Volby, láska, roboti

Vzedmutí lásky a dalších emocí, silná slova, střet pořádku a anarchie. Dojmy z předvolební kampaně v Praze shrnuje Filip Outrata.

Parlamentní volby jsou něco jako ples v opeře, konkurs na vstupenky do uzavřené společnosti několika stovek vyvolených. Volby komunální naproti tomu připomínají spíš lidovou maškarní veselici. Zapojí se do ní ne snad úplně všichni, ale přesto kdekdo, od těch nejmenších vísek po čtvrti velkých měst. Právě proto kampaň k místním volbám říká docela dost o tom, jací jsou ti, kteří zase jednou po čtyřech letech v této veselici účinkují.

Viděno z Prahy, jedním ze základních rysů této kampaně je náhlé vzedmutí lásky ke svému bydlišti. Milujeme Prahu. Milujeme Jedničku, Dvojku, Šestku... zvláště ódéeska v této disciplíně letos vyniká. Ale není zdaleka sama. Topka se také snaží (www.milujemeprahu2), starostové nezaostávají. Bez emocí to zkrátka nejde. Protože třeba Čtyřka samozřejmě není pouhé číslo, ale srdeční záležitost.

Jiným způsobem, jak rozpohybovat kýžené emoce, jsou silná slova. Nakopneme Prahu. Ještě přitvrdíme. To vám garantuju! Jasně! Vykřičníky musí být, sdělení stačí co nejjednodušší, někdy dokonce žádné. Důležitější je, že se dají na pochod pocity. Ne že by žádné myšlenky a konkrétní body nebyly. Ale jaksi ustupují do pozadí a je pak o to těžší je racionálně obhájit (tak jako návrh ČSSD na hromadnou dopravu v Praze zdarma na plakátech s Jakubem Landovským pod úderným Jasně!).

40371524_1932260543463812_599820276267483136_oKdo nenasadí emoce, nemá v zápolení plakátů a hesel šanci. Foto FB

Člověk nemusí být marketingový specialista, aby pochopil, že právě tohle je principem, který nakonec hraje rozhodující roli. Politické schopnosti a zkušenosti, stejně jako talent nebo zajímavé knihy a myšlenky, se samy neprodají. Je potřeba je správně zabalit, udělat z nich zboží lákavé na pohled, něčím upoutat. A je napůl vyhráno.

O tom, kdo v této disciplíně dostává nejvíc na frak, podle mě výmluvně svědčí třeba kampaň Zelených v Praze. Plakáty s nijak nápaditým a nijak vtipným kvízem s odpověďmi za A, za B (chybné) a za Z (to je vždy ta správná, zelená odpověď) podle mě nemůžou zaujmout a oslovit nikoho ničím. Ale třeba se pletu.

Babišovo hnutí dalo na tuto kampaň skoro tolik jako všechny ostatní strany dohromady. To pochopitelně vyvolává oprávněný dojem, že takové volby nejsou férové. Je ovšem otázka, jak zastropovat výdaje na volby do více než šesti tisíc zastupitelstev různé velikosti. Takže nerovnost v penězích na kampaň bude asi komunální volby provázet i nadále. A ten nejsilnější toho bude využívat.

Díval jsem se na anonistické bilboardy a plakáty a uvědomil si, že všichni kandidáti (i kandidátky) jsou oblečení zcela uniformně, do bílé košile (u žen blůzy). Připomínají armádu robotů a robotek nebo klonových vojáků z Hvězdných válek. Zajímalo by mě, jestli tahle uniformita, armádní sjednocenost vizáže, přijde ještě někomu hrozivá, nebo spíš naopak působí uklidňujícím dojmem, dojmem dobře zorganizovaného vojska těch, kteří – na rozdíl od ostatních – umějí makat.

V této kampani jde totiž také o střet pořádku a anarchie, jak hlásá kampaň pražské ODS zaměřená proti pirátům. Nebo o střet schopného manažera a úspěšného byznysmena a „aktivistů“, kteří pochopitelně nemají o Praze co rozhodovat, jak zase přesvědčuje pražský lídr ANO Petr Stuchlík a míří tím na Prahu sobě Jana Čižinského, na piráty, na kdekoho jiného. ČSSD na Praze 1 zase bojuje mimo jiné proti turistům, kterým Jednička nepatří. A je proti nim tudíž třeba přitvrdit.

Když ještě na chvilku zůstaneme u hvězdné ságy George Lucase (mimochodem, zhruba týden po volbách se bude v Praze konat koncertní provedení hudby ze Star Wars a plakáty na tuto akci s bílými vojáky se místy líbezně překrývají s plakáty s bílou armádou ANO), je nástup Impéria s jeho efektivní a zcela uniformní vojenskou mašinerií odpovědí na korupci, rozvrácenost a celkovou neakceschopnost demokratické republiky. Nic, co bychom neznali.

Dovětek. Na Praze 4 zřejmě někdo v době kampaně přešel od slov k činům a z laviček u Vltavy v Podolí uřezal prostřední část i okraje, čímž z každé lavičky vznikly dvě malá sedátka pro jednu osobu. Pokud by si nějaký živel, turista nebo anarchista na té lavičce chtěl lehnout, má zkrátka smůlu.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Martin Profant - Praha 7

Kvíz zelených Čtvrtek, 4.Října 2018, 08:50:53

Vzhledem k tomu, že v Praze patřím do docela široké cílové skupiny (bílý zaměstnaný heterosexuál přes padesát s vyšším než základním vzděláním) hlásím, že mě jako mainstreamového voliče kampań Zelených oslovila. Po přečtení správného zetka: "Vyjednáme s developery to nejlepší pro Prahu" jsem se pevně rozhodl, že tuhle stranu volit nebudu.

Filip Outrata - Praha

M. Profantovi Čtvrtek, 4.Října 2018, 09:37:2

Dík za malé potvrzení mého dojmu, zase jsem teď okolo těch kvízových plakátů šel a uvědomil si, jak jsou přihlouplé a nenápadité. A nejsou už ani radikální a zajímavé, ta kapitulace před developery oděná do realistického hávu bije do očí. To jen skutečná marketingová sebevražda.

Ivo Horák - Praha 3

Čtvrtek, 4.Října 2018, 10:36:48

Potenciál spojenectví mezi ochránci přírody na jedné straně a měst (v tom památek, urbanismu atd.) na straně druhé Zelení, žel, většinou nepochopili. Výsledky anket Novinek aj. k jednotlivým developerským a památkovým kauzám ukazují, že nesouhlas s většinou projektů bývá procentuálně vůbec nejjednoznačnější odpověďí ze všech. Pouze komunisté se v kampaní "vám nevadí? - nám ano" postavili, aspoň formálně, na stranu obyvatel. Ani 96% hlasů v anketě proti návrhu primátorky Krnáčové na vyšachování NPÚ z rozhodování naše politické strany v Praze neosvítilo. Možná je to i v důsledku jejich předběžné opatrnosti, neboť se už chystají na to "být taky Krnáčovou". Ale Zelení?

Škoda, že po vzoru SZ nevznikla celostátní strana, která by hájila český (sic!) charakter našich sídel a stranila místním patriotům proti ochotným ničitelům čehokoli kdekoli, jen když je to lukrativní.

Pavel Krupička - Praha 5

Čtvrtek, 4.Října 2018, 15:04:48

Tak ty bílé košile ANO mají asi evokovat anděly, kteří se snesli z nebes aby nás zachránili před....paní Krnáčovou?....:-)...no to je jedno, já myslím že ten mobil na Vůdce v kombinaci se žranicí na tzv. sousedských večeřích u určitého, bohužel celkem početného, typu voliče celkem zabere. Mimochodem jsem si vzpomněl, jak mi před lety jedna známá z Brazílie vyprávěla, že tam politici před volbami vozí do chudinských čtvrtí náklaďáky plné jídla. Myslím, že v tomto jsme pozadu, v některých lokalitách by to možná ocenili, tak snad po nějaké té příští hospodářské krizi...

Filip Outrata - Praha

Také se obávám, Pátek, 5.Října 2018, 09:40:11

že spojení velkých peněz, profi grafiky a jednoduchých, ale promyšlených hesel typu "uděláme Prahu bohatší" zabere. A na stáncích ANO je vždycky něco na zub.

Filip Outrata - Praha

Také se obávám, Pátek, 5.Října 2018, 09:40:12

že spojení velkých peněz, profi grafiky a jednoduchých, ale promyšlených hesel typu "uděláme Prahu bohatší" zabere. A na stáncích ANO je vždycky něco na zub.

Ivo Horák - Praha 3

Volební příspěvek Pátek, 5.Října 2018, 10:51:37

Pamatuji si, že když se nedostalo Občanské hnutí do PS, bědovali jeho členové v narážce na (zajímavý) předvolební motiv osmiveslice "To byla ta voda, samá voda". To ta dětská (a michelangelovská) ručka, toužící po dotyku, to se ODS teda povedlo. Takhle mluvili samozřejmě po volbách.

Dnes oceňujeme kampaň favorizovaných stran už před volbami? Nevím, fotografie na plakátech ČSSD jsou podle mne daleko kvalitnější a profesionálnější, než na jaké narazíme na materiálech jiných stran, a sliby mají sociální demokraté taky hezké. Obojí přitom bude nejspíš bez efektu. Samozřejmě proto, že ČSSD se přeprofilovává problematicky a nevěrohodně, což některým jejím voličům (vím o čem mluvím) působí bolest a omezení, či zrušení dřívější podpory. Strany se ovšem drží nálepka "looser" a image partaje pro sociálně slabé, jichž za konjunktury (přece) ubylo. K setrvalosti takového vnímání přispívá i časté prorokování porážky sociálních demokratů, ať už se za ním skrývá jakýkoli záměr.

Voliči se rozhodují většinou poměrně triviálně. A la: Co říkal ten můj syn, než letěl do Ameriky? Nebo: Ta ódéeska by chtěla zpátky, to je jasný, ale to prrr... Případně: Jsou to všechno lumpové (bafuňáři), Piráti jsou aspoň naše generace.

Ony se ty volby (a vlastně celá demokracie) podobají krátké zastávce při jízdě po dálnici ekonomického života. Na odpočívadlo odbočuje auto, jehož šofér jede za obchodem, další, jeho osádka je na výletě, a ještě jiné, v něm míří na návštěvu tchyně. Nový BMW, starší VW a zkorodovaná Felicie. Někdo z vystupujících má rád pstruha s citrónem, jiný švestkové knedlíky, další restovaná drůbeží játra a guláš, slečna špagety se sýrem. Všichni však zamíří do McDonalda, KFC nebo do nového Burger Kinga. Je tu ještě jedna možnost, zůstat v autě a vytáhnout něco z tašky.

Tu slečnu nechám moudře prohlásit: "Člověk to jejich stejný a nezdravý jídlo nezmění. Jako zákazník, jako brigádník ani jako vedoucí týdle franšízy. Ach jo!"

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.