Vážený pane Kaisere,

dotklo se Vás, že jsem kriticky reagoval na Váš komentář v LN z 2. dubna 2010 k nástupu Jiřího Pernese do čela Ústavu pro studium totalitních režimů, který jste nazval Nepřátelské převzetí. Ano, napsal jsem Vám, že jste zaujatý, že nevíte, o čem píšete a že se jen pokouším domyslet si, kdo manipuluje Váš úsudek. Nejste pro mě cizí člověk, v archivu ČSDS jste na můj pokyn dostal pro rešerše ke knize o Václavu Havlovi k dispozici bez omezení úplně všechno, až na mou vlastní korespondenci s Václavem Havlem.

Proto jsem Vám v bezprostřední reakci na Váš komentář napsal, že je mi zatěžko srdečně Vás pozdravit a že lituji, že jsem Vám při studiu pomáhal tak ochotně; nevěda, jak lacino novinaříte. 

Teď, po pěti dnech, po obdržení Vašich řádek, jsem si Váš komentář vytiskl z internetu a několikrát jsem si ho znovu přečetl. Je to ještě horší, než jak jsem to vnímal v pátek v noci, když jsem Vám napsal své mínění soukromě.

Je to zaujaté od nadpisu až po podpásovku o „údajném (Pernesově) patronovi Paroubkovi" v poslední větě. Kdybych se měl vyjádřit expresivně: čiší z toho totální poplatnost vidění těch, kteří z pozadí dirigovali a na veřejnosti provozovali šest týdnů trvající špinavou kampaň proti Jiřímu Pernesovi.

Už ten slovník: ... „spustil čistku", „totální válka", „prozatímní vrchol". Pokusil jste se ověřit u Pernese, zda „uzavřel kompromis", o němž píšete jako o hotové věci, abyste pak mohl v závěru psát o jeho „volném vztahu k dohodám" po Paroubkově způsobu?

Jiří Gruša, jeden z mých letitých přátel, jehož si hluboce vážím pro jeho brilantní intelekt hodný obdivu, zmínil politické tlaky a byrokratické struktury, aniž zdálky věděl, o čem mluví. Ale Vy jste v blízkosti, na místě. U koho jste si ověřoval tvrzení svých informátorů, „lidí od Žáčka", jak mi dnes píšete, a „jednoho politika", který byl údajně prostředníkem mezi starým a novým ředitelem? Stálo Vám za to zeptat se Pernese, jak to bylo, než jste sepsal svůj sloupek?

Zamyslel jste se nad tím, co byste dělal, kdybyste se ocitl v čele instituce, jejíž někteří pracovníci proti Vám vedli tak ostouzející kampaň? Nechal byste si vést kancelář člověkem, pod jehož vedením z této kanceláře proti Vám štvali? Nepojistil byste se, že byste odvolal vedoucího hospodáře, abyste měl jistotu, že se do auditu nebude manipulovat s účetnictvím? Musel byste být blázen a sebevrah, kdybyste to neudělal. A jakkoli to mohlo být od Pernese už jen gesto: byl odvolán vedoucí oddělení odpovídající za digitalizaci v situaci, kdy byly digitalizovány dva miliony stran písemností, ale na webové stránce ústavu je z toho zveřejněn zlomek. Měl Pernes převzít odpovědnost, že se bude pokračovat v digitalizaci a výsledky budou možná putovat do soukromých rukou k eventuálnímu použití v politických šarvátkách jedné strany?

Jiří Pernes, jakkoli je mírný člověk, na můj vkus až příliš velký dobrák, není naštěstí takový blázen, aby byl komukoli slíbil, že udělá z Pavla Žáčka ředitele Archivu bezpečnostních složek, jak si to přáli a jak za to lobbovali bratři Patrik a Marek Bendovi. Stálo Vám jako novináři za to ověřit si u něho správnost „informace", kterou jste získal?

Udělal jste si jako novinář, který si troufá dělat smrtelně vážné závěry o „nepřátelském převzetí", čas na to aspoň si přečíst na serveru www.euro.cz informace o při nejmenším nejasných okolnostech připravované směny tří lukrativních budov za problematickou budovu v Modřanech? Víte vůbec o tom článku? Slyšel jste o tom, že zmínění dva pánové lobbovali také za to, aby Pernes nestál v cestě právě oné transakci?

V dopise z 2. března 2010 jsem si dovolil doporučit Radě ÚSTR, aby dementovala pověsti o nekalém pozadí této záležitosti, a tak učinila přítrž těmto pověstem. Neučinila tak. Dotkl jsem se té věci ve svém otevřeném dopisu Pavlu Žáčkovi. Proč na to nikdo nereagoval? Ani Patrik Benda, když mi napsal 25. března 2010 svůj otevřený dopis, se o tom jediným slovem nezmínil, aby mě ujistil, že v té věci je vše v pořádku, a uklidnil mé občanské svědomí, nebo aby mi vyčinil, že jsem naletěl pomluvám a bona fide je svými naivními dotazy rozšiřuji.

Nic z toho Vás nezajímalo. Jste přece velkorysý! Vždyť jste v onom komentáři dokonce napsal, že Pernes „třeba ústav glajchšaltovat nechce". O tom, že někteří lidé z ODS jednali jako by ústav byl jejich doména (ne-li pašalík), o tom Vám Vaši „lidé od Žáčka" či „jeden politik" přirozeně nic neprozradili. Takže Vás nic takového nemohlo napadnout ani ve snu.

Vážený pane Kaisere, jděte s takovou novinařinou k šípku!

prof. PhDr. Vilém Prečan, člen Vědecké rady ÚSTR

7. dubna 2010

P.S. Dodatek z 8. dubna 2010, 16.00 hod.

„Čistka“, dokonce „masová čistka ve vedení ústavu“, jak píše v dnešních Hospodářských novinách pan Leschtina, nezahrnula pět pracovníků, ale jen čtyři. Nebyl odvolán vedoucí odboru informatiky a digitalizace, jak jsem se na základě některých tiskových zpráv z 2. dubna domníval. Vedoucí tohoto odboru a také jemu podřízený vedoucí oddělení digitalistiky Mgr. Juraj Kalina, který mě na můj omyl upozornil a jemuž děkuji, ve funkcích zůstali; rád se jim omlouvám. Mýlil jsem se i v počtu digitalizovaných stran písemností: je jich už deset milionů. Kolik z nich skončilo na soukromých elektronických nosičích, aniž na tom měl jmenovaný vedoucí oddělení jakýkoli podíl, to ví jen Pavel Žáček a Pánbůh.

Vilém Prečan