Chci přispět X

Britskou vládu opouští zastánci brexitu. Někteří žádají hlavu premiérky

Britskou vládu opustilo několik vlivných zastánců co nejtvrdšího brexitu včetně ministra zahraničí Borise Johnsona. Nelíbí se jim nové návrhy premiérky Mayové ve vztahu k Evropské unii, radikálnější hlasy požadují rovnou její svržení.

(frak)

11.07.2018 00:59

Foto_new_statesman

Mezi odcházejícími členy vlády je i ministr zahraničí Boris Johnson, o němž se spekuluje, že by mohl chtít Mayovou v premiérském křesle nahradit. Foto New Statesman

Vláda konzervativní britské premiérky Theresy Mayové se otřásla. Od pondělí z ní postupně odešlo několik významných zastánci odchodu Spojeného království z Evropské unie. První svou rezignaci oznámil právě „ministr pro brexit“ David Davis, následoval jeho první náměstek Steve Baker a také ministr zahraničí a bývalý starosta Londýna Boris Johnson, jehož podpora vystoupení z EU byla v referendu před dvěma lety považována za jeden z rozhodujících momentů. Odcházející ministry v úterý doplnili dva vysoce postavení funkcionáři Konzervativní strany, Maria Caulfieldová a Ben Bradley.

Zatímco Davis volil smířlivější slova a odmítl připustit, že by snad uvažoval o svržení premiérky Mayové, Boris Johnson se vyjádřil o poznání příkřeji. V rezignačním dopisu varoval před tím, že se z Británie při současném vývoji stane „kolonie" Evropské unie. „Podstatou brexitu měly být nové příležitosti a naděje do budoucnosti,“ píše v dopise nyní již bývalý ministr zahraničí. „Tento sen nyní umírá, je udušen nedostatkem sebevědomí.“

Příliš měkký návrh
Série rezignací reaguje konkrétně na návrh o víkendu představený premiérkou Mayovou, který počítá s mírnější podobou brexitu, než by si největší zastánci – řečeno Johnsonovými slovy – „snu o vystoupení“ představovali. Jeho součástí je mimo jiné „zóna volného obchodu“ mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, v jejímž rámci by se obě strany řídily evropskými pravidly týkajícími se průmyslového zboží a zemědělských produktů. Britský parlament by měl sice svrchované právo tento model opustit, v představeném návrhu se však přiznává, že „by to nebylo bez následků“. Návrh zatím nepočítá s volným pohybem osob a služeb ani s placením příspěvků do unijního rozpočtu, i když také to by se v průběhu vyjednávání s EU mohlo změnit.

Kritici v premiérčině Konzervativní straně to považují bezmála za vlastizradu a mezi některými poslanci se v posledních dnech ozývaly hlasy na odvolání Mayové z čela strany i kabinetu. „Je načase, abychom měli za premiéra skutečného zastánce brexitu,“ prohlásila například Andrea Jenkynsová. „Zkrátka někoho, kdo opravdu věří v brexit a je připraven dát lidem to, co pro co hlasovali v referendu.“ Do konzervativní premiérky si kopnul dokonce i americký prezident Donald Trump, který těsně před čtvrteční návštěvou Británie označil tamní politickou situaci za „zmatek“ a naopak pochválil svého „přítele“ Borise Johnsona.

Může Mayová padnout?
Ačkoli se spekuluje o tom, že právě Johnson by si mohl přát Mayovou nahradit, zatím nevypadá pravděpodobně, že v dolní komoře britského parlamentu najde potřebnou nadpoloviční podporu konzervativních poslanců. Zaprvé proto, že se k rezignacím zatím nepřidali všichni důležití příznivci brexitu včetně vlivného ministra životního prostředí Michaela Govea. A zadruhé – kompromisní návrh předsedkyně vlády pro změnu utišil druhou rebelující skupinu v Konzervativní straně, která by si naopak přála co zachování co nejtěsnějšího svazku mezi Británií a Evropskou unií.

„Vzbuzuje ve mně podezření, že si všichni odpůrci brexitu nemohou vynachválit Mayovou, když ji ještě před pár týdny proklínali. Teď jsou zticha a bojím se, že to je proto, že dostali, co chtěli,“ postěžoval si konzervativní poslanec Richard Drax.

Měsíce složitých vyjednávání
Pokud se Mayové podaří v premiérském křesle přežít stávající revoltu, stále bude mít před sebou několik měsíců složitých vyjednávání s Evropskou unií o konkrétní podobě brexitu. Británie z EU oficiálně vystoupí k 29. březnu a obecně se má za to, že by k dohodě mělo dojít nejpozději do říjnového summitu zbývajících členských států unie.

Možných komplikací na cestě k dosažení konečné dohody je přitom bezpočet. V prvé řadě dosud není znám postoj evropských vyjednavačů k novému návrhu britské premiérky. Zástupci Evropské unie zatím dávali najevo, že přistoupí jedině na setrvání Británie v Evropském hospodářském prostoru, což by znamenalo respektování všech společných pravidel včetně volného pohybu osob, zboží a služeb (v rámci tohoto modelu funguje kupříkladu Norsko), anebo na plnohodnotné vystoupení. Pak by ale došlo třeba na obnovení hraničních kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Další překážka: britský parlament
I když se podaří dosáhnout kompromisu, výslednou dohodu bude ještě muset schválit britský parlament, což se může rovněž zkomplikovat. Příliš tvrdý návrh totiž kromě části konzervativců nepodpoří opoziční labouristé, liberální demokraté a skotští či waleští nacionalisté, zatímco proti „měkkému“ návrhu se postaví hlavní „brexitáři“ z Konzervativní strany.

Ve vzduchu tak stále visí možnost, že Británie na konci března vystoupí z Evropské unie bez jakékoli dohody. Podle pozorovatelů by to vedlo především k chaosu, nejistotě a velkým ztrátám pro ostrovní hospodářství kvůli okamžitému zavedení cel a již ohlášenému úprku velkých zahraničních investorů. „Brexit bez dohody je nejhorší řešení úplně pro všechny,“ prohlásil v úterý hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. „Znamenalo by to obrovský ekonomický problém pro Británii, ale i pro Evropskou unii.“

Zatím spíše nepravděpodobnou alternativou je, že by se země uchýlila k druhému hlasování o brexitu. Místopředseda opozičních labouristů Tom Watson to nedávno zmínil jako jediné možné řešení zablokovaného parlamentu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.