Chci přispět X

Mítink ČMKOS: odboráři požadují kratší pracovní dobu a růst mezd

Českomoravská konfederace odborových svazů v úterý představila své aktuální požadavky. Patří mezi ně o půl hodiny kratší pracovní doba při zachování mzdy, bezpečnost pracovišť i zvýšení minimální mzdy na 13 700 korun.

(jk)

12.09.2018 11:10

St_edul_

Odborový předák Josef Středula ujistil, že při prosazování požadavků ve firmách bude ČMKOS přihlížet k aktuální situaci a perspektivě podniku. Foto Jan Kašpárek, DR

Související

Na úterním mítinku v Praze se setkalo na třináct set odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů, aby manifestovali za své současné požadavky. Chtějí usilovat o sedmi- až devítiprocentní růst mezd v příštím roce, zvýšení minimální mzdy, uzákonění pěti týdnů dovolené i zkrácení pracovní doby o půl hodiny se zachováním plné mzdy. Zaměstnavatelé sdružení v Hospodářské komoře požadavky odmítají.

Minimální mzda by podle odborářů měla růst směrem k polovině mzdy průměrné. V příštím roce tak požadují její navýšení na 13 700 korun. „Zaměstnanci mají za svou práci dostat takovou mzdu, která jim zajistí důstojný život. Člověk tráví v práci téměř třetinu života, často bohužel i víc. Je proto dobré dostat spravedlivou odměnu,“ okomentovala to na mítinku místopředsedkyně Konfederace Radka Sokolová. Krom minimální mzdy odbory požadují i setrvalý růst veškerých mezd, a to v meziroční výši sedmi až devíti procent.

Odboráři se vyjádřili i k aktuálně projednávané karenční době. Dagmar Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče se jednoznačně vyjádřila za její zrušení. „Když první tři dny nemoci nevyležíte, doplatí na to váš zdravotní stav a zaděláváte si na chronické problémy. Zdravotníci od začátku říkají, že je zavedení karenční doby nesmysl. Jedná se o takové trestání zaměstnance za to, že je nemocný,“ rozhořčila se Žitníková. Odpověděl jí aplaus publika.

K tématu vlivu práce na zdraví Středula uvedl, že v České republice pracuje na dva miliony lidí v rizikových podmínkách. Devět tisíc pracujících pak tráví čas na pracovištích, která jsou prokazatelně karcinogenní. Nejvíce rizikových pracovišť se nachází v Moravskoslezském kraji, který vede i v počtu nemocí z povolání.

Vystoupil i předseda největšího odborového svazu KOVO Jaroslav Souček. Ten podpořil požadavek Konfederace na zvýšení minimální mzdy a ocenil snahu většiny zaměstnavatelů s odbory seriózně jednat. O to ostřeji ale zkritizoval především nadnárodní korporace, které nechtějí zaměstnancům platit víc než zákonné minimum. „Pokládají nás ve špatném slova smyslu za domorodce, které je možné vyždímat stejně, jako to dělali ve svých zámořských koloniích,“ prohlásil Souček.

Činnost odborů na mítinku ocenila levicová ekonomka Ilona Švihlíková. „Hrozí ale jedno velké nebezpečí, když se objeví úspěch, vždy se najde někdo, kdo se vás podle rčení ‚divide et impera‘ pokusí rozdělit. Nenechme se rozdělit, to je přesně to, na co někdo čeká,“ upozornila a vyzvala odboráře k jednotě a odvážnému postupu.

Odborářské požadavky naopak zpochybnil v odpovědi Hospodářským novinám mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. „V současnosti, kdy zaměstnavatelé trpí zoufalým nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, by přijetí jejich požadavků vedlo k odmítání zakázek a tlumení našeho růstu, což by se opět promítlo do mezd,“ varuje.

Středula s ním nesouhlasí. „Naše požadavky se samozřejmě budou přizpůsobovat. Už teď vycházíme ze situace jednotlivých podniků a snažíme se je nepoškodit,“ uvedl s tím, že například zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně se Konfederaci podařilo zavést v sedmasedmdesáti procentech podniků, s nimiž začala jednat, aniž by se kdekoli snížila mzda.

ČMKOS roste, s ní i platy
Českomoravská konfederace odborových svazů sdružuje devětadvacet profesních organizací napříč odvětvími a disponuje členskou základnou zhruba tří set tisíc členů. Za poslední čtyři roky se organizace rozrostla o téměř padesát tisíc členů a čtyři sta místních skupin. Středula sdělil, že na pracovištích, kde Konfederace působí, se od roku 2015 podařilo pro zaměstnance vybojovat průměrně o téměř 170 hodin kratší pracovní dobu ročně a také o 140 tisíc korun vyšší roční mzdu.

Odboráři se poslední roky věnují především kampani Konec levné práce. V jejím rámci se jim zatím podařilo vymoci na vládě o osm procent vyšší částku na platy ve veřejném sektoru a narovnání růstu platů s ostatními profesemi například pro nepedagogické pracovníky ve školství.

Konfederace původně požadovala po vládě ještě víc. „V podstatě od začátku jsme usilovali o kompromis. S jeho podobou jsme velmi spokojeni,“ sdělil tehdy Deníku Referendum Středula.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.