Kontroverzní setkání Trumpa s Putinem: málo konkrétních závěrů, hodně kritiky

V Helsinkách se uskutečnil summit mezi americkým a ruským prezidentem. Přestože se veřejnost o obsahu jednání zatím dozvěděla jen málo, Donald Trump musí doma čelit ostré kritice za výroky vyvracející ruské vměšování do amerických voleb.

(frak)

17.07.2018 18:02

Bill_bramhall

Donald Trump se stal po summitu opět terčem kritiky pro příliš vstřícné výroky vůči ruskému prezidentovi Putinovi. Karikatura Bill Bramhall, NY Daily News

Ve finských Helsinkách se v pondělí uskutečnilo setkání ruského prezidenta Vladimíra Putina a jeho amerického protějšku, Donalda Trumpa. Nejvyšší představitelé jaderných supervelmocí se tímto způsobem setkali poprvé od roku 2010, přičemž jednodenní summit od počátku provázely kontroverze vzhledem k napjatým vztahům a obviněním z ruského vměšování do posledních voleb v roce 2016.

„Naše vztahy ještě nikdy nebyly horší, než právě nyní,“ popsal situaci Donald Trump na společné tiskové konferenci s Vladimírem Putinem. „Ale to se zhruba před čtyřmi hodinami [tj. na začátku summitu] změnilo. Upřímně tomu věřím.“

Summitu se vedle Trumpa zúčastnil jeho nový bezpečnostní poradce John Bolton nebo rovněž nedávno jmenovaný ministr zahraničí Mike Pompeo. Hlavní součástí setkání však bylo nakonec více než dvouhodinové jednání obou prezidentů „mezi čtyřma očima“, tedy pouze v doprovodu překladatelů.

O čem se (ne)mluvilo
Přestože se podle amerického prezidenta diskutovalo „o všem, od obchodu, přes armádu a jaderné zbraně, až po Čínu“, veřejnost se o případných ujednáních v těchto oblastech dozvěděla velmi málo. Zvláštní pozornost před summitem věnovali analytici možné dohodě o Sýrii, kde měli Američané dlouho zájem na svržení diktátora Bašára Asada, zatímco ruská intervence jej před třemi lety zachránila. Vzhledem k poslednímu vývoji na izraelsko-syrské hranici a izraelskému bombardování íránských cílů se spekulovalo, že by mohl Trump vyměnit uznání Asada za ruský tlak na stažení íránských jednotek ze Sýrie.

„Co se Sýrie týče, otázka dosažení míru a národního smíření v této zemi by mohla být prvním příkladem naší úspěšné spolupráce,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci.

Ani jedna strana nespecifikovala, jak by taková spolupráce měla v nejbližší budoucnosti vypadat. Trump pouze zdůraznil, že došlo k dohodě na ochraně Izraele před dopady syrského konfliktu a Putin přislíbil respektování izraelské okupace části Golanských výšin, v posledních týdnech ohrožených postupující Asadovou ofenzivou. Vůbec žádnou pozornost pak oba státníci na tiskové konferenci nevěnovali několika dalším výbušným tématům, od ruské anexe Krymu a jeho roli ve válce na Ukrajině, po otravy nervovým plynem novičok ve Velké Británii, z nichž je obviňováno právě Rusko.

Obrana Putina
Z toho, co se naopak na tiskové konferenci diskutovalo, vzbudily největší zájem Trumpovy odpovědi týkající se ruského vměšování do amerických voleb. Politici včetně samotných členů Trumpovy administrativy vyzývali k zaujetí sebevědomého postoje a k ostré kritice vměšování, jehož se podle amerických zpravodajských služeb Rusko dopustilo. Stal se ale pravý opak; Donald Trump totiž otevřeně zpochybnil závěry vlastních tajných služeb a jejich ředitele Dana Coatse, který přitom před setkáním prohlásil, že pokusy ovlivnit volby pokračují i v současnosti.

„Dan Coast a někteří další za mnou přišli s tím, že si myslí, že to udělalo Rusko. Teď tady mám prezidenta Putina a ten mě ujistil, že to Rusko nedělalo. Nevidím žádný důvod, který by k tomu mělo mít,“ řekl americký prezident s tím, že ujištění jeho protějšku bylo „mimořádně silné“. Trump místo toho zopakoval, že se podle něj měly tajné služby mnohem více zabývat e-maily jeho protikandidátky Hillary Clintonové a pochválil se za nečekané vítězství před dvěma lety.

Kritické reakce
Trumpovy výroky týkající se ruského vměšování se spolu s tvrzením, že obě země nesou „stejnou míru viny“ za mimořádně špatné vzájemné vztahy, vyvolaly pobouření na americké politické scéně. Zástupci opoziční Demokratické strany a řada komentátorů liberálních médií zcela otevřeně mluvili o „vlastizradě“, neobvyklou míru kritiky si však americký prezident vysloužil také od mnoha republikánů a vlivných konzervativců v médiích.

Například jindy loajální šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan se nechal slyšet, že „není nejmenších pochyb o ruském vměšování v našich volbách a pokračujících pokusech podkopat demokracii po celém světě“. „Prezident musí pochopit, že Rusko není naším spojencem,“ dodal.

Podle Newta Gingriche, bývalého šéfa Sněmovny a Trumpova předního podporovatele, se jednalo o „vůbec největší chybu [jeho] prezidentství“, která musí být „okamžitě napravena“. Ještě mnohem ostřejší slova volil republikánský senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta John McCain, podle něhož bylo setkání s Putinem „jedním z nejostudnějších vystoupení amerického prezidenta v nedávné historii“.

Také Trumpem jmenovaný ředitel zpravodajských služeb Dan Coats po summitu zopakoval závěry v rozporu s prezidentovými prohlášeními: „V našem posudku o vměšování Rusů do voleb v roce 2016 a jejich pokračujícím a všudypřítomném úsilí podkopat naši demokracii jsme se vyjádřili jasně,“ prohlásil. Nyní se spekuluje o jeho možné rezignaci.

Dopady summitu
Vzhledem ke skromnému množství zveřejněných informací dosud není možné předpovědět, jaké dopady bude mít summit mezi Trumpem a Putinem na mezinárodním poli. V Evropě setkání posiluje nervozitu z mimořádně kritického vztahu amerického prezidenta vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci v kontrastu s vřelým postojem vůči Rusku nebo Severní Koreji. Řada evropských zemí z toho vyvozuje potřebu větší bezpečnostní a hospodářské nezávislosti na Spojených státech.

„Už se nemůžeme plně spoléhat na Bílý dům,“ formuloval toto stanovisko v pondělí německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Je především potřeba ještě posílit vazby uvnitř Evropy jako takové.“

Nadějná očekávání si se schůzkou spojuje Izrael kvůli poskytnutým bezpečnostním zárukám a pozitivní globální implikace by bezpochyby mělo prodloužení smlouvy START mezi Ruskem a Spojenými státy o postupném snižování jaderného arzenálu. Ačkoli toto téma nebylo podstatnou součástí tiskové konference, ruský prezident Putin naznačil svou ochotu smlouvu prodloužit o dalších pět let v navazujícím rozhovoru pro stanici Fox News.

Nejisté jsou i dopady schůzky přímo na americkou politiku. Ostré odsouzení části republikánů by ale mohlo vést k dalšímu zásahu Kongresu do podoby rusko-amerických vztahů například formou nových sankcí, jak to již navrhuje republikánský senátor Patrick Toomey z Pensylvánie. Pro opoziční demokraty je pak spojení mezi Trumpem a Putinem klíčovou součástí kampaně před podzimními volbami do obou komor Kongresu a vlídná slova na adresu ruského prezidenta jim v úsilí o vylíčení Trumpa jako nepřátelského špeha dodávají další munici.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.