Labouristé vyhráli komunální volby v Británii. Ale méně, než se čekalo

Místní volby ve Spojeném království přinesly zejména potvrzení stávajících trendů. Opoziční labouristé mírně posílili a uspěli v Londýně, nedokázali však uspět v periferních oblastech, které podporovaly vystoupení z Evropské unie.

(frak)

04.05.2018 15:58

Foto_wmc

Theresa Mayová je na své premiérské adrese na Downing Street číslo 10 (viz snímek) zřejmě v bezpečí i po komunálních volbách. Foto WmC

Největší test od předčasných voleb v roce 2017. Tak o volbách do místních zastupitelstev v anglické části Spojeného království psali analytici, a to jak z hlediska konzervativní premiérky Theresy Mayové, tak vůdce opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Z výsledků se zdá, že testem těsně prošli oba dva. Konzervativci i labouristé totiž dosáhli několika úspěchů; zatímco Labour Party dle očekávání posílila v Londýně, Konzervativní strana ovládla městská zastupitelstva v těch částech země, které hlasovaly pro odchod z Evropské unie.

V celkovém počtu získali labouristé o několik stovek zastupitelů více, ani jedna ze stran si však nemůže připsat přesvědčivé vítězství. Je to dobrá zpráva zejména pro Mayovou, jejíž koalice visí v britské dolní sněmovně na vlásku, a jejíž vlastní pozice uvnitř Konzervativní strany je opakovaně zpochybňována už od překvapivě slabého výsledku před rokem.

Skutečným poraženým včerejšího dne se tak stala protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), na jejíž úkor hlavní strany dosáhly většiny zisků a rychle mizí z britské volební mapy. Relativní úspěch oproti tomu zaznamenala tradičně třetí Liberální strana, není tedy přímo ohrožena na životě, jak někteří očekávali po problémech z posledních let.

„Nerealistická očekávání“
Opoziční labouristé si s místními volbami spojovali značné naděje, měly být totiž signálem jejich síly v případných parlamentních volbách, které mohou být díky nestabilitě vládnoucí koalice vypsány prakticky kdykoli. Příliš velká očekávání v pátek zkritizoval sám předseda nejsilnější levicové strany Jeremy Corbyn, podle něhož je úmyslně vyšponovali konzervativci, aby tak zakryli vlastní ztráty.

„Toryové nadsadili naše naděje hlavně v Londýně na zcela nerealistickou úroveň. Jenom to ukazuje, jak moc velké mají obavy. A měli by mít. Poprvé za čtyřicet let jsme málem vyhráli ve Wandsworthu,“ pochvaloval si Corbyn těsnou prohru v tradičně konzervativním městském obvodu na jihozápadě Londýna.

Labour Party v hlavním městě skutečně posílila; podle starosty Sadiqa Khana dosáhla dokonce „nejlepšího výsledku od roku 1971“. Podařilo se jí uspět také v jiných velkých městech, jako je Plymouth, kde opět získala většinu v zastupitelstvu, ve Velkém Manchesteru pak Konzervativní straně vyrvala i poslední pravicový obvod Trafford a oblast zcela ovládla.

Rozdělená země
Velkou ránu pro levici ovšem představovaly výsledky v londýnském obvodu Barnet, který proti očekáváním znovu ovládli konzervativci. Většina pozorovatelů i samotných politiků to dává za vinu vyostřeným debatám o údajné bagatelizaci antisemitismu částí vedení strany včetně samotného Corbyna. Barnet je obvodem s vůbec nejvyšším zastoupením židovské komunity v celé Anglii.

„Strávil jsem nespočet hodin rozhovory s židovskými voliči, kteří podporují nebo podporovali Labour Party. S lidmi upřímně věřícími v ty samé hodnoty a souhlasícími s naším volebním manifestem,“ popsal pro stanici BBC 4 Adam Langleben, jeden z neúspěšných labouristických zastupitelů v Barnetu. „Říkali mi, že prostě nemohou volit stranu, která jim připadá jako nepřátelsky naladěná nebo dokonce nebezpečná pro židovskou komunitu. A Labour Party dnes příliš mnoho příslušníků židovské komunity považuje za rasistickou.“

Labouristé ztráceli také ve středně malých a menších městech. Zejména v těch oblastech, které před dvěma lety hlasovaly pro odchod z Evropské unie. Právě tady naopak nejvíce posilovali konzervativci. Potvrzuje se tak politické rozdělení Anglie mezi centrálními, ekonomicky úspěšnými oblastmi s mladší populací, jež mají tendenci volit doleva a podporovaly setrvání v EU, a zklamanou periferií s velkým zastoupením osob v důchodovém věku, která nyní častěji podporuje konzervativce.

Třetí vzadu
Z menších stran se mohli radovat Liberální demokraté, jimž se v čele s novým předsedou Vincem Cablem podařilo získat navíc několik desítek zastupitelů. Za jejich největší úspěch je možné považovat „dobytí“ bohatého obvodu Richmond na jihozápadě Londýna, kde se zjevně vyplatila dlouhodobá sázka na tvrdé jádro zastánců setrvání v Evropské unii. V celkových číslech jsou však liberálové stále hluboko pod úrovní období před rokem 2010, kdy se poškodili vstupem do pravicové koalice s tehdejším konzervativním premiérem Davidem Cameronem.

Několik nových zastupitelů si rovněž připsali spíše marginální Zelení, kteří na pozici čtvrté nejsilnější strany vystřídali skomírající UKIP. Strana, jež byla nejviditelnějším odpůrcem setrvání v Evropské unii a v dřívějších dobách úspěšně kandidovala jak do lokálních, tak do evropských voleb, přišla o téměř všechny svoje zástupce a prakticky se propadla do bezvýznamnosti. Důvodem je ztráta smyslu jejich existence po odhlasování Brexitu, ale i odchod charismatického předsedy Nigela Faragea. Od té doby ve vedení UKIP zavládl chaos.

Současný předseda strany Paul Oakley po neúspěšných volbách alespoň získal značnou mediální pozornost, když UKIP přirovnal k epidemii moru.

„Jsme jako Černá smrt ve středověku,“ prohlásil Oakley. „Ta se objevila, vyvolala rozruch a pak dřímala. A to je přesně to, co se děje s námi. Náš čas ještě nadejde, protože zrazují ideu Brexitu.“

Další informace


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.