Zuckerberg se v Senátu omlouval a sliboval. Podle kritiků to byla fraška

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Napjatě očekávaná zpověď zakladatele jedné z největších digitálních platforem americkým Senátem probíhala včera necelých pět hodin. Třiatřicetiletý podnikatel připustil, že se Facebook dopustil „chyb“ a znovu se za ně omluvil. Současně přislíbil posílit opatření proti zneužívání své sociální sítě k ovlivňování voleb. Podle kritiků se však snaží především vyhnout takovým krokům, které by závažně ovlivnily obchodní model jeho firmy.

Zuckerberg byl před zákonodárce předvolán v souvislosti s odhalením, že jeho společnost dovolila datové firmě Cambridge Analytica zneužít osobních informace desítek milionů uživatelů k manipulaci s voliči ve prospěch kampaně Donalda Trumpa. Kvůli nakládání s osobními daty čelí nyní Facebook v Británii a ve Spojených státech žalobě.

„Nemůžu to garantovat“

Skutečnost, že únik dat v roce 2015 jeho společnost neřešila ani nenahlásila, označil Zuckerberg za „chybu“. Facebook se podle něj rozhodl důvěřovat tomu, že Cambridge Analytica data nezneužije: „Považovali jsme to za uzavřenou věc. Neměli jsme jim věřit,“ vypověděl.

Zpočátku také tvrdil, že firmě nemohl zakázat ke svým službám přístup, protože ona sama u něj politickou reklamu neobjednávala. Později — po poradě se svými zaměstnanci — se v tomto smyslu opravil. Dále přislíbil, že se situace nebude opakovat a jeho firma prověří všechny aplikace s přístupem k uživatelským datům.

Mimo samotný skandál Cambridge Analytica se otázky senátorů týkaly dalších dvou obecnějších okruhů: ochrany osobních dat a ovlivňování voleb zahraničními aktéry. Důraz na druhé téma podle zpravodajských serverů ilustruje neobyčejný vliv, který digitální korporace získala na světovou politiku.

„Největší starost mám nyní o to, abychom zajistili, že se nikdo nebude vměšovat do všech různých voleb, jež letos po světě proběhnou,“ ujišťoval Zuckerberg zákonodárce.

Současně se je však snažil přesvědčit, že jeho firma není schopná šíření dezinformací zabránit.

„Nemohu to garantovat,“ odpověděl na přímý dotaz, „protože jsou to neustálé závody ve zbrojení. Dokud budou v Rusku lidé, jejichž zaměstnáním je snažit se ovlivnit různé volby v zahraničí, bude to trvalý konflikt.“

Podobně Zuckerberg odmítl, že by jeho firma byla schopná zabránit v Americe hojně kritizované praxi umožňující zadavatelům reklamy diskriminovat zákazníky na základě rasy či etnicity, čehož využívají především realitní společnosti.

Problematické aspekty

Pozorovatelé upozorňují, že Zuckerbergovu senátní výpověď je potřeba vidět především v kontextu komunikační kampaně, jíž se firma snaží minimalizovat dopady skandálu. Zaměřují se na až formálně uctivý tón jeho odpovědí a skutečnost, že mu senátoři během pětiminutových odpovědí na každou otázku dovolili hovořit o „poslání“ či „filosofii“ své firmy.

Senátorům navíc nebylo umožněno na položené otázky navazovat, Zuckerberg je tak mohl snadno odbýt. V tomto smyslu výsledky slyšení Facebooku jednoznačně prospěly. Cena jeho v poslední době se propadajících akcií za včerejšek vyrostla o 4,5%.

Kritikové tak označují slyšení za zcela nedostatečné a požadují, aby se v nich pokračovalo. Zřejmě nejostřeji — jako „frašku“ či „podfuk“ — popisuje v hojně čteném komentáři v The Guardian celou událost americká akademička a politička Zephyr Teachoutová.

Podle Teachoutové je nepřijatelné, že celá zpověď trvala tak krátkou dobu a Zuckerberg mohl příliš snadno hrát o čas. Nejhorší však podle ní bylo, že se senátoři miliardáře ptali, zda by podpořil regulaci svého vlastního byznysu.

„Facebook je mamutí korporátní monopol. Dovolil zneužít data sedmaosmdesáti milionů lidí, umožňuje šíření zahraniční propagandy a prohlubuje diskriminaci. Neměli bychom se ho doprošovat o podporu zákonů na jeho regulaci, či o sliby, že se změní sám od sebe. Měli bychom s ním jednat jako s ohrožením naší demokracie a senátoři by měli žádat opravdové slyšení,“ soudí Teachoutová.

Podobnou nerovnoměrnost ve vztahu mezi soukromým podnikatelem a hlavní zákonodárnou institucí americké demokracie vidí také reportér Huffington Postu Paul Blumenthal. Slyšení podle něj ukázalo především obrovskou propast v informovanosti mezi firmou a uživateli.

„Senátoři byli v některých momentech vůči Facebooku ve stejném postavení, jako jeho dvě miliardy uživatelů. Tedy nedostatečně informováni o tom, s čím mají tu čest.“ Na vině je podle něj skutečnost, že firma utajuje informace, jak s uživatelskými daty nakládá.

Obecná kritika se pak zaměřuje na to, proč v debatách není dostatečně tematizována skutečnost, že na svévolném nakládání s daty uživatelů a jejich využívání k cílení reklamy se v posledku zakládá sama podstata podnikání Facebooku a Zuckerbergovým přirozeným zájmem je tudíž se regulaci vyhnout.

„Šéfové Facebooku včetně Zuckerberga hojně mluví o zodpovědnosti za ‚komunitu‘ kterou spravují. Jejich obchodní model je přitom v přímém protikladu k takovým prohlášením. Zakládá se na tom, že lidi a jejich komunity úhledně balí a jako zboží prodává zadavatelům reklamy k zacílení,“ píše britský týdeník New Statesman.

Žaloba za zneužití osobních informací

Slyšení v Kongresu tento týden není jediným důsledkem skandálu, který započal v polovině března odhaleními týdeníku Observer. Skupina britských a amerických právníků podala v úterý proti Facebooku, Cambridge Analytica a dalším dvěma firmám společnou žalobu za zneužití osobních informací uživatelů. Zuckerbergovu síť viní, že tuto skutečnost svou nedbalostí pomohla zavinit.

„Facebook naprosto selhal ve své povinnosti a závazku zabezpečit osobní informace milionů svých uživatelů. Ačkoli věděl o tom, že tyto informace budou zneužity, nepřijal odpovídající opatření,“ vysvětluje jeden z autorů žaloby, advokát Robert Ruyak.

Pokud by žaloba byla úspěšná, mohla by být společnost nucena platit pokutu ve výši až sedmdesáti miliard dolarů.