Trumpova „nulová tolerance“ rozděluje rodiny. Čeká se na zásah Kongresu

František Kalenda

Tisíce dětí oddělených od rodin a umístěných do detenčních ústavů. Takové jsou následky Trumpovy „nulové tolerance“ k nelegálním imigrantům do Spojených států, kterou začínají kritizovat už i významní členové vládní Republikánské strany

1 995. Právě tolik dětí bylo podle údajů ministerstva vnitřní bezpečnosti mezi 19. dubnem a 31. květnem při pokusu překročit americkou hranici odebráno rodinným příslušníkům a umístěno do detenčních ústavů. Je to výsledek nové politiky „nulové tolerance“ vůči nelegálním přistěhovalcům, kterou počátkem dubna zavedla vláda prezidenta Donalda Trumpa.

V posledních dnech se proti této praxi zvedá rostoucí odpor nejen ze strany opozičních demokratů, ale i náboženských představitelů nebo důležitých republikánských zákonodárců. Mezi kritiky násilného rozdělování imigrantských rodin se zařadila i bývalá první dáma Laura Bushová nebo sama manželka současného prezidenta Melanie Trumpová.

Donald Trump se nicméně zatím ustoupit nechystá. Přestože je politika „nulové tolerance“ výlučně v gesci vlády, prezident ve veřejných vystoupeních obviňuje z nečinnosti Demokratickou stranu a tvrdí, že je potřeba změna legislativy. Podle analytiků se tak snaží opozici dotlačit k přijetí přísnějšího imigračního zákona, který by zahrnoval financování opakovaně slibované zdi na hranici s Mexikem.

Zákon a praxe

„Nenávidím, že jsou děti odebírány jejich rodičům. Demokraté musí změnit svůj zákon. Je to jejich zákon. Je to zákon demokratů a my ho můžeme změnit ještě dnes večer, můžeme ho změnit hned teď,“ tvrdil minulý týden Donald Trump televizi Fox News.

Americký prezident od té doby mnohokrát zopakoval, že je iniciativa v rukou zákonodárců. Za rozdělování rodin jsou podle něj zákony schválené v době, kdy vládla opozice. Jedná se přitom o prokazatelně nepravdivá tvrzení. Odebírání dětí osobám zadrženým při pokusu překročit hranici ve skutečnosti započalo zavedením politiky „nulové tolerance“, kterou letos v dubnu oznámil ministr spravedlnosti Jeff Sessions.

„Pokud neoprávněně překročíte hranici, pak vás budeme [trestně] stíhat. Je to prosté,“ prohlásil Sessions. „Pokud budete přes hranice pašovat nelegální migranty, budeme vás stíhat. Pokud pašujete dítě, pak vás budeme stíhat a vaše dítě vám bude odebráno, jak si to zákon žádá. Pokud se vám to nelíbí, nepašujte děti přes naši hranici.“

Děti nemohou být podle amerických zákonů ve vězení s jejich rodiči, jejich odebrání a dočasné umístění do federálních detenčních zařízení je tedy logickým důsledkem automatického trestního stíhání jejich rodičů zadržených při pokusu překročit americkou hranici. Za předchozích administrativ docházelo k zahájení trestního stíhání za „neoprávněný přechod“ zpravidla v případech, kdy měli zadržení záznam v trestním rejstříku nebo se činu dopustili opakovaně; ostatní migranti bývali rychle deportováni na mexické území.

Oproti tomu politika „nulové tolerance“ má podle Sessionse za cíl stíhat „sto procent“ migrantů a úřady opustily dosavadní praxi propouštět osoby doprovázené dětmi v průběhu trestního řízení na svobodu, ač obvykle vybavené elektronickým náramkem pro monitorování pohybu. Americké ministerstvo spravedlnosti přitom zároveň v červnu zpřísnilo podmínky udělení azylu, na který nyní nedosáhnou třeba oběti domácího násilí.

Kritika ze všech stran

Otázka odebírání dětí od rodičů a podmínky jejich života v detenčních ústavech se několik měsíců před volbami stávají významným společensko-politickým tématem. Jako „nelidskou“ tuto praxi pranýřovali vlivní náboženští vůdci, například reverend Franklin Graham, syn nedávno zesnulého evangelikálního kazatele Billyho Grahama, rabín Jonah Dov Pesner či předseda americké biskupské konference, katolický kardinál Daniel DiNardo. Neobvykle kriticky se však k politice amerického prezidenta staví i řada významných republikánských zákonodárců, kteří otevřeně zpochybnili Trumpova tvrzení o zodpovědnosti Demokratické strany za současnou situaci.

„Prezident Trump by to mohl zastavit jediným telefonátem,“ reagoval v pátek senátor Lindsey Graham. „Pokud se mu nelíbí rozdělování rodin, stačí říct ministerstvu pro vnitřní bezpečnost, aby s tím přestalo.“

Podobná slova volil třeba republikánský poslanec za stát Texas Will Hurd, který vládní politiku označuje za „zcela nepřijatelnou“. „Žádné zákony nejsou potřeba,“ domnívá se Hurd. „Pokud by Bílý dům chtěl, může to zastavit hned teď.“

Na tahu jsou zákonodárci

Jestliže stupňujícímu se tlaku neustoupí sám americký prezident, bude řešení záležet právě na dohodě členů Kongresu, kteří by mohli odebírání dětí zabránit legislativně. Návrh příslušného zákona již na půdě horní komory představila demokratická senátorka Dianne Feinsteinová, která by chtěla odebrání dětí umožnit pouze v případech prokázaného násilí, zneužívání nebo překupnictví ze strany rodinných příslušníků.

„Kongres má morální povinnost zabránit násilnému rozdělování rodin,“ domnívá se Feinsteinová, která nyní vyzývá své republikánské kolegy ke spolupráci na ukončení podle ní „nemorální politiky“. Podobný zákon se podle vlastních slov chystá navrhnout i republikánský senátor a neúspěšný Trumpův oponent z prezidentských voleb, Ted Cruz.

Hlavním předmětem sporu však v nejbližší době bude podoba komplexní reformy americké imigrační politiky. Analytici se domnívají, že rozdělování rodin Donaldu Trumpovi slouží k nátlaku na demokratické (a umírněné republikánské) zákonodárce, aby byli svolnější k přijetí co nejpřísnější varianty reformy. Ideálně takové, jejíž součástí by bylo financování v kampani opakovaně slibované zdi na hranici s Mexikem.