Je britská Labour Party antisemitská?

Přední židovské noviny v Británii společně varovaly, že Corbynův nástup k moci představuje „existenční hrozbu“ pro místní židovskou komunitu. Je to zatím poslední vrchol dlouhého sporu o údajný vzestup antisemitismu v Labouristické straně.

Přední židovské noviny v Británii se tento týden odhodlaly k neobvyklému gestu. Tradiční konkurenti Jewish Chronicle, Jewish News a Jewish Telegraph totiž ve čtvrtek otiskly stejnou titulní stránku, ve které se ostře pustily do vedení Labouristické strany v čele s jejím předsedou, Jeremym Corbynem. Corbynovo případné zvolení předsedou vlády podle názoru trojice židovských periodik představuje „existenční hrozbu“ pro fungování židovské komunity a sám Corbyn je podle nich zosobněním „pohrdání Židy a Izraelem“.

„Kdysi proti-rasistická Labouristická strana je dnes tak prolezlá institucionálním antisemitismem pod vedením Jeremyho Corbyna, že ji židovská komunita považuje za hrozbu pro naši budoucnost v této zemi,“ píše se dále v publikovaném textu.

Foto_gloucestershire_live Už nejméně dva roky musí Jeremy Corbyn řešit otázku antisemitismu v Labouristické straně. Obviněním z antisemitismu přitom čelí i on sám. Foto Gloucestershire Live

Společná titulní stránka bezprostředně reaguje na rozhodnutí vedení Labour Party přijmout definici antisemitismu, která plně neodpovídá formulaci vypracované Mezinárodní aliancí pro připomínání holocaustu (IHRA). V dlouhodobém hledisku však představuje zatím poslední vyvrcholení nejméně dvou let hádek a konfliktů o údajnou toleranci antisemitských postojů ve straně pod Corbynovým vedením.

Co všechno je „antisemitismus“?
Nejprve k tématu posledního vývoje, který vedl k tak ostrému stanovisku britských židovských médií. Vedení Labour Party se začátkem července rozhodlo do svého etického kodexu zařadit kapitolu o antisemitismu, jež by měla usnadnit pozastavování členství a vylučování provinilců.

Definice toho, co je možné považovat za antisemitské chování, z větší části vychází ze zmíněné formulace IHRA, akceptované mimo jiné vládou Velké Británie a dalších 31 zemí. Labouristický výkonný výbor nicméně vypustil několik „současných příkladů“ tohoto chování, protože se domníval, že mohou ohrožovat svobodu slova. Zmizelo tak kupříkladu, že za antisemitismus je možné považovat „srovnávání současné politiky Státu Izrael k politice Třetí říše“ nebo tvrzení, „že sama existence Státu Izrael stojí na rasismu“.

„Nemůže být antisemitské upozornit na to, že některé klíčové aspekty izraelské politiky, jež můžeme pozorovat od jeho založení, jsou v konečném důsledku diskriminační na základě rasy a etnicity,“ vysvětloval jeden z členů výkonného výboru Jon Lansman. Vedení Labouristické strany se domnívalo, že takto formulovaná definice antisemitismu by mohla být zneužívána k potlačování jakékoli kritiky izraelské vlády. Vyvolalo tím ale odpor mnoha britských židovských organizací a vlastních členů. Kromě židovských periodik hromadně zareagovalo třeba 68 britských rabínů.

„Vedení Labour Party se rozhodlo ignorovat ty, kteří nejlépe rozumí otázce antisemitismu, tedy samy příslušníky židovské komunity. Mimořádně arogantně a urážlivě se rozhodlo, že ví, co je pro naši komunitu nejlepší,“ stojí v otevřeném dopisu desítek rabínů. „Labouristická strana nemá žádné právo přepisovat definici antisemitismu, kterou přijalo Královské státní zastupitelství, policejní komora, skotský a velšský parlament, Národní studentské odbory, na 124 místních zastupitelstev [...] a především drtivá většina Židů v Británii a po celém světě.“

Problém ve straně
Současný boj o stranou akceptovanou definici toho, co je a není možné považovat za antisemitismus, na první pohled působí spíše jako akademická diskuze. Formulace IHRA má v Británii a ve světě dlouhou řadu odpůrců, kteří poukazují na její jednotlivé nedostatky. Reakce ze strany velkého množství představitelů britské židovské komunity by bezpochyby nebyly tak vyhrocené, kdyby jim nepředcházely dlouhé měsíce a vlastně roky obvinění z antisemitismu týkající se Labour Party.

Na jednu stranu nelze zastřít, že obvinění vůči Corbynovi jako takovému mají často politické pozadí a slouží k pokusu o jeho diskreditaci. V průzkumech se propadající Konzervativní strana zvedá toto téma při každé příležitosti a se stejnou oblibou jej využívají kritici Corbynova vedení z blairovského křídla strany, kterým se dlouhodobě nedaří nenáviděného předsedu svrhnout. Představitelé těch nejhlasitějších židovských organizací, jako je Board of Deputies (BoD) a Jewish Leadership Council (JLC), často vyjadřovali sympatie k pravicové politice a předseda BoD Jonathan Arkush neváhal hlasitě gratulovat k vítězství americkému prezidentu Donaldu Trumpovi.

Na druhou stranu není pochyb o tom, že se vyloženě antisemitské incidenty v Labouristické straně vyskytují a není jich málo. V březnu letošního roku sám Jeremy Corbyn spočítal, že se od jeho nástupu na pozici předsedy objevilo na tři sta stížností na antisemitské chování členů strany a 150 lidí bylo buď vyloučeno, nebo muselo rezignovat. Kritici přitom tvrdí, že jsou to výrazně podhodnocené statistiky.

Jen tento týden muselo být pozastaveno členství ve straně radnímu z městečka Bognor Regis, sdílejícímu šílené konspirace o „židovském rituálu“ a přinejmenším hraničních výroků se opakovaně dopouštělo několik předních labouristů včetně bývalého starosty Londýna Kena Livingstonea a poslankyně Naz Shahové.

Ne náhodou poslankyně Luciana Bergerová z Židovského labouristického hnutí tvrdí, že „v roce 2018 je antisemitismus v Labouristické straně častější, nápadnější a zhoubnější“ a popsala, že sama dostává nadávky kvůli své účasti na demonstraci proti antisemitismu. Podobnou zkušenost s nadávkami a otevřenými výhružkami od vlastních členů popisují i další labourističtí zákonodárci židovského původu či vyznání.

Corbynovo selhání
Z antisemitismu bývá občas obviňován i sám Jeremy Corbyn – naposledy toto přesvědčení otevřeně vyjádřila dlouholetá poslankyně a několikanásobná ministryně z Blairových dob, Margaret Hodgeová. Důkazů pro to je pomálu a zpravidla jsou postaveny na incidentu z roku 2012, kdy Corbyn na sociálních sítích pochválil grafiti velmi se podobající vyobrazením světového židovského spiknutí. Předseda labouristů se později opakovaně omluvil, graffiti odsoudil a zapřísahal se, že nebude tolerovat žádné projevy antisemitismu ve straně.

Zdá se ale, že Corbyn na celou kauzu nedokázal najít uspokojivou odpověď, která by přesvědčivě uklidnila stále nervóznější Židy v Labouristické straně i v Británii jako takové. „Jeremy byl vždycky přesvědčeným odpůrcem antisemitismu,“ domnívá se Corbynova blízká spojenkyně a stínová ministryně obchodu, Rebecca Long-Baileyová. „Ale obvinění byla až příliš často shazována ze stolu jako záležitost jednotlivců, když bylo zapotřebí se vší vážností vykořenit příčinu problému.“

Nepřijetí plné definice antisemitismu podle IHRA je jistě legitimní, v kontextu četných obvinění a vzrůstajícího pocitu ohrožení britských a labouristických Židů se však jedná o další politický přešlap. Jak upozorňuje Corbynův stínový ministr dopravy, řešení přitom bylo nasnadě: nikoli definici zkracovat, ale naopak ji rozšířit, aby se předešlo jejímu zneužití na potírání legitimní kritiky Izraele.

Burden dokonce navrhl i konkrétní úpravu, tedy přidat ke stávající definici dvě věty: „Bez dalšího důkazu napovídajícího antisemitskému úmyslu není projevem antisemitismu kritizovat vládu Izraele. Bez dalšího důkazu napovídajícího antisemitskému úmyslu není projevem antisemitismu posuzovat vládu Izraele na základě stejných kritérií jako jiné liberální demokracie, ani projevovat zvláštní zájem o politiku nebo jednání izraelské vlády.“

Jelikož ji ale výkonný výbor ani neprojednal, kauza pokračuje dál. A Corbynovi kritici všech politických zabarvení mají v ruce zas o něco větší hůl, kterou mohou nepohodlného předsedu labouristů bít.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Britská debata o antisemitismu Neděle, 29.Července 2018, 10:35:18

je o dost nuancovanější než ta naše. U nás je to polarizováno do polohy, že buď je každá kritika Izraele antisemitská nebo není antisemitská žádná kritika Izraele či sionismu.

Zde v DR vládne ten druhý názor, kritickou pozornost nevzbudilo ani citování Protokolů sionských mudrců v diskusi. (Autor byl později z diskusí vyloučen, ale z jiných důvodů.

Dle zmiňované definice IHRA by neobstály ani některé články v DR.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Problémy s diferenciací Neděle, 29.Července 2018, 11:20:22

Nutno ovšem zaznamenat, že je to zcela obecný fenomén. Lidská mysl nemá principiálně schopnost diferencovat.

Například pro Čechy je invaze vojsk Varšavské smlouvy v osmašedesátém dodnes emocionálně spojena výhradně s Rusy. Vina se tedy nevidí v tehdejším režimu a v tehdejší ideologii, nýbrž stále jsou tím vinni "Rusáci".

A stejně tak řáděním nacistického režimu jsou v očích Čechů stále vinni "Němci"; zcela bez ohledu na to, že ve skutečnosti prvními obětmi toho režimu byli - zase Němci!

Samozřejmě, je to poněkud jiný případ nežli je antisemitismus nebo rasismus; ale na straně druhé se jedná o to samé generalizování. Když se tedy řekne, že za agresivní akty izraelské administrativy vůči arabsko-palestinskému obyvatelstvu nesou vinu "ti Židé". A to zcela bez ohledu na to, že i uvnitř izraelské populace je celá řada takových, kteří se staví na obranu práv Palestinců.

A pak je skutečně už velice obtížné odlišit mezi tím, co je výplodem této "obyčejné" generalizace, a co už je ryzím antisemitismem.

Zdeněk Jehlička - Praha

IHRA-problém definice Neděle, 29.Července 2018, 20:48:58

Je třeba oddělit pracovní - právně nezávaznou definici antisemitismu od IHRA a dovětek z její tiskové zprávy, ve kterém byla pod tlakem Izraele tato definice rozšířena o již uvedené příklady a kde se žongluje s antisemitismem jako s kritikou Izraele (coby "židovské komunity").

Toto účelové rozšíření je pak manipulativně vydáváno za oficiální definici IHRA, u nás například Federací židovských obcí či Hatefree. V Británii zase slouží vládě k diskriminaci zastánců palestinské kauzy a uvnitř Labour jako klacek na Corbyna.

Zdeněk Jehlička - Praha

witch-hunt Neděle, 29.Července 2018, 21:43:11

Obviňování samotného Corbyna či předních corbynovských labouristů z antisemitismu (Ken Livingstone), a to i židovského původu (Jackie Walkerová, Moshe Machover) se ukázalo jako účelové a muselo být částečně staženo. Livingstone sice stranu (zatím) opustit, ale vyloučený Machover byl pod tlakem členské základny přijat zpět. Na obranu Corbyna a proti izraelskému lobbingu ve straně se na minulém sjezdu ustanovila Jewish Voice for Labour. O tom, že izraelský tlak na britské poslance není z říše spiknutí, vypovídá velmi dobře investigativní dokument Al Jazeery The Lobby (jeden si až říká, jak to chodí v parlamentu českém...)

Na druhé straně, s jedním vykřičeným antisemitou nemají očividně problém se sejít přední stranické kritičky Corbynova "antisemitismu" Jess Phillipsová či Luciana Bergerová.

Pro úplnost je třeba dodat, že proti definicím z tiskové zprávy IHRA, které mají vládě sloužit ke kriminalizaci projevů za práva Palestinců se v Británii podepisuje v židovské komunitě petice, stejně jako je sesbíráno již více než 500 podpisů britských židů proti čtvrtečním článkům osočujícím z antisemitismu Corbynovu Labour Party.


Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.