Střelnice Gaza a naše dystopická budoucnost

Zdeněk Jehlička

Nejen americké, ale i české policejní a vojenské složky se jezdí učit do Izraele, jak řešit nepokoje a konflikty za pomoci nových vojenských technologií a jak v případě potřeby zpacifikovat ty, kteří představují „bezpečnostní riziko“.

Během dvou měsíců, které uběhly od vyhlášení takzvaného Velkého pochodu domů, palestinské snahy upozornit svět na ničivé podmínky života v blokované Gaze, zabila izraelská armáda 115 demonstrujících a zhruba 13 tisíc jich zranila. Téměř v přímém přenosu jsme mohli sledovat, jak izraelští vojenští snajpři rozmístěni v bezpečné vzdálenosti okolního terénu střílejí přes pomyslnou hranici do demonstrujících, zatímco se na tisíce shromážděných lidí snášejí kanystry slzného plynu.

Izrael, lídr ve vývoji bezpečnostních technologií, zbraní a munice, tak vymyslel nový manévr — pacifikaci nepokojů na dálku. Velký pochod domů pak pro Izrael představoval příležitostí otestovat nové zbraňové komponenty přímo v praxi blokované Gazy, které tak mohou být na světových trzích nabízeny s ceněným označením „otestováno v bojových podmínkách“. Což v příšeří korporátního, ale i státního obchodu se zbraněmi, nenaráží na žádné etické hranice.

Střelivo

Střelba do demonstrujících byla přitom chladnokrevná a cílená a střelivo bylo vybráno s vědomím jeho devastujících účinků na lidské tělo. Podle ošetřujících lékařů použila izraelská armáda explozivní takzvané motýlí kulky, které oproti běžným kulkám procházející tělem, „explodují při nárazu v těle, kde devastují tkáně a kosti, a způsobují tak těžká vnitřní zranění a velké otevřené rány“. Tímto způsobem byli během prvních dvou týdnů protestů zabiti i novináři Jaser MurtajaAhmed Abu Hussein, a to navzdory viditelnému označení vestami a distanci, kterou si od demonstrujících udržovali.

Užití explozivní munice známé též jako dum-dum, jež se pro své drtivé a smrtelné účinky používá k lovu zvěře, bylo přitom zakázáno Haagskou úmluvou již na konci 19. Století. Nejprve pro mezinárodní konflikty, později Mezinárodní soudní dvůr zákaz rozšířil na každý ozbrojený konflikt, přičemž použití tohoto střeliva prohlásil za válečný zločin. Izraelští snajpři přitom právě explozivní municí cíleně stříleli do neozbrojených demonstrujících civilistů.

Pokud již postřelený svým zraněním nepodlehne a přežije, nese si celoživotní devastující následky, které si vyžadují další léčebnou péči, což při počtu 13 tisíc zraněných znamená silnou zátěž pro již tak kolabující zdravotnictví v Gaze. Izraelští vojáci však nejenže často brání ošetření zraněných a napadají záchranáře, ale navíc znemožňují převezení raněných do jiných nemocnic.

V pondělí 28. května tak izraelské námořnictvo v palestinských vodách, šest námořních mil od Gazy, zablokovalo rybářské bárky převážející zraněné Palestince z Gazy na Kypr. Flotila organizovaná studenty a aktivisty hrozila prolomit blokádu Gazy, takže ji mluvčí izraelské armády raději preventivně označil za „cynickou hru teroristického Hamásu“.

Vizuálně podmanivý obraz ohňostroje slzného plynu snášejícího se na hlavy desítek tisíc demonstrujících Palestinců zaujal redakci České televize. Foto Mohammed Salem

Dnes již jedenáctiletá nelegální blokáda Gazy je přitom nesrovnatelně ničivější než ta, kterou zažil krátce v roce 1967 v Tiranské úžině sám Izrael a která jej vedla k prohlášení, že jde o akt války opravňující jej k útoku na Egypt.

Slzný plyn

Vizuálně podmanivý obraz ohňostroje slzného plynu snášejícího se z nebe na hlavy desítek tisíc demonstrujících Palestinců zaujal redakci České televize natolik, že jej vybrala do své fotoreportáže týdne s popiskem „déšť slzných granátů“ či „granátová sprcha“. Obrazově tak doplnila své jinak chabé zpravodajství k palestinským demonstracím, které recykluje stereotypní představy o zlém Hamásu a bránících se izraelských vojácích.

Přitažlivost chladné technicistní dokonalosti a okouzlení jejími možnostmi, které vedly nedávno prezidenta Trumpa k poznámkám o „našich krásných raketách“, však zvláště v případě Izraele často zabraňuje vidět, k čemu tyto technologie také slouží. Obdivované hi-tech novinky a jejich tvůrci ověnčeni Nobelovými cenami mohou ať již vědomě, či nikoliv, zastřít nehumánnost, která užití těchto technologií provází. Zvláště když jde o užití na dálku, kdy divák není vystavován stresu přímého válečného konfliktu „rovnocenných stran“ a oběti jsou předem řádně označeny za „nežádoucí teroristy“.

Podle serveru Middle East Eye byly vůči protestujícím v Gaze použity tři druhy dronů se slzným plynem. První je znám jako „Riot Control Drone System“ s děsivým podoznačením „Cyklone“. Vyrábí ho  izraelská firma ISPRA. Firemním mottem je „chytré řešení ke kontrole davu“ a společnost se na svých stránkách chlubí tím, že její produkty představují spojení „technických znalostí s praktickými zkušenostmi z terénu“.

Další dva drony se zřejmě objevily a odzkoušely poprvé. Zatímco první dron umožňuje podle serveru „rozptyl plynu přímo z letadla jako aerosol“, druhý „nese gumové kanystry plynu s kovovou čepičkou, které při dopadu na zem prasknou“.

Dálkově naváděné zbraně tak umožňují technicky čistý způsob zneškodnění cíle, aniž by voják svou oběť vůbec viděl. Je to zcela v souladu s izraelskou pozicí vůči Gaze, kterou Izrael formálně v roce 2005 opustil, o to ničivěji ji však poté kontroloval. Neboli, jak se vyjádřil tehdejší ředitel izraelské vojenské rozvědky a generál letectva Amos Jadlin: „Naše představa vzdušné kontroly nijak neovlivňuje pojem kontroly samotné. Když už není kontrola přímo na zemi legitimní, budeme sledovat, jak spravujete města a území ze vzduchu.“

Dystopická budoucnost?

Každodenní izraelská kontrola nad Palestinci, včetně testování nových „bezpečnostních opatření“ a zbraňových systémů „v praxi“, není nic nového. Obzvláště Gaza se svými téměř dvěma miliony lidí namačkaných mezi ploty blokády představuje po „izraelském stažení“ v roce 2005 věznici a laboratoř v jednom. Jen několik měsíců poté, co svět vítal jednostranné izraelské stažení z Gazy jako podání ruky a vyhlášení míru, varoval Darryl Li z Univerzity v Chicagu, že se z Gazy stává „místo, kde Izrael testuje a zpřesňuje různé techniky řízení a nepřetržitě experimentuje při hledání optimální rovnováhy mezi maximální kontrolou území a minimální odpovědností za její nežidovské obyvatelstvo“.

Izraelská společnost ISPRA vyrábějící pro „davový management“ produkty jako „cyklonový dron, antiteroristické vybavení a policejní výstroj“ uvádí mezi svými klienty policejní a obranné složky z celého světa. Nejen americké, ale ve stále větší míře i české policejní a vojenské složky se jezdí učit do Izraele, jak řešit nepokoje a konflikty a jak v případě potřeby „zakroutit krkem“ těm, kteří představují z hlediska budoucnosti systému „bezpečnostní riziko“.

„Vyvíjíme dnes produkty a řešení budoucích problémů,“ říká k tomu izraelská firma ISPRA. A tak zatímco je veřejná diskuse zatížena bojem s domnělou islamizací společnosti, probíhá jí za zády spíše viditelná izraelizace.

    Diskuse
    JP
    June 2, 2018 v 12.42
    Explozivní munice a střely dum-dum, to jsou dvě naprosto rozdílné záležitosti. Autor zde sugeruje, že izraelská armáda použila při střelbě proti Palestincům mezinárodně zakázané střelivo. To prostě není pravda. Explozivní střelivo je standardně používaná vojenská munice. Izraelští vojáci ho mají zcela samozřejmě ve své výzbroji.
    Do jaké míry použití střelných zbraní bylo či nebylo - v dané situaci - přiměřené či nepřiměřené, je jiná otázka. Ale v každém případě to sugerování že prý se jednalo o zakázané střely dum-dum, je vysoce manipulativní.
    MP
    June 2, 2018 v 13.21
    Ovšem
    Když vraždím s pomocí obrovské technologické převahy neozbrojené obyvatelstvo, je důležité, abych neporušil konvenci z konce 19. sttoletí.
    June 2, 2018 v 16.28
    Dělat chytrého
    Tentokrát ze sebe Josef Poláček udělal naprostého hlupáka.

    Válečným zločinem je podle Haagské konvence použít ve válce tříštivé střelivo. Řada lidí na webu, a patrně i jinde, volně zaměňuje výrazy tříštivé střelivo (anglicky expanding bullet) a výbušné střelivo (explosive bullet). Izrael nepoužívá proti palestincům výbušné střely, ale právě tříštivé — a i kdyby se pan Poláček takto trapně nezmýlil, jenom by hájil Izrael tím, že nepáchá válečný zločin porušením Haagské konvence z roku 1899, ale porušením Sankt Petěrburgské deklarace z roku 1868.

    https://en.wikipedia.org/wiki/Expanding_bullet#International_law
    https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_Petersburg_Declaration_of_1868

    Používat tříštivé střelivo je přípustné nejen k lovu, ale v některých případech i proti lidem (v Česku pouze ozbrojenými složkami státu), například při osvobozování rukojmí nebo policejních zásazích uprostřed davu — vždy když je v zájmu ochrany lidských životů a zdraví střílet něčím, co zasaženého rychle a solehlivě zastaví nebo co nemůže po průchodu tělem zasaženého zasáhnout a zranit nikoho dalšího. Což zjevně nejsou případy izraelské střelby do Palestinců v Gaze, když Izrael jednak zabíjí zpravidla neozbrojené lidi, kteří nikoho bezprostředně neohrožují, včetně viditelně označených novinářů a zdravotníků, jednak střílí hromadně do davu a těžce zraňuje tisíce lidí.

    Jeden můj inteligentní a za normálních okolností humanisticky smýšlející kamarád obhajuje Izrael bez ohledu na technické detaily střeliva a jemné odstíny mezinárodního práva prostým argumentem, že úmyslem Palestinců je strhnou plot, překročit v početných skupinách hranici a vraždit Židy, a proto je nutno zastavit je včas jakýmkoliv způsobem; všichni zastřelení že jsou teroristé z Hamásu a od IDIF je vysoce humánní, že zastavuje vražedné davy cílenou likvidací těchto nebezpečných zločinců, místo aby zabíjel hloupé Palestince zfanatizované Hamásem v mnohem větším počtu.

    Jinak, myslím, izraelská propaganda pracuje tvůrčím způsobem s popisem izraelsko palestinského konfliktu, například s tím, zda to je nebo není válka. V zásadě jde o to nepřiznat Palestincům ani práva občanů státu ani práva zaručená mezinárodními smlouvami nepřátelským bojovníkům.

    Pokud jde o tříštivé střelivo v Gaze, dávají obhájci Izraele před obhajobou jeho použití přednost jeho popírání:
    http://www.israellycool.com/2018/04/22/latest-blood-libel-idf-butterfly-bullets/
    JP
    June 3, 2018 v 11.21
    Jistě, pane Macháčku, že existuje zásadní technický rozdíl ve střelách explozivních a v těch které jsou jenom částečně opláštěné.

    Jenže: v zasaženém těle je ten účinek velmi podobný, a jenom odborník může podrobným ohledáním zjistit, která munice byla v daném případě použita. Právě toto vedlo zřejmě k té záměně, kdy lékaři ošetřující zraněné Palestince došli k domněnce, že se jedná o - zakázanou - munici tříštivou, čili takzvané dum-dum střely.

    Nečetl a neslyšel jsem v západních seriózních sdělovacích prostředcích až doposud nic o tom, že by Izraelci používali tuto zakázanou munici. Za prvé by to z jejich strany byl krajně neuvážený počin (už tak mají velké potíže se světovým veřejným míněním, a takto by svým protivníkům jenom hráli do ruky); a za druhé to vůbec nemají zapotřebí, protože jak řečeno ten účinek legální explozivní munice proti živým cílům je víceméně stejný.

    Takže příště než někoho zase obviníte z hlupáctví, raději si napřed sám pořádně rozmyslete, o čem vlastně mluvíte.
    JH
    June 3, 2018 v 13.52
    Legální explozivní munice?
    Nechápu, z čeho na takovou munici usuzujete, pane Poláčku.

    Haagská konvence zapovídá "Bullets Which Expand or Flatten Easily in the Human Body", a explicitně se odvolává na předchozí Sankt Petěrburgskou deklaraci . Zřejmě nezáleží na tom, zda se střela v těle tříští za pomocí výbušniny nebo nikoliv.

    To, že izraelští snajpři nešijí do Palestinců nějaké šrapnely, které by je humánně roztrhaly na kousky, je na jakémkoliv videu "od plotů" vidět.
    VP
    Je to válka, nebo to není válka?
    VP
    JP
    June 4, 2018 v 12.00
    Pan Hajek: stav věcí je skutečně takový, že použití dum-dum (expanzivních, částečně opláštěných) střel je mezinárodně zakázáno (proti lidským cílům), zatímco použití explozivní munice nikoli. Důvod je zřejmě ten, že ačkoli bezprostřední účinek na zastavení útočníka (stop-účinek) je u obou typů střeliva zřejmě srovnatelný, rozdíl je v tom že ta tříštivá (dum-dum) munice se v těle tříští právě zcela nekontrolovatelným způsobem, což pak velice ztěžuje ošetřování zraněného, například zastavení krvácení. Zkrátka, její účinky jsou skutečně naprosto devastující.
    June 4, 2018 v 14.41
    Zachovat si tvář
    Vzdejte to, pane Poláčku, a uznejte chybu. Zaplétáte se do čím dál větších nesmyslů.

    Výbušná munice malé ráže (narozdíl od výbušných dělostřeleckých granátů) byla zakázána ještě dříve než munice tříštivá. Zatímco já jsem se spokojil s odkazem na anglickou Wikipedii, která mluví o Haagské úmluvě (1899) i o Sankt Petěrburgské deklaraci (1868), Jaroslav Hájek vám přímo citoval z té Haagské úmluvy, že se na Sankt Petěrburgskou deklaraci výslovně odvolává a rozšiřuje její působnost. Přečtěte si to znova, jestli jste to přehlédl, dohledejte si přímo texty obou mezinárodních smluv, jakož i smluv navazujících, anebo se zeptejte nějakého odborníka na mezinárodní právo.

    Čím přesně střílí izraelská armáda v Gaze, se možná neví úplně přesně, protože může jít o zcela nový typ střeliva, který izraelští výrobci zbraní právě testují na lidech, než je nabídnou na mezinárodním trhu. Oběti střelby a lékaři, kteří je ošetřují, vidí následky zásahu a možná občas najdou někde v té krvavé kaši mezi úlomky roztříštěných kostí i pár fragmentů střely, ale poznat z toho, jak přesně ta střela vypadala před zásahem, bude dost těžké. Tříštivé střelivo je mnohem pravděpodobnější než výbušné, protože má skoro stejný účinek na člověka, ale je konstrukčně jednodušší a levnější. Jak jste přišel na to, že výbušné střely jsou k zasaženému člověku šetrnější, netuším: chovají se úplně stejně jako střely tříštivé, jenom v nich navíc hoří výbušná nálož, takže mohou navíc způsobovat popáleniny nebo založit požár — ale u střel malé ráže bude ta nálož příliš malá, než aby tento rozdíl byl nějak výrazný.

    Zákaz tříštivého střeliva, jakož i střeliva výbušného, podle mezinárodního práva platí pro válečné konflikty. Že takové střely může zcela v souladu s mezánárodním právem použít i proti lidem například policie nebo ochranka letadla a že i armáda jimi může být legálně vybavena například pro osvobozování rukojmí, jsem už z Wikipedie také citoval.

    Jeden z problémů Izraele tkví v tom, že si musí vybrat, zda páchá válečný zločin použitím tříštivého střeliva ve válce, anebo zločin proti lidskosti hromadnou střelbou (tříštivým střelivem) do civilního obyvatelstva.
    IH
    June 4, 2018 v 17.43
    Nevím, zda a jak bylo zraněno až 13 tisíc lidí na palestinské straně a kolik z nich střelnými zbraněmi. Poměr mezi zveřejněnými zraněnými a mrtvými (1:113) však nesvědčí o všeobecně vražedném záměru izraelských sil (s použitím kdovíjakého střeliva). V některých případech však zřejmě došlo k víceméně cílené likvidaci předpokládaných prominentních extrémistů.

    Zásah Izraele za hranicí s Gazou, jenž vedl hned první den k 60 obětem na palestinské straně, jsem odsoudil a nemám, co bych na tom měnil. A to i přesto, že zatímco Erdogan mluvil o genocidě (ač sám zabíjí Kurdy za hranicí) z prostředí samotného Hamásu přišla informace, že 50 z mrtvých bylo z jeho řad, tedy nikoli nějakých občanských demonstrantů.

    O Netanjahuovi nemám dobré mínění, podobně jako třeba o Putinovi, či Trumpovi (s oběma těmito politiky si ostatně Bibi docela rozumí). Jistá shoda je i v tom, že většina veřejnosti se za takovým siláckým vedením tam i onde semkne a zčásti tak překoná liberální rozpolcenost (viz iDnes „Netanjahu těží z Trumpovy přízně...“).

    Konzervativní nacionalističtí vůdci si chtějí svůj mejdan co nejvíc prodloužit. Chtějí si spolu dojasnit svět (a třeba přitom uspokojit i severokorejského Kima).


    JH
    June 4, 2018 v 22.23
    Ano, pane Poláčku,
    já jsem pochopil, že si myslíte, že použití explozivní munice (do ručních zbraní) je legální, ale ptal jsem se, z čeho vycházíte, protože já si stejně jako pan Macháček myslím, že se naprosto mýlíte.
    JP
    June 5, 2018 v 13.45
    No právě: v té Haagské úmluvě je výslovně řeč o e x p a n z i v n í munici; jde o to neplést si "expanzivní" a "explozivní".

    Bohužel se mi nepodařilo znovu najít ten text který výslovně pojednával o současném konfliktu v Gaze - a o tom že zde izraelská strana (snad) používá explozivní (nezakázanou) munici.

    Namísto toho jsem ale našel jiný článek - interview s Magdalenou Mughrabi, zástupkyní Amnesty International pro Blízký Východ.

    Ta sice odsuzuje používání určitých typů munice izraelskou armádou; ale sama výslovně přiznává, že tato munice n e n í zakázána. Ona jenom argumentuje tím, že tato munice je povolena pouze ve válečných konfliktech; zatímco zde se podle jejího mínění jedná prý pouze o "mírumilovné"(!) demonstranty.

    Ten článek je zde (v němčině): https://www.jungewelt.de/artikel/333138.gewehre-die-in-kriegen-eingesetzt-werden.html

    Ta rozhodující věta pak zní (odpověď na otázku: "Jedná se o projektily zakázané podle mezinárodního práva?"): "Es sind keine verbotenen Waffen, sondern solche, die normalerweise in Kriegen eingesetzt werden. Hier befinden wir uns jedoch nicht in einer Gefechtslage, sondern vor Demonstranten, die keine Gefahr darstellen."

    Čili: "Nejsou to zakázané zbraně, nýbrž takové, které jsou normálně používány ve válkách. Tady se ale nenalézáme v bojové situaci, nýbrž před demonstranty, kteří nepředstavují žádné nebezpečí."
    JP
    June 5, 2018 v 13.48
    Ještě dodatek: takže v určitém smyslu se může jednat jenom o různé výklady situace. Propalestinská strana samozřejmě může vycházet z toho, že se jedná jenom a pouze o demonstraci - zatímco ti izraelští vojáci, při pohledu na rozběsněný dav řítící se na ně asi v tu chvíli sotva budou dělat nějaká složitá rozlišování mezi demonstrací a útokem, a brání se přirozeně tím co mají k dispozici - tedy vojenskými zbraněmi, a vojenskou municí.
    JP
    June 5, 2018 v 14.11
    V každém případě zde ale sama zástupkyně Amnesty International zcela jednoznačně potvrzuje: izraelská armáda v tomto konfliktu n e p o u ž í v á zbraně a munici, které by byly zakázány Haagskou konvencí. A tedy ani žádné dum-dum střely, jak se snaží sugerovat autor článku.
    June 5, 2018 v 18.23
    Vysoká rychlost
    Vida, pane Poláčku, přece jen jste měl část pravdy. A mohl jste jí mít větší kus a nevypadat jako hlupák, kdybyste citoval své zdroje — přinejmenším bychom se mohli přesvědčit, zda jste to vy, anebo autor článku, který jste četl, kdo si plete High Velocity s High Explosive.

    Protože neumím německy a bámi citovaný rozhovor si mohu přečíst jedině s pomocí překladače jako Google Translate, hledal jsem, zda se Magdalena Mughrabi někde k povaze izraelského střeliva vyjádřila anglicky, a našel jsem prohlášení Amnesty International z 18. května:
    https://www.amnesty.org/download/Documents/MDE1584432018ENGLISH.pdf

    Tam se mluví o vysokorychlostních (high-velocity) zbraních a střelivu:
    „Israeli forces have used high-velocity military weapons and ammunitions to disperse protesters, injuring approximately 3,600 Palestinians, including men, women and children – a shocking and appalling number.‟

    Lékaři bez hranic popisují zničené tkáně, rozdrcené kosti a rozsáhlá výstupní zranění:
    http://www.msf.org/en/article/palestine-msf-teams-gaza-observe-unusually-severe-and-devastating-gunshot-injuries
    To ukazuje na střelivo, řečeno slovy českého zákona, se zvýšenou ranivostí — s vysokou měrou deformace, možná tříštivé. Nevím, zda existenci výstupní rány, byť rozsáhlé, lze považovat za důkaz nebo aspoň náznak, že o tříštivé střelivo nešlo.

    V rozhovoru, který citujete, Magdalena Mughrabi mluví právě o analýze způsobených zranění jako o hlavním vodítku, které pomohlo AI určit přímo, jaké zbraně byly použity. Zmiňuje se o dvou typech, izraelské vojenské pušce a americké lovecké, ale nejmenuje je.

    To odpovídá jinému článku, který pojednává o tom, že lékař z Gazy obviňuje Izrael z použití tříštivého střeliva, nicméně doplňuje vyjádření odborníka, antropologa studujícího partyzánské války, že s největší pravděpodobností nešlo o střelivo tříštivé, ale vysokorychlostní:
    https://www.richardsilverstein.com/2018/04/02/gaza-doctor-accuses-israel-of-using-exploding-bullets-israeli-ambassador-calls-norwegians-nazis-for-denouncing-gaza-massacre/

    Podtrženo a sečteno, máte pravdu, že válečného zločinu střelby tříštivým střelivem se Izrael zřejmě nedopustil, stejně jako mají pravdu obhájci Izraele, že tříštivé střelivo izraelští vojáci nepoužili. Jen jste se zbytečně znemožnil rozváděním teorii o „legálním‟ střelivu výbušném.

    (A jestli vám šlo o to pokárat Zdeňka Jehličku za zpravodajskou nedůslednost, mohl jste mu vyčíst, že 2. června není obeznámen s prohlášením Amnesty International z 18. května — kdybyste o něm, narozdíl třeba ode mne, sám býval včas věděl.)
    JH
    June 5, 2018 v 22.19
    Ta Haagská úmluva
    nepoužívá termín "expanzivní munice", píše se o kulkách které se tříští. Neříká se v ní, že se to netýká tříštění výbušninou, a explicitně se odvolává na Sankt-Petěrburskou deklaraci, která je specificky o kulkách (projektilech z ručních zbraní) s výbušninou. Evidentně zde jde o rozšíření působnosti.

    Já mám pořád za to, že se mýlíte, a kulky tříštěné výbušninou jsou stejně v nesouladu s Haagskou konvencí jako kulky tříštěné kinetickým efektem. Ono je to asi nakonec jedno, protože Izrael v té době neexistoval a nemyslím si, že ji nějak zpětně ratifikoval.
    June 6, 2018 v 6.29
    Zhoubná nákaza
    Obávám se, pane Hájku, že teď jste trochu napodobil zcestné teoretizování pana Poláčka o výbušných střelách a jejich legalitě. Poté, co pan Poláček našel pro své tvrzení, že Izrael Haagskou úmluvu neporušil, doklad v rozhovoru s představitelkou Amnesty International, ukázalo se, že přinejmenším pokud důvěřujeme AI, má v tom, že izraelské střelivo v Gaze mezinárodnímu právu neodporuje, pravdu. Zdá se, že to přece jen nebylo tříštivé střelivo — a výbušné už vůbec ne, takže debatovat nadále s panem Poláčkem o tom, zda výbušné kulky jsou nebo nejsou válečným zločinem, je bezpředmětné.

    Podle AI použil Izrael v Gaze střelivo o vysoké rychlosti, anglicky označované high-velocity se zkratkou HV. To je určeno především pro přesnou střelbu na velkou vzdálenost, a také pro lov velké zvěře, podobně jako střelivo tříštivé, protože vysokorychostní střelivo má velkou energii, a zejména na poměrně krátkou vzdálenost — ve srovnání se svým maximálním dostřelem — tak má vysokou průraznost a velký zničující účinek. Jestli je taková střela spíše průrazná, anebo deformovatelná a ranivá, záleží nejspíš — nejsem na zbraně a střelivo odborník, laicky bych očekával, že průrazná vysokorychlostní střela prostřelí třeba čtyři lidi za sebou, ale způsobí jim jen snadno léčitelné (pokud nejsou přímo smrtelné) hladké průstřely — na materiálu a konstrukci kulky, nicméně dokud ta kulka není tříštivá (nebo výbušná), je bez ohledu na brutalitu svého účinku z hlediska mezinárodního válečného práva legální.

    Domnívám se, že omyl pana Poláčka spočívá v záměně HV za HE, což je označení pro výbušné střelivo, z anglického High Explosive, tedy brizantní výbušnina.
    June 6, 2018 v 7.07
    Nezáleží na ratifikaci. Platí, že žádná země nemusí haagské úmluvy z roku 1907 ratifikovat na to, aby jimi byla vázána.

    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Haagské_úmluvy
    IH
    June 6, 2018 v 10.51
    Laický pohled
    O dnešním Izraeli nemám velkých iluzí, nicméně mi bylo jasné, že zakázaná munice jím nebyl proti Palestincům použita. Izrael se zajisté nenachází v zoufalé situaci, aby měl důvod o něčem takovém vážně byť jen uvažovat.
    JH
    June 6, 2018 v 11.44
    Houby nákaza,
    pane Macháčku, to si špatně vykládáte. V tom německém článku sice paní Mughrabi tvrdí, že neví nic o tom, že by Izrael používal mezinárodně zakázané střelivo, ale neříká nic o tom, že by šlo o nějaké legální výbušné kulky.

    Mini-překlad.

    Q: "Spočívá problém, nezávisle na jejich typu, v nasazení smrtících zbraní?"
    A: Naprosto.

    Já jsem jenom tvrdil, že podle mne žádné "legální výbušné střelivo" neexistuje. Nemyslím si, že by ho Izrael používal, jako si zřejmě myslí pan Poláček, ale i kdyby ano, tak nevidím důvod to považovat za o nic legálnější než tříštivé střelivo.

    Jinak souhlasím, že celá debata je celkem bezpředmětná, protože Izrael má určitě jak Haagskou konvenci z roku 1899 tak Sankt-Petěrburksou deklaraci z roku 1868 totálně u hnědky.

    Ovšem vyhrazuji si právo teoretizovat o nepodstatnostech. To mi budete muset odpustit, nebo si na to aspoň zvyknout.
    JP
    June 6, 2018 v 12.46
    Pane Macháčku, konečně jste ten rozdíl v typech střeliva alespoň poněkud pochopil. Chvíli to trvalo, ale budiž.

    Takže, můžeme se shodnout: má prvotní reakce na článek Z. Jehlličky, ve kterém tento tvrdí, že izraelská armáda proti palestinským demonstrantům použila zakázané střelivo typu dum-dum, že tedy tato moje reakce byla platná a legitimní; to tvrzení Z. Jehličky je v plném rozsahu nepravdivé.

    Za druhé: nepodařilo se mi - jak už řečeno - bohužel znovu nalézt ten text o možné záměně mezi expanzivním (zakázaným) a explozivním (nezakázaným) střelivem. Takže tady musím udělat určitý ústupek: tuto mou zmínku o expanzivním střelivu v dané souvislosti nemohu doložit.

    Je fakt, že explozivní střelivo se v současné době používá jenom minimálně; používali ho ale například Rusové (respektive Sověti) ve druhé světové válce ve svých sniperských puškách, aby tak zvýšili účinek střely. Zakázané toto střelivo tedy ale zřejmě nebylo.
    ZJ
    June 7, 2018 v 7.14
    Autor článku by měl poděkovat zejména panu Poláčkovi, jehož úporná snaha dokázat, že pouhé rozpůlení člověka je legitimnější než jeho rozčtvrcení vedla k tomu, že se text drží na předním místě čtenosti.

    Pokud pak jde o mylný dojem, že škaredé chování Izraele je spojeno nějak výhradně s vládou Netanjahua a že Izrael nemá ani důvod uvažovat o použití zakázané munice, je třeba připomenout, že to byl Izrael za vlády liberálů a levice, který při svém útoku na Gazu v letech 2008 - 2009 známém jako operace Lité olovo použil při bombardování civilních cílů bílý fosfor.

    Nechám na další kolečko debat, zda použití bílého fosforu při útocích na nemocnice, misi OSN a jiné přelidněné cíle je nelegální či jen nelegitimní, když není bílý fosfor přímo zakázaný, ale když jeho užití Izraelem v Litém olovu označila Human Right Watch za válečný zločin a zpráva OSN za „nepřiměřené a nadměrné“.

    Zpráva OSN Richarda Goldstona je vůbec zajímavým příkladem přístupu Izraele k vyšetřování svých zločinů, ale to už je na další článek.
    JP
    June 7, 2018 v 10.42
    Aha. Takže pane Jehličko, poté co bylo definitivně vyvráceno Vaše nepravdivé tvrzení, že Izrael používal v hraničním konfliktu zakázanou munici, tak náhle hledáte spásu v bílém fosforu. To je skutečně krajně zajímavý argumentační kotrmelec.

    Na Vašem místě - pokud bych byl takto přistižen při zjevné nepravdě (a bylo by možno použít i jiného výrazu) - bych se stáhl a nějakou dobu bych o sobě raději vůbec nedal vědět. A rozhodně bych se neschovával za nějaký "bílý fosfor".
    June 8, 2018 v 9.59
    Jedna zpráva dobrá, druhá špatná
    Omlouvám se vám, pane Hájku, že jsem vás obvinil ze zbytečného pokračování v debatě o výbušném střelivu. Přecenil jsem inteligenci pana Poláčka, přesněji řečeno jeho schopnost porozumění textu (nebo možná jen ochotu snažit se porozumět, když jde o argumenty jeho odpůrců). Klidně s ním diskutujte dál, dokud vás to nepřestane bavit, on si to výbušné střelivo nejspíš nikdy vymluvit nedá. Ani svou utkvělou představu, že je výbušné střelivo legální.

    Přehlédl jste nicméně, že v rozhovoru citovaném panem Poláčke sice Magdalena Mughrabi nemluví přímo o tom, jaké Izrael použil střelivo, nicméně tvrdí, že Amnesty International dokázala na základě způsobených zranění přesně identifikovat použité zbraně. A ignorujete, stejně jako pan Poláček, informaci, kterou jsem na základě toho dohledal v dokumentech AI — jakkoliv se mi nepodařilo najít žádný, ve kterých by AI prozradila přesnou totožnost těch zbraní a střeliva.

    Takže podle
    https://www.jungewelt.de/artikel/333138.gewehre-die-in-kriegen-eingesetzt-werden.html
    jak jsme mu porozuměl v anglickém překladu zprostředkovaném Googlem:

    „Naše vyšetřování vychází z rozhovorů s lékaři v Gaze a z fotografií raněných, díky našim místním kontaktům. To nám umožnilo identifikovat dva typy zbraní, které armáda Tel Avivu použila při protestech. Jeden je izraelský, druhý pochází z USA. Ten druhý je lovecká puška. Oba způsobují velmi závažná zranění.‟

    Prohlášení AI z 18.května — rozhodně odsuzující izraelský postup, bez ohledu na legalitu použité munice — pak říká:
    „Izraelské síly použily k rozehnání protestujících
    vysokorychlostních vojenských zbraní a munice, kterými zranily přibližně 3600 Palestinců, a to jak mužů, tak žen a dětí — šokující a hrůzný počet. Mnozí, kteří nezemřeli, utrpěli zranění s doživotními následky a budou se pravděpodobně potýkat s dalšími komplikacemi, jako jsou infekce a různé formy fyzického postižení.‟
    https://www.amnesty.org/download/Documents/MDE1584432018ENGLISH.pdf
    June 8, 2018 v 10.03
    Příliš mnoho slov
    Neodbíhejte, prosím, od úzce vymezeného tématu, pane Jehličko, pan Poláček pak nezvládá sledovat měnící se časové roviny a kontext.
    June 8, 2018 v 10.15
    Potřeby Izraele
    Izrael skutečně nemá zapotřebí používat zakázané střelivo, pokud dokáže stejně zničujících účinků dosáhnout střelivem legálním.

    Zároveň nemá zapotřebí dělat si sebemenší starosti s mezinárodním právem, dokud nad ním USA drží ochrannou ruku v Radě bezpečnosti OSN, jeho obchodní partneři s ním kvůli nějakému porušování mezinárodního práva obchodovat nepřestanou, a konec konců ani jeho nepřátelé nevypadají, že by jim na mezinárodním právu nějak zvlášť záleželo, že když je bude Izrael důsledně dodržovat, budou ho mít radši.

    Ne každý má ovšem v RB OSN tak mocného ochránce, a pokud chce Izrael na Palestincích otestovat zbraně a střelivo určené k prodeji na mezinárodním trhu, je pro něj patrně výhodnější upřednostňovat takové, které najdou co možná nejširší použití, mezinárodním právem nijak neomezené. (Takže když jsem ho podezříval z testování nového typu tříštivého střeliva, podcenil jsem schopnost izraelských zbrojovek najít způsob jak nepřátelské vojáky mrzačit bez porušení mezinárodního práva.)
    JP
    June 8, 2018 v 10.36
    Jinak řečeno, pane Macháčku, podle Vás je Izrael vinen tím, že používá střelivo, které je účinné.

    Skutečně zajímavá logika.

    A tak připomínám ještě jednou: celá diskuse vznikla na základě - prokázaně nepravdivého - tvrzení pana Jehličky, že Izrael používá z a k á z a n o u munici.

    Pokud máte nějaký důkaz, pane Macháčku, že je tomu jinak, tedy že Izrael takovouto munici používá, pak ho předložte. Všechno ostatní je jenom mlžení a kličkování, abyste nemusel (stejně jako pan Jehlička) přiznat, že jste tvrdili nepravdu.
    ZJ
    June 13, 2018 v 0.07
    Jistě by se ušetřilo spekulací, jestli šlo o munici tříštivou, explozivní či expanzivní, zvlášť když jsou účinky na lidské tělo podobně devastující, pokud by mezinárodní společenství mělo tu schopnost donutit Izrael k účinné spolupráci na vyšetřování jeho zločinů.

    Pak by tady pan Poláček nemusel vést poměrně nejapné úvahy, zda se vojenští snajpři střílející z bezpečné vzdálenosti do civilistů jen bránili jakémusi domnělému útoku a tak použili, "co mají k dispozici".
    JP
    June 13, 2018 v 10.38
    Takže ty masy Palestinců vrhající se na izraelské pohraniční stanoviště byl všechno jenom "domnělý útok"!... Nejspíš jenom fata morgana, vzniklá z přehřátého pouštního písku...

    Pane Jehličko, dejte už pokoj, tohle jsou už skutečné dětinskosti, a ne předmět pro alespoň v zásadě vážné hovory.
    June 14, 2018 v 10.22
    Základy rétoriky
    Milí žáci, podívejte se pozorně na první diskusní příspěvek pana Poláčka. Jeho hlavním tvrzením je, že Izrael nepoužil proti palestinským protestům v pásmu Gazy munici zakázanou mezinárodním právem, což, jak se ukázalo, je pravda. Jakou hodnotu má tato pravda v podání pana Poláčka? Uvidíme, že žádnou.

    Příspěvek pana Poláčka obsahuje tři tvrzení:

    1) Izrael nepoužil zakázanou munici. To je pravda.
    2) Izrael použil munici výbušnou. To není pravda.
    3) Výbušná munice není mezinárodním právem zakázána. To je nesmysl.

    První tvrzení, to jediné pravdivé, je hlavním tvrzením příspěvku. Můžeme tedy ta další dvě, nepravdivá, zanedbat a diskusní příspěvek přijmout jako pravdivý? Ptejme se, proč bychom té pravdě měli věřit.

    Je pan Poláček nezpochybnitelnou autoritou? To zajisté nikoliv, když hned vedle toho hlavního pravdivého tvrzení uvádí dvě nepravdivá.

    Uvádí ke svému pravdivému tvrzení nějaký důvěryhodný zdroj? Neuvádí, prostě to tvrdí sám za sebe.

    Podpořil své pravdivé tvrzení nějakými argumenty, na jejichž základě bychom mohli prověřit jeho postup usuzování, schválit jej a závěr přijmout za správný? Pokusil se o to — a jako argumenty předložil dvě nepravdivá tvrzení.

    Pamatujte, žáci, že argumentace postavená na nepravdivých tvrzeních je falešná, a i kdybyste z ní nakonec vyvodili pravdivý závěr, bude v takovém podání naprosto bezcenný. Nikdo ho nebude moci přijmou za pravdivý, pokud k němu nedojde sám, zcela nezávisle na vás.

    Falešná argumentace nachází uplatnění tam, kde cílem není dobrat se pravdy, ale přesvědčit někoho o nějakém tvrzení, bez ohledu na jeho vztah ke skutečnosti. Falešné argumenty je ovšem třeba volit tak, aby jejich nepravdivost nebyla snadno odhalena. Základní techniky argumentačních podrazů proberete v kursu eristické dialektiky.
    JP
    June 14, 2018 v 12.45
    Pane Macháčku, mohu Vám sdělit v principu jenom to samé co panu Jehličkovi: snad sám nebudete očekávat, abych Vám na takové nesmysly závažně odpovídal.

    Někde v počátku diskuse jste sám zmínil něco o nutkavé potřebě udržet si zdání vlastního vítězství v diskusi; sám jste této nutkavé potřeby nejlepším dokladem.
    ZJ
    June 17, 2018 v 23.02
    Rozčílení není program, tvrdíval Masaryk.

    Pan Poláček proto nemůže doufat, že svým karatelským peskováním nějak druhé umlčí. Zvláště když nabízí jen nevěrohodná tvrzení o tzv. palestinské mase útočící na izraelského vojáka, který sice páchá válečné zločiny, ale který se podle něj jen legálně brání. Tvrzení, která sionistickou propagandou prostupují od počátku Izraele.
    June 18, 2018 v 1.21
    Nejsme jako oni
    Když už tu tak pěkně držíme článek o Izraelských zvěrstvech na seznamu nejdiskutovanějších, co kdybyste se, pane Jehličko, podíval na ty zdroje, které dokládají, že „motýlí kulky‟ byly jen spekulace vyvolaná brutalitou zranění, způsobených izraelskou střelbou, a že ve skutečnosti Izrael zřejmě našel způsob jak demonstranty mrzačit s využitím nástrojů, jejichž používání samo o sobě mezinárodnímu právu neodporuje? Měl byste něco z těch zdrojů k článku doplnit a jeho text upravit, aby vám obhájci Izraele nemohli jednoduše vyčítat, že v tomto bodě jen opakujete o Izraeli nepodložené pomluvy — a tudíž, jak už se to tak v takové argumentaci dělává, celý váš článek je jen nepodložená pomluva.
    + Další komentáře