Padouch, nebo hrdina

Ústav pro studium totalitních režimů se postupem času sám stal předmětem vnějšího zkoumání. V současnosti nejvíce připomíná rodinu před rozvodem.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v létě 2007 a od podzimu téhož roku z něj začaly unikat bulvární drby. Ten nemá rád toho, ten chce odejít, ten už odešel, ten byl odejit.

Dělo se něco, co se asi může stát v rodině, která po dlouholetém snažení vyhraje v loterii a neví, jak se o výhru podělit a co si s ní počít. Vznik ÚSTR odpracoval zakládající ředitel Pavel Žáček s několika spolupracovníky. Mezi jeho více méně nuceným odchodem z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (to bylo za vlády Miloše Zemana a ministra vnitra Václava Grulicha) a vznikem ÚSTR uplynulo osm let.

Nebylo to ale jen osobní vítězství. Vznik ÚSTR byl velkým vítězstvím široké rodiny české pravice – od té konzervativní, po tu liberální, od Václava Bendy po Martina M. Šimečku – určitým završením pohybu počínajícího v jednadevadesátém roce u tzv. velkého lustračního zákona. Na příkladu ÚSTR je přitom dobře viditelná jak uzavřenost prostředí české pravice, tak jeho diverzita.

Drby z ÚSTR začaly unikat na podzim 2007 a jen o něco později se na české pravici začala otevírat debata nad otázkou dalšího směřování této instituce i o lidech v ní. Debatu kritickými články začal redaktor Lidových novin Petr Zídek, který předtím patřil mezi zastánce vzniku ÚSTR.

Podobně či stejně jako Zídek postupně začínali argumentovat historici, kteří z ÚSTR kvůli osobním sporům s Pavlem Žáčkem odešli (za všechny jmenujme Petra Blažka). Veřejně se kriticky začali vyslovovat i další historici a publicisté (v poslední době Jiří Suk, Michal Kopeček, Jakub Jareš, Tomáš Zahradníček). Pozici zásadního zastánce Pavla Žáčka coby ředitele ÚSTR naopak nikdy neopustil novinář a bývalý redaktor českého vysílání BBC Adam Drda anebo celá redakce časopisu Respekt (zmiňme Jaroslava Spurného).

V podobném rozporu jako mediální debata se ocitla i Rada ÚSTR, orgán, který mj. volí ředitele této instituce. Od chvíle, kdy Rada získala zákonem stanovených sedm členů (Naděžda Kavalírová a Čestmír Čejka za Konfederaci politických vězňů, Patrik Benda za ODS, novinářka Petruška Šustrová za disent, bývalý senátor Petr Zahradníček za KDU-ČSL, děkan Filozofické fakulty UK v Praze Michal Stehlík za lidovce a akademickou sféru a konzervativní politolog a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala za akademickou sféru), probíhala všechna klíčová hlasování v poměru čtyři ku třem ve prospěch Pavla Žáčka.

Senátem s většinou občanských demokratů navolená Rada byla skoro dva roky politicky paralyzována. Změna na postu ředitele se stala možnou až ve chvíli, kdy se Petr Fiala přiklonil ke skupině Žáčkových odpůrců. Byl to jeho hlas, kterým byl ředitelem ÚSTR zvolen Jiří Pernes.

Zastánci Pavla Žáčka v politice, publicistice i samotném Ústavu se pokusili několikrát jeho pozici uhájit i po zvolení nového ředitele. Během posledních pár týdnů vzniklo několik účelových petic, k prohlášení na podporu Pavla Žáčka byla zmanipulována jedna mezinárodní konference. Jeden člen Vědecké rady ÚSTR poslal řediteli otevřený dopis s řadou výtek a konstatováním, že z Vědecké rady neodchází (historik Vilém Prečan). Dva členové Vědecké rady na svou funkci rezignovali (spisovatel a diplomat Jiří Gruša a vojenský historik Eduard Stehlík) a prý budou rezignovat i další.

Sledujeme v těchto dnech přeskupování prostoru na celé české pravici. Nejde jen o odchod technologů moci z KDU-ČSL a rozkol v ODS, ale i o další mocenské pozice, mj. o post ředitele ÚSTR a s tím i kvazi-razítko na interpretaci soudobých dějin. Konzervativní a technokratická linka české pravice je dnes výrazně oslabená a s ní i její politika trvalého odmítání společenského dialogu. Záleží na české občanské pravici, zda dokáže uvolněný prostor obsadit a využít k všestrannému rozvoji dialogu – ostatně tomu jedinému, co snad může navrátit důvěru veřejnosti v politiku jako celek. Zatím poslední drby z ÚSTR občanskou pravici vyzývají k rychlému konání.

31. března – v poslední funkční den končícího ředitele Pavla Žáčka – rozeslal tiskový mluvčí ÚSTR všem (slovy všem) zaměstnancům ÚSTR i podřízeného Archivu bezpečnostních složek e-mail, ve kterém je vyzývá, aby vyjádřili svůj nesouhlas s postupem odborové organizace při vyjednávání o kolektivní smlouvě („Vyzývám Tě k rezignaci… Vyzývám též ostatní zaměstnance, kteří se cítí pobouřeni Tvým chováním, aby se k této výzvě přidali.“). Kontext viz zpráva Zlatý padák pro vedení ÚSTR? Žáček se nechtěl o odměnách bavit.

Tezi, že za vším stojí spory v rodině, potvrdila v debatě s Monikou Pajerovou v Ozvěnách dne Českého rozhlasu 1 i členka Rady ÚSTR Petruška Šustrová. K rezignaci Jiřího Gruši na místo ve Vědecké radě ÚSTR řekla: „Myslím si, že kdyby pan Gruša nebyl exmanžel zaměstnankyně Ústavu, která má vůči panu Pernesovi velký odpor a vleklý spor s ním vede, tak že by možná uvažoval trochu jinak.“ Rodina před rozvodem.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 2.Dubna 2010, 11:10:5

Ta rozhlasová debata Šustrová - Pajerová opravdu stojí za slyšení.

František Kostlán - Praha

Bohužel nemohu souhlasit. Sobota, 3.Dubna 2010, 20:39:7

Byla to právě Petruška Šustrová, která v té rozhlasové diskusi vystupovala bulvárním způsobem - Jiřího Grušu představila jako slabocha, který se neumí sám rozhodnout, co je správné a co nikoli, pouze poslechl bývalou ženu. To je v rovině bulvární pomluvy a u osobnosti natolik silné, jako je Gruša, obzvlášť.
O tom, že Jiří Gruša coby člen vědecké rady ústavu dostal od Pernese jakýsi podrobný dotazník k vyplnění, přitom o dotazníku (metodě) napsal za komunismu román, neřekla Petruška ani slovo. Dohromady mi z toho vychází, že se jí v tomto případě nedá příliš věřit.
Právě tak Šustrová nedokázala odpovědět na některé věcné a faktické věci, které zmínila Monika Pajerová.
Co se týče ústavu samého, je vítězstvím slušných, antikomunisticky zaměřených lidí, včetně Vladimíra Špidly, například. Pravice či levice má pro věc samu až druhotný význam. Již ÚDV sice de facto zlikvidovala ČSSD, ovšem nikoli za Špidlovy účasti. (A nikoli za účasti dalších antikomunistů z řad ČSSD.)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.