Ve finských Helsinkách se v pondělí uskutečnilo setkání ruského prezidenta Vladimíra Putina a jeho amerického protějšku, Donalda Trumpa. Nejvyšší představitelé jaderných supervelmocí se tímto způsobem setkali poprvé od roku 2010, přičemž jednodenní summit od počátku provázely kontroverze vzhledem k napjatým vztahům a obviněním z ruského vměšování do posledních voleb v roce 2016.

„Naše vztahy ještě nikdy nebyly horší, než právě nyní,“ popsal situaci Donald Trump na společné tiskové konferenci s Vladimírem Putinem. „Ale to se zhruba před čtyřmi hodinami [tj. na začátku summitu] změnilo. Upřímně tomu věřím.“

Summitu se vedle Trumpa zúčastnil jeho nový bezpečnostní poradce John Bolton nebo rovněž nedávno jmenovaný ministr zahraničí Mike Pompeo. Hlavní součástí setkání však bylo nakonec více než dvouhodinové jednání obou prezidentů „mezi čtyřma očima“, tedy pouze v doprovodu překladatelů.

O čem se (ne)mluvilo

Přestože se podle amerického prezidenta diskutovalo „o všem, od obchodu, přes armádu a jaderné zbraně, až po Čínu“, veřejnost se o případných ujednáních v těchto oblastech dozvěděla velmi málo. Zvláštní pozornost před summitem věnovali analytici možné dohodě o Sýrii, kde měli Američané dlouho zájem na svržení diktátora Bašára Asada, zatímco ruská intervence jej před třemi lety zachránila. Vzhledem k poslednímu vývoji na izraelsko-syrské hranici a izraelskému bombardování íránských cílů se spekulovalo, že by mohl Trump vyměnit uznání Asada za ruský tlak na stažení íránských jednotek ze Sýrie.

„Co se Sýrie týče, otázka dosažení míru a národního smíření v této zemi by mohla být prvním příkladem naší úspěšné spolupráce,“ prohlásil ruský prezident na tiskové konferenci.