Práci profesora Rullera se dostalo velkého mezinárodního uznání. Je jednou z nejvýznačnějších osobností poválečného Brna vůbec. Je mimo jiné autorem projektu haly Rondo, v níž hraje své domácí zápasy Kometa Brno, či obřadní síně v Židenicích. Je také autorem památníku obětem fašismu v Osvětimi či památníku deportace otroků v senegalském Dakaru.

Po roce 1968 byl perzekvován, protože se nesmířil s okupací Československa. V roce 1990 se stal děkanem Fakulty architektury Vysokého učení technického a po odchodu do penze se stal emeritním děkanem této nejvýznačnější brněnské technické vysoké školy. Navzdory jeho pokročilému věku jsme Ivana Rullera zastihli doma v plné práci. Při odchodu se s námi u dveří vystřídali studenti architektury, kteří také přišli k této studnici moudrosti čerpat poznání.

Pane profesore, chystáte se k referendu o hlavním nádraží?

Samozřejmě. A budu hlasovat pro nádraží v centru.

Jaké k tomu máte důvody?

Podívejte, oni se pořád opírají o tangentu pana profesora Fuchse. Pan profesor Fuchs byl špičkový odborník a v soutěži měl dvě varianty. Ani jednu ale neměl o kilometr dál od centra. Byly to varianty, která vlastně jen v určitém jiném úhlu tečovala historické jádro.

Mně na tom úplně primárně vadí, že s odsunem přišli komunisti. Je to takový relikt budovatelských staveb komunismu, které se nedívaly vpravo vlevo a zdevastovaly všechno, co mohly.

Zadruhé se domnívám, že každé město má určitý charakter. Myslím si, že památkově chránit by se mělo i urbanistické vyjádření charakteru města. A fakt je, že umístění nádraží na okraji historického jádra lze považovat za významnou historickou památku, na kterou by se v principu prostě nemělo sahat. Může se modernizovat, může se rozšiřovat, ale rozhodně by se nemělo nikam posouvat.

Potřeba odsunu se zdůvodňuje hlavně vysokorychlostní železnicí.

Přivedení vysokorychlostní železnice do Brna je jistě velmi pozitivní plán. Ale nikdo zatím nemá ponětí, kdy to bude, kudy to povede, a jak to bude do města přivedené. Čili když někdo tvrdí, že do odsunuté polohy vysokorychlostní železnici přivést jde, zatímco do polohy v centru nejde, je to demagogie.

Čím je poloha nádraží na okraji historického centra tak cenná?

Je to koncepce hromadné dopravy v Brně, protože i ta by si podle mě zasloužila památkovou ochranu. Propojení městské hromadné dopravy s nádražím je perfektní a navzájem se dokonale doplňují. Ať to nikdo neodívá do krásných řečí. Kdo chce tohle rozvrátit, chystá zločin na vývoji tohoto města.

A nedalo by se to nějak do odsunuté polohy přenést?

Unikátní síť veřejné dopravy samozřejmě ne. Ale na plánovaném odsunu mně vadí ještě jedna věc a tou je primitivní řešení nového železničního uzlu. Je to prostě staré nádraží, které je jen mechanicky zvětšené. Chtějí tam udělat pět a půl hektaru železobetonové estakády šest metrů nad terénem. To teda nevím, kdo to může považovat za inteligentní řešení.

Víte, co to je pět a půl hektaru? Kolik by se tam dalo postavit třeba bytů? To, co tam chtějí udělat, je obludné. V šesti metrech železobetonovou estakádu, kde ty nosníky budou muset být těsně u sebe a masivní. Protože železniční doprava — to jsou šílené síly.

A jestli někdo si myslí, že pod tím je možný vybudovat nějaký prostory pro pracoviště, kde se budou pohybovat lidi, tak to znamená další obrovské miliardy. Musel byste pod tím postavit naprosto oddělenou stavbu proti chvění, hluku a tak dál. Protože pokud by lidem tam nad hlavami pořád duněly vlaky, byli by po pár dnech zralí k odeslání na psychiatrii.

↗

Ivan Ruller sportoviště nejen projektoval, ale sám aktivním sportovcem byl. Od roku 1940 hrál za Moravskou Slávii rugby a posléze byl v rugbyovém oddílu náčelníkem a matrikářem. Repro DR

A proč se tedy toho odsunu vůbec někdo zastává?

Podívejte se, za plánem odsunu jsou tři zájmy. Jeden je v myslích seriozních urbanistů, kteří v tom vidí upřímně jakýsi pokrok. Na to mají plné právo, to je v pohodě. Potom jako tu ti, kteří mají zájem na tom vydělat prachy, zejména tou obrovskou stavební činností. Podívejte se, zrealizovat miliony tun železobetonu, a na to položit kilometry a kilometry kolejí, to dokáže každý primitiv. Ale vymyslet něco, co je opravdu v souladu s naší počítačovou érou, to není tak jednoduché. A konečně třetím zájmem, o kterém se mluví, jsou pozemkové spekulace. To už je úplně nízké. Ovlivňovat rozvoj města sobeckým zájem, to je hanebnost.

V nadcházejícím referendu jde tedy o hodně, viďte.

Samozřejmě, abych tak řekl, v tomto boji se jedná o to, jestli se nám podaří zachránit čest našeho města.

JAKUB PATOČKA

Rozhovor vyšel v Brněnském Týdnu v říjnu 2016.