Téměř polovině poslankyním či politickým pracovnicím v parlamentech evropských zemí bylo v souvislosti s jejich prací vyhrožováno smrtí, znásilněním či bitím. Výjimkou nejsou ani výhrůžky únosem či zabitím jejich dětí. K tomuto závěru došla nová studie publikovaná tento týden Meziparlamentární unií, organizací sdružující poslance parlamentů z celého světa, společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy.

Podle pozorovatelů studie odhaluje, jak neobyčejně rozšířené je sexuální obtěžování a násilí na ženách zaměstnaných v evropských parlamentech — ať už jde o samotné političky či asistentky a pracovnice sekretariátů. Až pětaosmdesát procent z nich se setkalo s psychologickým násilím. Osmašedesát procent uvádí, že bylo v minulosti terčem nevhodných poznámek týkajících se jejich vzhledu či založených na stereotypních představách o genderových rolích. Čtvrtina se podle vlastních slov stala obětí sexuálního násilí.

Nejčastěji trpí sexuálním násilím mladší ženy ve věku do čtyřiceti let. Devětačtyřicet procent žen zaměstnaných v administrativních aparátech parlamentů uvádí, že byly přímo v práci někým obtěžovány. V sedmdesáti procentech těchto případů byl pachatelem politik mužského pohlaví.

Problém pro demokracii

„Jako ženu i poslankyni mne hluboce trápí, že problém sexuálního obtěžování je v parlamentech ještě horší, než jsme tušili,“ komentuje výsledky šetření předsedkyně Meziparlamentární unie Gabriela Cuevas, která v mexickém Kongresu zastupuje vládní levicové Hnutí národní obrody (MORENA).

„Sexuální obtěžování není jen závažným porušováním ženských práv, je to také problém pro demokracii. Je třeba si uvědomit, že omezuje svobodu v rozhodování a jednání žen, které v parlamentech působí,“ upozorňuje.

Zpráva se zakládá na rozhovorech se 123 ženami z pětačtyřiceti evropských zemí. Jednaosmdesát z nich byly poslankyně, dvaačtyřicet zaměstnankyně sekretariátů a parlamentních administrativních orgánů.