Argumenty Vladimíra Hanáčka by se daly shrnout tak, že systém alternativního hlasování je špatný, protože přivede k volbám do senátu více voličů než stávající systém a spíše než stávající systém povede k tomu, že vyhraje někdo jiný, než koho si přeje autor. Bojovat proti vysoké volební účasti je nedemokratické zcela zjevně a vyčítat volebnímu systému, že v něm vyhraje někdo, koho nechci, skrytěji — hodnotit volební systémy podle toho, nakolik jejich výsledky budou odpovídat představám jednoho člověka, ze z demokratického hlediska podezřelé, ale přímo otázkou, nakolik budou tyto výsledky reprezentovat vůli celého souboru voličů, se Vladimír Hanáček vlastně vůbec nezajímá. Že alternativní hlasování vede k lepší demokratické reprezentaci než dvoukolový systém, si musí čtenář buď domyslet na základě toho, že autor argumentuje zjevně elitářsky, anebo dohledat z jiných zdrojů.

Jako fanoušek sci-fi znám systém alternativního hlasování jako systém, jakým se vybírají vítězové ceny Hugo; odtamtud ho převzala pro svou cenu i československá Akademie science fiction, fantasy a hororu. Obě ceny se, přesně vzato, udílejí na základě dvoukolového hlasování, kdy prvním kolem je většinová nominační procedura, a teprve ve druhém kole nastupuje systém alternativního hlasu pro výběr z omezené skupiny nominovaných. Myslím, že stojí za zmínku, že krátce před vítězstvím Donalda Trumpa zaútočila skupina pravicových trollů na cenu Hugo: podařilo se jí vážně narušit nominace, ale konečné hlasování systémem alternativního hlasu skončilo, narozdíl od americké prezidentské volby, vyřazením všech trollích kandidátů a v nejhorších případech neudělením ceny v několika kategoriích; pravda je, že rozdíl není jen v systému alternativního hlasu, ale také v tom, že žádná prezidentská volba nepřipouští možnost „radši žádný prezident‟.

Podrobné informace o systému alternativního hlasu lze najít na anglické Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Instant-runoff_voting
České heslo je příliš stručné, ale více se lze dočíst o podobném systému jednoho přenosného hlasu, který slouží pro přidělení většího počtu mandátů a řadí se, nejspíš na základě toho, k jakým výsledkům vede, mezi systémy poměrné, nikoliv většinové:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m_jednoho_p%C5%99enosn%C3%A9ho_hlasu

Dočteme se, že zatím u nás tyto volební systémy používají pro své vnitrostranické volby Zelení. Podobně volí své představitele kanadské politické strany nebo britští Labouristé i Liberální demokraté. Návrh na zavedení takového systému do parlamentu Britové zavrhli v roce 2011 v referendu; nabízí se odsoudit toto rozhodnutí na základě toho, že později Britové v referendu také schválili odchod z Evropské unie, ale je pravda, že systém jednoho přenosného hlasu zavrhli mnohem přesvědčivější většinou. Do parlamentu sytémem jednoho přenosného hlasu volí Irové.

Oproti dvoukolovému většinovému systému vyniká systém alternativního hlasování především tím, že mnohem méně nutí voliče taktizovat. Tvrzení, že upřednostňuje středové kandidáty, je nepřesné, ve skutečnosti především omezuje riziko vítězství kandidáta, kterého významná část voličů zásadně odmítá. Dvoukolový většinový systém je naopak k vítězství v tomto smyslu extrémních kandidátů daleko náchylnější, jak jsme viděli zejména v naší prezidentské volbě.

Pokud si většina oprávněných voličů opravdu přeje, aby je v senátu zastupoval zaměstnanec Babišova politického holdingu, kde bere Vladimír Hanáček právo vnucovat jim jiného senátora? Je demokratické spoléhat na to, že voliči KSČM a Tomia Okamury se sice shodnou, že když nevyhraje jejich vlastní kandidát, připadá jim nejlepší ten Babišův, ale ve druhém kole možná nepřijdou k volbám? Neměl by demokrat v takovém případě vkládat naději spíše do toho, že ve sněmovních volbách vydělal Andrej Babiš na d'Hontově systému, ve skutečnosti získal je 30 % hlasů a s Tomiem Okamurou a komunisty jich dostal dohromady 48 %?

Proti nástupu fašismu nás žádný volební systém neochrání, domnívám se nicméně, že zavést systém alternativního hlasu může účinkovat jako prevence. Ve chvíli, kdy už zemí táhnou agresivní Vůdcové v čele nenávistných davů, je pozdě přemýšlet nad organizací voleb do zastupitelských sborů, ale dokud se ještě dá vést rozumná politická diskuse, volební systém, který zlepšuje reprezentaci názorů voličů, snižuje riziko, že se velká skupina lidí bude cítit odstrčená, zavrhne demokracii a začne hledat nějakého toho silného Vůdce.