši práci v subsaharské Africe, v Somálsku i v dalších částech světa, dospívám nutně k závěru, že měnící se klima má již dnes důsledky. Nutí lidi opouštět své domovy, zhoršuje úrodnost půdy, posouvá hranice mezi oblastmi tradičně obydlenými zemědělci a pastevci a tak podobně,“ vysvětlil Maurer.

Nedostatek vody vede k migraci
Konkrétně podle něj lidi k migraci nutí zejména změny v četnosti, intenzitě a načasování srážek. „Je zcela zjevné, že některé z násilností, jež dnes ve světě pozorujeme, mají přímou souvislost s měnícím se klimatem a změnami v rozvrstvení srážek.“

Modely snažící se odhadnout dopady oteplování na lidské populace počítají, že do poloviny století by mohly změny klimatu donutit k migraci desítky milionů lidí. Všechny se shodují, že vážnost důsledků bude odviset od toho, jak moc se planeta oteplí, respektive jakou rychlostí se podaří omezit emise.

Nedávná zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) uvádí, že při omezení oteplení na jeden a půl stupně Celsia bude oproti dvěma stupňům o deset milionů méně lidí postiženo nárůstem hladiny moří a počet lidí zasažených akutním nedostatkem pitné vody bude nižší o polovinu. Podle studie z roku 2016 zvyšuje každý stupeň nárůstu v průměrných teplotách migraci do okolních států u zemí závislých na zemědělství zhruba o pět procent.

„Když populace migrují, snadno to vede ke vzniku politického napětí,“ dodává Maurer. „Již dnes to můžeme pozorovat kupříkladu ve Středoafrické republice či v Mali.“

Podle Francesca Roccy z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a půlměsíce změna klimatu ztěžuje práci humanitárních organizací po celém světě. „Polovinu naší práce vykonáváme již dnes v reakci na meteorologické katastrofy. Obtížné klimatické podmínky zhoršují i tu ostatní. Těžko si představit, jaká rizika budou hrozit lidem ve světě o jeden a půl či dva stupně teplejším než byl dříve.“

Složitý vztah
Jako nejčastější příklad vztahu změn klimatu k válečným konfliktům bývá uváděna Sýrie. Vzpouře proti Asadově diktatuře zde předcházelo dlouholeté sucho, jež vyhnalo množství lidí z venkova na chudá předměstí. Vztah mezi suchem a válkou v daném případě dokládá obsáhlá studie, publikovaná před třemi lety v časopise Nature. Někteří vědci jsou ovšem k jejím závěrům kritičtí a odmítají dělat mezi změnami klimatu a válkami příliš snadné rovnítko.

Klíčová je podle nich zprostředkující role politiky a sociálních institucí. V případě Sýrii nebyla válka nutným důsledkem sucha, přispěly úsporná opatření Asadovy vlády vedoucí k nárůstu cen a následně zejména brutální postup vůči demonstrantům, kdy se původně nenásilné povstání proměnilo v ozbrojenou revoluci, Důsledky změn klimatu, jako jsou zhoršující se sucha, se ovšem s ozbrojenými konflikty prolínají nejen v Sýrii, nýbrž také v dalších státech subsaharské Afriky i arabského světa.

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.